Výroky představitelů vládní koalice o zavedení takzvané windfall tax tento týden rozhýbaly pražskou burzu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil informaci, že by měla být mimořádná daň zavedena retroaktivně už za tento rok, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to pak na tiskové konferenci po jednání vlády dementoval. Ve středu pak burza zaznamenala ztrátu přes 30 miliard korun. Ačkoliv ji pak smazala, expertům se nezodpovědné hýbání s trhem nelíbí. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) v pátek uvedla, že Piráti trvají na zdanění i za letošní rok a že koalice skutečně shodu na zdanění za rok 2022 měla, Stanjura ale rozhodnutí změnil, aniž by to dal vědět.

Piráti podle Richterové trvají na tom, že by windfall tax měla platit s účinností už pro rok 2022, koalice se na tom podle ní úterním shodla, přítomný měl být i Stanjura. Pražská burza ve středu zareagovala na tvrzení ministra Jurečky, který před jednáním vlády novinářům slova Richterové potvrdil. Ve středu stejně hovořil i šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. Ztráta, která přesáhla 30 miliard korun, se týkala právě těch firem, na které windfall tax míří, tedy například ČEZu, ale i některých bank.

Hodnota akcií společnosti ČEZ byla dokonce ve středu na nejnižší úrovni za poslední rok, spadla o 4,21 procenta na 740 korun. Nižší cenu měly akcie naposledy loni koncem listopadu. Během dne oslabovaly i o více než šest procent. Část ztrát ale odpoledne umazaly poté, co ministr financí oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň z mimořádných zisků platila od roku 2023,“ sdělil analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.

Cenné papíry ČEZ zaznamenaly nejvýraznější propad z hlavních emisí, ale pokles o několik procent postihl i emise bank. Akcie bankovní skupiny Erste odepsaly 3,37 procenta na 597 korun, akcie Komerční banky 3,22 procenta na 677 korun a akcie Moneta Money Bank 2,43 procenta na 72,20 koruny.

Ve čtvrtek burza ztrátu smazala. Vzhůru táhly index především akcie právě společnosti ČEZ a bank. „Akcie skupiny ČEZ dnes posílily o 5,81 procenta na 783 korun. Podařilo se jim tak odrazit od svých téměř ročních minim a umazaly celé středeční oslabení,“ uvedl ve čtvrtek analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. Zdražily i emise bank. Komerční banka posílila o 3,69 procenta na 702 korun a zakončila nejvýše od konce července. Cena akcií Erste vzrostla o 1,17 procenta na 604 korun, Moneta přidala 0,55 procenta na 72,60 koruny.

V pátek byl vývoj už stabilní a týden burza zakončila týden v plusu, index PX přidal 1,5 procenta na 1164,3 bodu, cena akcií ČEZ nakonec vzrostla o 5,98 procenta na 807 korun. Odborníci nicméně ostře kritizovali, že si představitelé vládní koalice dovolí takový nezodpovědný kurzotvorný hazard. Investor a akcionář ČEZu Michal Šnobr například uvedl, že kdokoliv, kdo prodal akcie ČEZ pod 750 korun, by měl „vyvést Jurečku, Stanjuru i Fialu ze Strakovky za uši.“ „Vláda by měla platit, Jurečka byl ten, kdo ve středu ráno řekl s neochvějnou jistotou, že se na retroaktivitě windfall tax dohodli předsedové koalice a že on se retroaktivity nebojí…,“ dodal Šnobr na svém Twitteru. Dodal, že ho překvapuje ochota vlády prezentovat chaos a děravé scénáře.

Podobně hovořil už ve středu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který zkritizoval vládu a sněmovnu za to, že „falešné a nepravdivé vyjádření čelních představitelů okradlo statisíce střadatelů o desítky miliard korun. Doufám, že budete konat,“ uvedl Kalousek. Dodal, že kdyby sám byl poslancem, požadoval by vytvoření sněmovní vyšetřovací komise. Výroky Richterové a Jurečky označil za kurzotvorný skandál.

Piráti trvají na svém

Ministr financí Stanjura na nastalou situaci nejprve hned po jednání vlády na dotaz deníku Echo24 reagoval s tím, že za zbrklou komunikaci mohou i novináři, kteří ministry tlačí k odpovědím na otázky, které ještě nejsou jednoznačně vyřešené. Podobně mluvil i premiér Petr Fiala, oba se shodli na tom, že členové vlády by měli cokoliv komunikovat až poté, co o tom kabinet definitivně rozhodne, nikoliv předtím.

