Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.

Poslanci ve sněmovně ve finálním třetím čtení schválili pomocí hlasů hnutí ANO, sociální demokracie, komunistů, SPD a tří nezařazených poslanců. Podporu návrhu vyslovil i ministr zemědělství Miroslav Toman. Spíše než souhlasné hlasy je ale více slyšet kritických připomínek, že se rozhodně nejedná o výhodu pro české zemědělce. Podle nich to nahrává spíše velkým koncernům, které jsou schopny dodávat požadované množství zboží. To je příklad i holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše, nyní zaparkovaného ve svěřenském fondu.

Kritici ale upozorňují, že předloha bude mít hned několik dopadů, které odskáčou zákazníci. Pokud by od příštího roku musel být podíl českých potravin v obchodech na 55 procentech, tak by tím klesla zahraniční konkurence a tím by se navýšila cena potravin. To je s přihlédnutím k vysoké inflaci nebezpečné. Hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda pak upozorňuje, že by se to mohlo týkat květáku, brokolice, jahod nebo vepřového masa. Tyto produkty totiž sice tuzemská výroba zajišťuje, přesto je nutné je nadále dovážet.

Další obtíží je, že kdyby zákon prošel, tak by čeští zemědělci nebyli schopni dodávat požadované zboží po celý rok. Nutné by tak byly masivní investice, které by trvaly řadu let. „Jahody v lednu nám prostě nevyrostou. Některé zboží nejde zajistit po celý rok. Jedině kdyby vláda přesvědčovala spotřebitele, že mají spíše pojídat kompoty místo čerstvého zboží,“ řekl pro Echo24 agrární analytik Petr Havel.

Podle něj se návrh z dílny SPD jedná o paskvil, který Senát vrátí zpět do Poslanecké sněmovny. Pokud by však skutečně prošel, může se Česká republika připravit na tvrdá opatření v podobě sankcí. „O ty se bude bojovat u soudů a nakonec prohrajeme a maximálně si snížíme původní pokutu,“ říká Havel, podle kterého se navíc rozjedou odvetná opatření. „K nim by došlo skoro určitě a navíc, by to nemuselo zasáhnout potraviny. Například Německo může říct, že nebude objednávat automobily ze Škody Auto jako v minulých letech. Zjednodušeně řečeno, podpoříme 5 zemědělců a přijdeme o 1 až 2 procenta HDP určitým bojkotem,“ dodal Havel.

K jeho slovům se přiklání i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého je jistota, že odvetná opatření přijdou. Lze je totiž odvodit od jasného vymezení velvyslanců osmi evropských zemí. Informaci přinesly Hospodářské noviny, podle kterých zástupci Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska, Belgie, Polska a Španělska odeslali dopis, ve kterém se proti návrhu distancují a považují ho za jasnou diskriminaci zahraničních výrobků. Česká republika totiž v rámci Evropské unie souhlasila s volným obchodem. „Lze tedy očekávat, že odvetná opatření přijdou velmi rychle. A nebudou se týkat potravin, ale průmyslových produktů, kde to bude českou ekonomiku bolet nejvíc,“ řekl pro Echo24 Prouza.

Předloha tak nyní zamíří do Senátu. Otázku navíc u některých opozičníků vyvolala samotná formulace zákona. V něm je totiž obsažena věta, že provozovatel je povinen zajistit podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce prodaných konečným spotřebitelům. „Potravinářský zákon je další blbost z dílny ANO. Bude se vždy před koncem měsíce stahovat zboží z pultů jako za socialismu? Nebo vám to sebere paní pokladní, protože nakupujete zakázané cizokrajné zboží? Jak dál omezíte svobodu občanů a svobodu podnikání?“ zeptal se řečnicky šéf poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek.