Muskův zápas s orlem
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pondělí 4. dubna 2022 je klíčovým datem v historii sociálních sítí. Tehdy satirická stránka Babylon Bee tweetovala, že za muže roku vybrala Rachel Levinovou. Ta je náměstkyní ministra zdravotnictví. Proslula především jako nejvýš postavená transosoba v americké federální vládě. Je také na ní velmi dobře poznat, že se narodila jako muž, vypadá prostě jako chlap v šatech, z čehož si Babylon Bee evidentně dělala legraci. Twitter ale příliš smyslu pro humor neprojevil a Babylon Bee zablokoval účet. Podmínkou odblokování bylo smazání tweetu o Levinové, jelikož prý porušuje zásady sociální sítě. Celé kauzy si všiml jeden velmi vlivný fanoušek Babylon Bee, nejbohatší člověk na světě Elon Musk. Byl to jeden z impulzů, který ho dovedl k rozhodnutí celou sociální síť koupit, 14. dubna formálně učinil nabídku na koupi Twitteru. Předminulý týden, přesněji 27. října, byl celý proces ukončen.
Už oznámení záměru koupit Twitter vyvolalo hysterické reakce. Max Boot, komentátor Washington Post, napsal: „Děsí mě dopad na společnost a politiku, pokud Elon Musk získá Twitter. Zdá se, že věří, že na sociálních sítích je všechno dovoleno. Aby demokracie přežila, potřebujeme více moderování obsahu, ne méně.“ Robert Reich, ministr práce za Billa Clintona, přispěl tímto názorem: „Říkejte mi, že jsem radikální levičák, ale nechci, aby internet ovládal nějaký oligarcha.“
Bývalý demokratický guvernér Vermontu Howard Dean rovnou oznámil odchod z Twitteru, pokud ho Musk doopravdy koupí. Režisér Rob Reiner zase artikuloval tu největší obavu, že Musk by mohl dopustit návrat Donalda Trumpa. „Nyní, když Elon Musk kupuje Twitter, je pro nás všechny otázkou: Dovolí zločinci, který tuto platformu využíval ke lhaní a šíření dezinformací za účelem svrhnout vládu USA, aby se vrátil a pokračoval ve své zločinné činnosti? A pokud to udělá, jak proti němu budeme bojovat?“ Podobných reakcí by se našlo bezpočet. Všechny samozřejmě na samotném Twitteru.
Nebezpečný trpaslík
To ukazuje právě na jeho sílu. Na papíře je Twitter trpaslík oproti ostatním sociálním sítím i technologickým firmám. Twitter má zhruba 238 milionů aktivních uživatelů. Facebook asi 2,9 miliardy, Instagram přes dvě miliardy a TikTok asi miliardu. Tržby Twitteru jsou zhruba pět miliard dolarů. V porovnáním s konkurencí jde o drobné. Alphabet, mateřská firma Googlu, má tržby 257,6 miliardy, Meta, majitel Facebooku a Instagramu, 85,96 miliardy, Microsoft 168 miliard, Amazon 469,8 miliardy. ByteDance, čínský vlastník TikToku, je tajnůstkářský, ale Wall Street Journal odhaduje jeho tržby na 61,7 miliardy. Všechna čísla jsou za rok 2021.
Twitter také není nijak inovativní firma. Meta se snaží vyvinout metaverzum a brýle na virtuální hraní, Google má obří vývojové oddělení, algoritmy TikToku jsou považovány za jedny z nejlepších na světě, tedy pokud jejich cílem je přilákat pozornost uživatelů a již nikdy ji nepustit. Twitter nic takového nemá. Není tedy divu, že cena 44 miliard dolarů, kterou Musk za Twitter zaplatil, je považována za značně přemrštěnou.
