Vládní ČSSD přichází se štědrým předvolebním návrhem na plošné přilévání peněz státním zaměstnancům. To by však bylo podle ekonomů za současného stavu veřejných financí, který za sebou nechává čtyřletá vláda hnutí ANO a ČSSD, zcela neudržitelné. Podle odborníků i části opozice by pak takové kroky vedly pouze k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi soukromým a státním sektorem.

Zatímco sociální demokracie bojuje podle průzkumů o to, zda se po říjnových volbách vůbec dostane do sněmovny, přichází její ministři s návrhem na plošné navýšení platů státních zaměstnanců o 3 tisíce korun. Na návrhu se dohodla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) s předsedou strany a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a odborovými předáky na začátku září. Podle Maláčové by takové navýšení mezd státních zaměstnanců stálo státní kasu zhruba dalších 21 miliard korun. O návrhu teď bude jednat vláda.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody.

To však kritizují někteří odborníci. „Vzhledem ke stavu veřejných financí v naší zemi je to těžko představitelné,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Zvýšení platů bychom mohli docílit snižováním počtu zaměstnanců veřejného sektoru. V takovém případě by nebylo nutné zvyšovat celkové množství prostředků vynakládaných na platy,“ dodal Křeček.

Podle Křečka pak plošné přidávání není motivující. „Zatímco nekvalifikovaní zaměstnanci s nízkými platy by si v relativním vyjádření polepšili výrazně, kvalifikovaní zaměstnanci s vysokými platy by stěží pokryli inflaci,“ dodal. Podobné kritice přitom vláda čelila minulý rok, kdy dostali pracovníci veřejného sektoru přidáno 1 500 korun. Při stanovení určité částky vyjde plošné navýšení stát levněji. Ve veřejném sektoru totiž pracují lidé s vyšším vzděláním, zaměstnanců s nízkou kvalifikací v něm tolik není.

Podobná kritika zaznívá i od opoziční ODS. „Plošné přidání všem státním zaměstnancům postrádá veškerou logiku. Pojďme se bavit o navýšení platů hygieniků, zdravotníků nebo učitelů. Musí ale jít o netarifní část platů, ať jsou ohodnoceni ti, kteří svoji práci dělají dobře. Dávat všem stejně bez ohledu na to, zda byli v první linii, nebo doma na home office, je socialistický nesmysl,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura.

Za nežádoucí a neudržitelné označil přidávání v současné situaci i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Dále se rozevřou nůžky mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře,“ uvedl Kovanda. Podle něj se v druhém čtvrtletí ukázal nebývalý rozdíl v růstu výdělků v soukromé a veřejné sféře. „Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, v níž dokonce někde i klesají, je zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu zcela neudržitelný. Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé,“ dodal Kovanda.

Podle posledního návrhu by schodek státního rozpočtu měl činit 376,6 miliardy korun, s návrhem Maláčové se v něm nepočítá. Zvýšení mezd státním zaměstnancům připustil i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten České televizi řekl, že by se jejich platy mohly zvýšit o inflaci. S návrhem navýšit mzdy o 3000 korun ve státní sféře sociální demokraté před volbami míří zejména na nízkopříjmové voliče. Těm dále slibují, že chtějí prosadit navýšení minimální mzdy, také o necelých 3000 korun. Letošní minimální mzda činí 15 200 korun, Maláčová ji chce od příštího roku skokově navýšit až na 18 000 korun.

Přesto, že před posledními volbami tehdy ještě ministr financí Andrej Babiš sliboval zeštíhlení státní správy a snižování nákladů ministerstev, realita je po čtyřech letech jiná. Stát zaměstnává rekordní počet lidí a přestože jejich počet i výdaje na jejich platy rostou, výkonnost veřejného sektoru v posledních letech klesá. Se zvyšujícím se objemem peněz na platy zaměstnanců státu současně roste i podíl těchto výdajů na příjmech státního rozpočtu. Ve svém stanovisku k loňskému státnímu závěrečnému účtu na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Již loni označil tento vývoj za alarmující.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.