HYBRIDNÍ VÁLKA

Kolik Číňanů se účastní hybridní války, odkud se řídí operace a které země jsou prioritním cílem

HYBRIDNÍ VÁLKA
Kolik Číňanů se účastní hybridní války, odkud se řídí operace a které země jsou prioritním cílem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sídlem čínských hybridních a propagandistických operací je základna 311 Čínské lidové osvobozenecké armády ve městě Fu-čou na jihovýchodě země v provincii Fu-ťien, ukrývá se za místním koupalištěm a sestává údajně z devíti jednotek. Na dezinformační válce se účastní desítky milionů Číňanů. Tvrdí to zpráva Institutu strategického výzkumu francouzské vojenské školy l’École militaire (Isrem), která ukazuje na obrovský rozsah sítí vyvinutých Čínou v horizontu několika let. Informovala o tom tento týden francouzská média.

Základna 311 má za úkol implementaci strategie tzv. tří válek. Ty se vedou za války i v době míru a zahrnují boj skrze veřejné mínění, psychologickou válku a válku zákona (termín, která je podobný, aniž by zcela odpovídal tomu, čemu se v angličtině říká lawfare, tedy využití a zneužití právních systémů a zásad proti nepříteli).

Podle zprávy pracuje na dezinformacích 2 miliony čínských občanů na plný úvazek a dalších 20 milionů Číňanů na částečné úvazky, kteří jednají na výzvu, aby reagovali na sociálních sítích a v médiích a vytvořili tak iluzi spontánních reakcí. Lidé, kteří se toho účastní, dostávají za jednotlivé kroky na sítích zaplaceno v ekvivalentu od několika centů po desítky eur. Některé takové úkoly se zadávají externím firmám, které mají sídlo například v Malajsii. Další vlivové operace se provádí prostřednictvím rozhlasových stanic, vydavatelských domů a univerzit.

Zpráva Irsem popisuje, jak v březnu 2020 zahájily čínské úřady dezinformační operaci, aby obvinily Spojené státy z vyvolání pandemie koronaviru.

Nicméně hlavním cílem základny 311 je Tchaj-wan, vůči kterému se provádí mnoho dezinformačních operací. Isrem však tvrdí, že ve vzdálenějším zahraničí jsou překvapivě dva jiné cíle a to Kanada a Švédsko, coby nejdůležitější terč v Evropě. Čína se o Švédsko zajímá z několika důvodů a to kvůli jeho geografické poloze jako brána do Arktidy, kam Čína soustřeďuje svou pozornost a také brána do Evropy. Současně Peking zajímají švédské špičkové technologie. Čína ale změnila strategii, v poslední době přešla od "svádění" k agresi. Zpráva připomíná dezinformační operaci, kdy byla vytvořena aféra čínských turistů údajně napadených švédskou policií. Cílem byla destabilizace švédského modelu a snaha přesvědčit čínskou veřejnost o násilí evropského politického systému.

Isrem uvádí, že Francie není prioritním cílem Pekingu s výjimkou Nové Kaledonie, kde čínské sítě podporují hnutí za nezávislost s nadějí na připojení tichomořských ostrovů k čínské zóně vlivu v Pacifiku a zároveň se snahou získat tamní zdroje niklu.