Žádná jiná sociální síť se však nemůže rovnat Twitteru ve společenském vlivu. V Instagramu jde hlavně o budování osobní značky, v TikToku o zábavná videa. O politickém ovlivňování na Facebooku se píše stále, hlavně kvůli údajnému ovlivňování voleb ruskými trolly, diskuse tam probíhá ale v uzavřených skupinách. Na Twitteru jsou aktivní novináři, politici, byznysmeni, nejrůznější celebrity a další tvůrci veřejného mínění. Ti spolu diskutují, hádají se, posílají na sebe zdivočelé internetové davy, vedou virtuální války a vůbec budí zdání, že na Twitteru se tvoří politika. Občas se opravdu tvoří, Trump byl evidentně na Twitteru závislý a měl tendenci tam sdílet průlomová prohlášení. Musk je také na sociální síti závislý a vyjadřuje se tam snad úplně ke všemu.
Často se uvádí, že „Twitter není skutečný svět“. A opravdu uživatelé Twitteru nekopírují většinovou společnost. Ukazuje to například průzkum společnosti Pew Research v USA roku 2019. Věkový medián na Twitteru je 40 let, v celých Spojených státech je to 47. Lidé na Twitteru jsou také vzdělanější, 42 % má aspoň bakalářské vzdělání, ve většinové americké populaci je to 31 %, a bohatší, 41 % přiznává roční příjem nad 75 tisíc dolarů proti 32 % všech Američanů.
Na Twitteru je také mnohem pravděpodobnější, že narazíte na demokrata. Podle Pew Research je poměr demokratů k republikánům na Twitteru 60 % ku 35 % (zbytek připadá na ty, kdo se nehlásí k žádné straně). Mezi všemi Američany je to 52 % ku 43 %.
Mladší, vzdělanější, bohatší
Uživatelé Twitteru jsou tedy mladší, vzdělanější, bohatší a levicovější než průměrný Američan. Rozdíl se ještě vystupňuje, pokud se vezme v potaz, kdo je na Twitteru nejaktivnější. Za 80 % všech příspěvků může deset procent všech uživatelů. Zbytek jsou pasivní přihlížející, kteří tweetují maximálně dvakrát do měsíce. Mezi „aktivisty“ je nepoměrně více žen, tvoří 65 % z první desetiny nejaktivnějších a jsou více náchylné k tweetování o politice, o politickém dění píše 69 % z nich. V dolních 90 % o politice píše 39 %. V ostatních kategoriích se příliš neliší od dalších uživatelů, například demokraty podporuje 61 % „aktivistů“.
Jenže twitterová politika má tendenci pronikat do reálného světa, politici a novináři uzavření ve svých bublinách snadno získají pocit, že tam se zobrazuje veřejné mínění. Snadno se pak uchýlí ke krokům, které skutečná většinová společnost nepodporuje. Proto je ideologická vyváženost na Twitteru tak důležitá, vychýlení na jednu stranu tlačí i na politickou scénu.
Konzervativci a pravice měli dlouho podezření, že Twitter straní levici a progresivistům. Právě události jako zabanování Babylon Bee, satirické stránky, která si dělala legraci z progresivistických výstřelků (zatímco The Onion, která si střílí hlavně z konzervativců, zůstávala nepostižená), je v tom utvrzovaly.
Další známou kauzou je cenzura deníku The New York Post, který před prezidentskými volbami uveřejnil dokumenty získané z notebooku Huntera Bidena, syna Joea Bidena, usvědčující Bidena mladšího minimálně z podezřelých praktik. Twitter s odůvodněním, že jde o ruské dezinformace, zablokoval účet Postu a jakékoli zmínky o laptopu Huntera Bidena. Později se ukázalo, že dokumenty byly pravé.
Vadí jim také zrušení účtu Donalda Trumpa, zatímco účet íránského vůdce Alího Chameneího, nepochybně horší osobnosti, než je Trump, zůstává aktivní.