Jurečka na dotaz deníku Echo24 neodpověděl, Richterová po četných dotazech novinářů zareagovala s tím, že Piráti na zavedení daně od letošního roku trvají. Uvedla, že si stojí za tím, že na schůzi představitelů koalici na zdanění na rok 2022 v úterý panovala shoda. Schůzky se podle ní účastnil i Stanjura. „Na setkání tzv. K5 v úterý večer byli zástupci všech vládních stran včetně ministra financí Zbyňka Stanjury. Já jsem na tomto jednání zastupovala Ivana Bartoše,“ popsala Richterová. „Po společné diskuzi padlo jednomyslné rozhodnutí zástupců všech vládních stran, včetně pana ministra Stanjury, že má být windfall tax již pro rok 2022. Tento průběh jednání jsem následně veřejně potvrdila nejen já,“ dodala s tím, že u návrhu byla skutečně jednomyslná shoda za všechny.

„Jak víte, o pár hodin později na tiskové konferenci vlády pan ministr Stanjura řekl přesně opačné stanovisko. Respektuji je. Přála bych si ale, aby nás se svým postojem a důvody k němu seznámil o den dříve, když jsme o tom jednali. Kdy se všichni zástupci stran shodli na jiné variantě, a to bez jakýchkoli výhrad. Shoda byla na zavedení windfall tax už za rok 2022,“ uvedla Richterová. Piráti chtějí kvůli situaci koaliční jednání. „Prosazujeme účinnost daně už pro rok 2022, nižší sazbu a osekání výjimek pro banky, aby měla daň skutečný efekt a díky tomu se pomohlo lidem,“ uvedla Richterová.

Burza zareaguje, obává se expert

Mluvčí vlády Václav Smolka přitom v pátek pro Echo24 uvedl, že odbor komunikace úřadu vlády spolupracuje komunikačními týmy všech resortů i koaličních stran. „Všichni dotčení se vždy snaží o co nejjednotnější komunikaci a nadále platí naše dohoda, která vychází z apelu pana premiéra, na tom, aby byla jakákoliv opatření komunikována až v momentě, kdy je na nich shoda na jednání vlády,“ řekl pro Echo24 Smolka.

Piráti svoje prohlášení, že trvají na retroaktivitě daně z mimořádných zisků, zveřejnili v pátek pozdě odpoledne, takže už se nepromítlo do páteční burzovní seance v Praze. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda nicméně v pátek večer uvedl, že pokud se ministr Stanjura od tvrzení Pirátů přes víkend dostatečně nedistancuje, hrozí po pondělním otevření burzy opětovný citelný pokles. Vládní komunikace případné retroaktivity daně z mimořádných zisků je podle něj nešťastná.

„Představitelé jednotlivých vládních stran totiž nekoordinovaně přichází s různými prohlášeními v tak zásadní záležitosti, která je kurzotvorné povahy. Zásadně tudíž zesilují nejistotu investorů ohledně podoby mimořádné daně, takže podlamují jejich důvěru v českou ekonomiku a její instituce. Mezi poškozenými jsou také samotní akcionáři dotčených firem, včetně akcionářů drobných. Může dojít k dlouhodobému poklesu důvěru v tuzemský kapitálový trh, což má neblahé dopady do širší ekonomiky, včetně třeba i negativního vlivu na zaměstnanost,“ uvedl Kovanda. „Zvláště jedná-li se právě i opatření s kurzotvorným dopadem, vládní politici by si věc měli vyříkat za zavřenými dveřmi a předstoupit před veřejnost až s oznámením finálního a definitivního rozhodnutí,“ dodal.

V poslední době nejde o první komunikační problém nynější Fialovy vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) například radil, že by se měly velké firmy kvůli pomoci od státu chovat jako malé a střední, posléze ale resort uvedl, že toto doporučení, které se podobá podvodu, z nějž je obžalován šéf ANO Andrej Babiš, bylo myšleno jako nadsázka.

Chaos ohledně windfall tax chce ve sněmovně řešit i opoziční hnutí ANO. Pokud v úterý neprojde mimořádný bod na jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Novinářům to po jednání stínové vlády ANO řekla bývalá ministryně financí a šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní šlo o zásadní pochybení, u kterého není jasné, zda šlo o záměr, nebo hloupost. Pokud by se zástupci vlády nechtěli příští týden na schůzi Sněmovny k věci vyjádřit v rámci mimořádného bodu, chce ANO iniciovat svolání mimořádné schůze.