Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit.

Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“ Konektor Stork II. by mohl podle odborných odhadů mít kapacitu dvou miliard metrů krychlových, čímž bychom přes Polsko pokryli šestinu až pětinu české roční spotřeby (záleží na tom, jak studená je zrovna zima). Stork II. by byl podstatný článek do puzzle, které je Fiala nucen při vyvlékání se z ruské smyčky sestavovat. Sám si na to vymezil pět let.

My ve střední Evropě, kromě České republiky a Polska ještě Slovensko, jsme co do finanční hodnoty v dodávkách zbraní o dva řády níž, ale zase jsme Američanům těžkými zbraněmi prošlapali cestu.

Kromě toho jsme však pořád v Evropě. Česká republika odebírá téměř veškerý ruský plyn skrze německé zprostředkovatele, dnes fakticky pouze přes německou firmu Uniper, což je největší dovozce plynu ze všech německých koncernů. Uniper patří k firmám, které tento týden přiznaly, že fakticky přistupují na Putinův dekret z konce března, v němž je obsažen požadavek zřídit si účet u Gazprombanky, kde se složená eura nebo dolary bezprostředně konvertují na rubly. „Že Rusové řeknou, že jsme zaplatili v rublech, s tím už pak musíme žít. Náš postup intenzivně konzultujeme se spolkovou vládou,“ prohlásil předevčírem šéf Uniperu Klaus-Dieter Maubach listu Frankfurter Allgemeine (citát zde).

To znamená, že Uniper a další podobní dovozci plynu přistupují, byť nepřímo, na Putinův prezidentský dekret z konce března. Stačil měsíc, a z rozhodného odmítnutí ruského požadavku, který objektivně je porušením platných smluv, a proto ho odmítli Evropská komise, německý ministr hospodářství Robert Habeck, český ministr financí Zbyněk Stanjura a mnozí další, je částečný ústup.

Gazpromu se platí vždycky na konci měsíce. Takže mezi touto a další platbou za ruský plyn, která následuje koncem května, má Fiala teoretickou možnost praktikovat co nejtvrdší postup v Berlíně, kde ho přijme německý kancléř Olaf Scholz. Teoreticky na něj Fiala může naléhat, aby spolková vláda při svých intenzivních konzultacích s Uniperem trvala na původním platebním schématu. Ale samozřejmě to neudělá, podobalo by se to přivolávání pohromy na českou ekonomiku. České firmy od německých ruský plyn překupují, přirozeně dráž, což je pro nás dlouhodobě dosti nevýhodné. Teď ale to nevýhodné postavení skýtá okamžitou politickou výhodu, že svou závislost na ruském plynu můžeme schovat za tu německou.