Musk slibuje toto prostředí narovnat. Občas bývá označován za pravicového nebo konzervativního miliardáře. To není tak úplně pravda, spíše je liberál, v roce 2016 volil Hillary Clintonovou a v roce 2020 Joea Bidena, který zůstal stát na místě, zatímco jeho vyvolená strana pádí prudce doleva. Před deseti lety to byli republikáni, kteří ho ostře kritizovali, hlavně jeho automobilku Tesla, za přijímání dotací, bez kterých by svůj byznys s elektroauty nikdy nerozjela. Dnes však zjišťuje, že k nim má blíž, zvláště těm libertariánského rázu. Sám sebe považuje za zastánce co nejširší svobody slova. Nářek nad Muskovým převzetím Twitteru je především vyjádřením strachu jedné skupiny, že ztratí na sociální síti mocenskou převahu.
Máte padáka
Musk již ohlásil první změny. Vyhodil celé předchozí vedení. Plánuje zavedení „moderační komise“, jež se má skládat z lidí nejrůznějších ideových zabarvení; rozhodovala by moderování v exponovaných případech. Hodlá také zpoplatnit udělení žádaného „modrého odznaku“. Ten je udělován prominentům a nejrůznějším organizacím, aby dosvědčil, že jde o jejich oficiální účty. Musk chce, aby byl dostupný komukoli za poplatek osm dolarů měsíčně. Slibuje na něj navázat bonusové služby.
Podle některých Muskovo úsilí o zlepšení Twitteru je předem marné. Tvrdí to například Nilay Patel v magazínu The Verge v článku s titulkem Vítej v pekle, Elone. Podle Patela za problémy Twitteru mohou lidé. Pokud Musk opustí tvrdou „moderaci“ sítě, nalezou mu tam nejrůznější odpudivé existence a normální uživatelé, a hlavně inzerenti, znechuceně odejdou. To už se v několika případech stalo. Musk se proto musí rozhodnout mezi zachováním svého pojetí absolutní svobody slova a zachováním funkční sítě.
S tím ale například nesouhlasí na svém substacku Matt Yglesias. Ten tvrdí, že Musk nemusí zavést absolutní svobodu vyjadřování a riskovat, že mu na Twitter nalezou nacisté, fašisté, rasisté a bůhvíkdo ještě, aby uspokojil konzervativce. Stačí vyrovnaný přístup. Musk podle něho může síť vylepšit. Momentálně je Twitter uživatelsky nepříliš příjemný. Zavedení funkcí, jako je automatické mazání tweetů po nějaké době nebo hromadné blokování, což jsou momentálně služby, které poskytují třetí strany, by mohlo být populární a tím nalákat další uživatele.
Což bude nejspíš hlavní Muskova starost, přesněji řečeno: musí vymyslet, jak na celé transakci vydělat. Tržby možná byly pět miliard dolarů, ale za rok 2021 Twitter vykázal ztrátu 220 milionů. Z firmy se hrozí stát černá díra na peníze. Musk si musel na koupi půjčit, ani nejbohatší člověk na světě nemá po kapsách 44 miliard, v hotovosti má Musk „jen“ asi 20 miliard, zbytek je uložen v nejrůznějších akciích. Věřitelé budou tyto peníze chtít zpět. Twitter může Muska zničit.
Muskovy kroky lze vysvětlit i snahou na Twitteru vydělat. Moderační komise má uklidnit inzerenty, provedené citelné snížení stavů nejspíš nemá vést jen k vyhazovu aktivistů, Musk věří, že Twitter nabobtnal a zhruba polovina lidí je nadbytečná. Zpoplatnění verifikace, což podle kritiků povede k chaosu, kdy kdokoli se bude moci vydávat za kohokoli, je jasným pokusem, jak z Twitteru vytřískat nějaké peníze. Možná i zbavení se bývalých šéfů Twitteru tak, aby neměli nárok na velké zlaté padáky, byl způsob, jak ušetřit.
Muska čeká možná nejtěžší výzva jeho života. Zachránit upadající firmu, nepřijít přitom o své jmění, zachovat její politický vliv a nezpronevěřit se svým ideálům. Musk sice dokázal vyslat člověka na oběžnou dráhu, zvládnutí virtuálního bojiště však může být nad jeho síly.