Stát má v současné době rekordní výdaje, na které však nemá dost peněz. Po plánu sociální demokracie zavést sektorovou daň na banky se premiér Andrej Babiš vytasil s dalším návrhem. Změnou metodiky totiž odčerpá pojišťovnám z jejich rezerv přes deset miliard korun. Podle České asociace pojišťoven jde o bezprecedentní krok, který pokřivuje podnikatelské prostředí.

Záměr postihnout některé sektory daní začal koaliční partner hnutí ANO v době, kdy se řešilo přidání rodičovského příspěvku. Bankovní daň však premiér Andrej Babiš odmítl s tím, že v daném sektoru vznikne Národní rozvojový fond. Z něj údajně vláda získá na investice částku okolo sedmi miliard. Kromě bank se však Andrej Babiš zaměřil i na pojišťovny, na které zavedl tvrdé zdanění za pomoci změněné metodiky. Ta mění metodu tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv.

Nikým neprojednaný krok zvedl ze židle zástupce asociace pojišťoven, podle kterých je pouze stát trestá za obezřetnost. „Ty vytvářely po desítky let technické rezervy, aby byly schopné v budoucnu pokrýt všechna, i nečekaná pojistná plnění klientů. Jsme zklamáni, že ministerstvo financí zdanění rezerv tak narychlo schválilo, přestože jsme mu nabízeli jednání a předložení lepšího řešení, jako by bylo například vložení prostředků do Národního investičního fondu. Takto ministerstvo jen upřednostnilo jednorázovou spotřebu ve státním rozpočtu na úkor investic a dlouhodobého budování stability trhu,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Návrh je v rámci daňového balíčku, který leží ve sněmovně v první čtení. Pokud by prošel beze změn, znamenalo by to jednorázové odvedení prostředků z rezerv ve výši 10,7 miliardy korun. V současné době pojišťovny odvádí každý rok okolo 2,5 až 3 miliard korun z příjmů právnických osob. „Za celou novodobou historii České republiky pojišťovny nepotřebovaly žádnou státní pomoc, na rozdíl od pojišťoven v zahraničí. České pojišťovny navíc naprostou většinu svých technických rezerv investují v České republice. Pojišťovny jsou významným investorem do českých státních dluhopisů,“ upozorňuje Jan Matoušek.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka může mít tato daň za následek draží pojistky „Pojišťovny se výraznou finanční ztrátu pokusí přenést na koncové klienty. Lze proto očekávat, že se budou zdražovat pojistky nebo upravovat parametry pojistek v neprospěch klientů. Vláda tímto opatřením získá dodatečné finanční prostředky, kterými bude moci hradit rostoucí veřejné výdaje. To, že jde v prvé řadě o peníze, je zřejmé, protože jinak by změna metodiky byla doprovázena dalšími opatřeními na snížení daní v podobné výši. Nic takového se však nekoná,“ řekl pro Echo24 Štěpán Křeček.

Na tom se shoduje i hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Klienti by se měli připravit na zdražení produktů. Pojišťovny si ztracené peníze budou vynahrazovat i nižší investiční činností. Pro ekonomiku je to signál, že opatrnost a tvorba rezerv se nevyplácí. Jsme už zvyklí na to, že stát rád dodatečně zdaní úspěšné a v ekonomii by se pro to našla i teoretická obhajoba, jakkoliv s ní osobně nesouhlasím. Stojí to alespoň na nějakých základech. Někteří ekonomové jsou schopni obhájit i zdanění úspor. Zdanění opatrnosti je ale nesystémový krok, který nemá v teorii žádnou oporu a jehož jediným cílem je sehnat prostředky na utrácení,“ řekl pro Echo24 Dominik Stroukal.

Bankovní daň Babiš nedovolí

Podle Stroukala si tento krok vláda velmi dobře obhájí, protože podobné vydělávající instituce se netěší velké obecné popularitě. „Jejich zdanění se tak minimálně dotkne důvěry voličů současných vládních stran. Navíc, velkých pojišťoven se to relativně dotkne méně, než těch menších. Návrh tak dlouhodobě snižuje konkurenci na trhu s pojištěním, což se opět promítne do vyšších cen a horších služeb. Kdyby vláda zdanila rezervy bank, bylo by lépe vidět, že tím zvyšuje riziko finanční nestability, a tedy riziko pro klienty. U pojišťoven je tento vztah mnohem méně viditelný a lidé si hůře představí, co to pro ně může znamenat. Slovy J. B. Colberta, slavného ekonomického poradce samotného Krále Slunce: stát potřebuje oškubat husu tak, aby co nejméně kejhala,“ dodal Stroukal.

Zdanění rezerv se však nepromítne pouze u klientů pojišťoven. Do budoucna hrozí, že se potenciální investoři nebudou soustředit na český trh. „Vláda se v poslední době zaměřila na zisková odvětví, jakými jsou banky či pojišťovny, a chce část jejich vysokých zisků odčerpat do veřejných rozpočtů. Navrhovaná opatření, která připomínají dobu Robina Hooda, poškozují prosperující sektory české ekonomiky. Ukazuje se, že v naší zemi budí pozornost, když nějaká odvětví vyčnívají a tvoří nadměrné zisky. To samozřejmě není dobrá zpráva pro potenciální zahraniční investory,“ řekl Štěpán Křeček.

Zavedení daně z rezerv pojišťoven také nevyvolalo tak velkou reakci, jako tomu bylo u navrhované bankovní daně. Sociální demokracie velmi tlačila na to, aby se rodičovský příspěvek financoval z peněz odebraných z bank. Babiš však takový postup neustále odmítal. Důvodem je mimo jiné také to, že Babiš má v holdingu Agrofert, který je v současné době zaparkovaný ve svěřenském fondu, u bank napůjčováno podle poslední výroční zprávy 34 miliard korun. Pokud by finanční společnosti spustily proti holdingu tzv. compliance, musel by Agrofert předčasně zesplatnit úvěry.