Přes letošní jarní lockdown se vývoj epidemie lepší jen pomalu. Zaskočilo to zřejmě i samotnou vládu, která podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) čekala rychlejší pokles pozitivních nálezů. Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové za tím může být testování ve firmách, které tak pokles opticky zpomaluje. Odborníci však upozorňují také na nedostačující testování, šíření britské mutace po celé republice či nedodržování pravidel, které je spojované i se špatnou komunikací vlády a propadem důvěry ve stát.

Podle nové hlavní hygieničky opatření zabrala a situace se stabilizovala, počty nakažených podle ní klesají „pomalounku“, za čímž vidí i testování ve firmách. „Testujeme denně 200 000 až 300 000 osob v průmyslu. I kdybychom odhalili jen jedno procento, tak je to 2000 až 3000 lidí. To se projevilo zejména v průmyslových regionech,“ uvedla Svrčinová. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) modely předpovídaly bez opatření až 20 000 nových případů denně a více než 10 000 lidí v nemocnicích, čemuž se podařilo zabránit.

V Česku platí v současnosti zatím nejtvrdší opatření za celý rok trvání epidemie a přes původní vládní sliby o třítýdenním lockdownu budou platit dál. Podle ministra Blatného si větší rozvolňování země nemůže dovolit, situace v nemocnicích totiž zůstává kritická. Vláda tak sáhla pouze k drobným změnám, nově umožní lidem sportovat a vyrážet do přírody v celém domovském okresu.

Za pomalým ústupem epidemie může být podle epidemiologa a přednosty Ústavu epidemiologie plzeňské lékařské fakulty Petra Pazdiory hned několik důvodů, ačkoliv jednoznačně příčinu určit nejde. „Jisté je, že je tu stále množství neznámých zdrojů infekce. Po celém území republiky se také šíří britská mutace, která je nakažlivější, a očkováno je zatím strašně málo lidí. To jsou asi tři hlavní důvody,“ řekl deníku Echo24 Pazdiora. Čtvrtým důvodem je pak podle něj to, že stále existují lidé, kteří opatření nedodržují. Nelze ale vyloučit ani to, že statistiku ovlivňuje povinné preventivní testování ve firmách.

V systému povinného testování vidí podobně jako další odborníci některé problémy. „Na testování by se měly používat spíše PCR testy, které jsou citlivější, protože u bezpříznakových osob testování antigenním testem, obzvlášť jenom jednou týdně, považuji za naprosto nedostačující,“ dodal Pazdiora.

Na potřebu zvýšit frekvenci testování či větší přesnost PCR testů upozorňují vládu někteří odborníci dlouhodobě. V nezávislých studiích se totiž ukazuje, že se záchytnost antigenních testů u bezpříznakových může pohybovat pod padesáti procenty, naopak časté opakování procento záchytu zvyšuje. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek řekl, že o větší frekvenci testování vláda dále jedná, pro firmy to však není logisticky jednoduchá záležitost. Návrh má na vládu donést v pondělí.

Ve svém hodnocení situace o tom hovoří i zpráva nové poradní skupiny vedené hlavním epidemiologem IKEM Petrem Smejkalem. Testování antigenními testy jednou týdně podle Smejkala není dostatečné. Je se třeba také zaměřit na způsob odběru vzorku pro testování. „Antigenní test z nosu dvakrát až třikrát týdně odhalí i velké množství asymptomatických lidí,“ řekl Smejkal České televizi. Podíl pozitivních zachycených testy ve firmách mezi 0,75 až 1,5 procenta Smejkal čekal, reálně ale podle něj může být pozitivita vyšší. Poradní skupina radí také připustit jako alternativu vždy PCR test v delším intervalu zhruba 7-10 dní. „Systém testování PCR je zásadně nedostačující velikosti epidemie,“ dodávají odborníci s tím, že v mnoha místech čekají zájemci až sedm dní a existující kapacity je třeba podle potřeby posílit.

Poradní skupina také varuje před problémem nedodržování opatření. „Výrazným problémem je i informovanost veřejnosti o smyslu opatření a vhodných postupech ochrany. Ta je spojená s poklesem důvěry ve schopnost státu situaci řešit a ve střednědobém horizontu hrozí nárůst neochoty opatření dodržovat,“ uvádí zpráva. Nedávný výzkum agentury STEM ukázal, že se důvěra ve schopnosti vlády řešit epidemii od jara dramaticky propadla, věří ji pouze čtvrtina Čechů. V poslední době také rychle přibývá lidí, kterým epidemie koronaviru ovlivňuje život, roste také podíl těch, kteří jsou kritičtí k rozsahu protiepidemických opatření.

Přes to, že se podle vlády daří nalézt díky povinnému testování ve firmách tisíce lidí navíc, nestoupá zároveň počet provedených PCR testů, kterými se musí pozitivní konfirmovat. V týdnu před zahájením povinného testování ve firmách jich bylo maximálně 42 795, v prvním týdnu testování ve firmách nejvýše 40 945 a v tomto týdnu pak v úterý 35 856. Stát za tím však může to, že se testy někdy hlásí dodatečně, zároveň se také případní nově odhalení pozitivní z firem mohou skrýt v klesajícím počtu záchytů od lékařů či hygieniků.

Problémem i nadále zůstávají přetížené kapacity nemocnic. Za tím podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) stojí fakt, že se nemoc stále značně šíří mezi lidmi ze zranitelných skupin. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) Ladislava Duška se denně nově nakazí 1500 až 2000 lidí nad 65 let, z nichž asi třetina podle předchozích zkušeností bude potřebovat péči v nemocnici. „Dalších sedm dní budou nemocnice zcela jistě v této enormní zátěži,“ řekl ve středu Dušek. Pokles podle něj bude trvat do poloviny dubna.