Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen v úterý dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai. Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.

Velitel čáslavské základy Jaroslav Míka novinářům řekl, že v souvislosti s válkou na Ukrajině nemusela být pro misi přijata žádná speciální opatření. Čeští piloti by měli zasahovat proti letounům nedodržujícím pravidla mezinárodního leteckého provozu. Spolupracovat budou se španělským letectvem, které bude operovat také ze Šiauliai, a s francouzským působícím ze základny Ämari v Estonsku.

„Občas se stane, že letouny Ruské federace ne vždy přesně dodržují pravidla mezinárodního leteckého provozu, a pak jsou letouny aliance aktivovány, aby tuto aktivitu monitorovaly. Ale nikdy nedošlo k žádné eskalaci,“ uvedl Míka. Podle něj mají piloti všechny procedury a přípravy dokonale zvládnuté. Operační úkol se nezměnil a zůstává stejný jako u předcházejících misí.

„Obrana východního křída NATO byla v našem zájmu vždy, i před ruskou invazí na Ukrajinu. Dlouho plánované vyslání gripenů na ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím je toho jasným důkazem. Jde také o potvrzení vysokého kreditu našich pilotů, kteří se budou na tomto úkolu podílet již poněkolikáté,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Během čtyřměsíčního působení českých letců v Litvě se vystřídají dvě rotace. Kromě gripenů bude do mise nasazeno také do 95 vojáků převážně z čáslavské základny, které doplní další armádní specialisté. Podle Míky je kontingent již na místě, hlavní část personálu se do Litvy přesunula minulý týden v pátek. „Mandát máme do 95 lidí a ten jsme naplnili,“ uvedl Míka.

V souvislosti s válkou na Ukrajině podle něj pro misi nebyla přijata žádná zvláštní opatření, protože systém takzvaných pravidel zasazení je propracovaný a pořád stejný. „Samozřejmě je to o takovém větším psychickém tlaku, to znamená, že jsme se museli opravdu pořádně podívat, co jaká ta pravidla znamenají tak, aby nedošlo ke zbytečné eskalaci. Ale jsem rád, že se jenom potvrzuje správný směr a že náš výcvik je účinný a efektivní,“ dodal Míka. Piloti podle něj nebyli nervóznější než jindy. Velením úkolového uskupení byl pověřen jeden z nejzkušenějších stíhacích pilotů z čáslavské základny, šestačtyřicetiletý Michal Daněk, který má nalétáno na gripenech přes 2000 hodin a je jedním ze dvou pilotů na světě, který tohoto milníku dosáhl.

Česko se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje Jas-39 Gripen. Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili čeští piloti v letech 2009 a 2012, kdy létali také ze základny Šiauliai. Naposledy byli v Pobaltí nasazeni v druhé polovině roku 2019, tehdy startovali z Ämari v Estonsku. Kromě toho se v letech 2014, 2015 a 2016 podíleli na ostraze vzdušného prostoru Islandu.