Dvě politické rivalky ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se před volbami osočují kvůli příjmům pro státní rozpočet. Sociálnědemokratická plánuje, co a koho po volbách zdanit a tvrdí, že její sokyně z Babišova hnutí se „vykašlala na příjmy státního rozpočtu“. Schillerová o Maláčové a sociálních demokratech tvrdí, že „rozdávají koláče, které sami neupekli a ani upéct nemohli“. Obě političky spolu přitom sedí v jedné vládě a ANO s ČSSD vládne již osm let.

Ministryně Maláčová se do Schillerové opřela v souvislosti s příjmy státního rozpočtu. Ty se podle ní propadají a Maláčová z toho viní právě Schillerovou. „Chceme sektorové daně, konečně dotáhnout digitální daň, na kterou se ministryně financí vykašlala. Neudělala pro příjmy státního rozpočtu vůbec nic. Chceme zavést i bankovní daň, o které hovoříme dlouhodobě a máme ji předloženou,“ řekla deníku Echo24 v souvislosti s povolebními plány ČSSD.

Ministryni práce a sociálních věcí vadí například to, že vládní hnutí ANO obešlo loni ČSSD a prosadilo zrušení superhrubé mzdy, což znamená, že lidé ze svých mezd a platů odvedou méně peněz na daních, tudíž jim stouply čisté výplaty. ČSSD sice měla zrušení superhrubé mzdy v programu, s nímž šla do voleb v roce 2017, Maláčová ale tvrdí, že jí vadí způsob, jakým ke zrušení superhrubé mzdy došlo. „My jsme pro zrušení superhrubé mzdy, ale já jsem vždy kritizovala ten způsob, jakým se to zrušilo. Vždy jsme chtěli zrušit superhrubou mzdu a já nemám ani problém s tím, že u těch nízkopříjmových je to 15 %,“ tvrdí Maláčová.

„Je úplně nepředstavitelné, že v době, kdy se úplně všichni extrémně zadlužují, a to včetně České republiky, a všude se zvyšují daně pro vysokopříjmové nebo superbohaté, tak Česká republika zavede rovnou daň. V době extrémního zadlužení státu,“ kritizuje Maláčová. Podle ní tímto krokem státní kasa přišla na příjmech o 40 miliard korun. „A to jsou peníze, které nám chybí,“ míní pražská lídryně ČSSD.

Podle Maláčové chce ČSSD zdanit více nejen fyzické osoby, jejichž příjmy jsou vyšší než sto tisíc korun, ale také právnické osoby. „Chceme zavést progresi u daně z příjmu právnických osob, aby velké firmy platily více než ty malé. 80 % všech firem má do pěti zaměstnanců a je nefér, aby platily stejně jako obrovské nadnárodní koncerny.

Babišova ministryně Alena Schillerová se však do Maláčové tvrdě opřela. „Paní ministryně smutní po příjmech, které zatím nemohla slíbit a rozdat. On už trojnásobný československý premiér Antonín Švehla za první republiky říkával, že sociální demokraté rádi rozdávají koláče, které sami neupekli a upéci ani nemohli, protože snědli těsto, které ještě nestačilo ani vykynout,“ sdělila Schillerová deníku Echo24 v reakci na slova své vládní kolegyně z ČSSD.

Zároveň tvrdí, že se ANO „vždy aktivně“ příjmům státního rozpočtu věnovalo. „Ne zvyšováním daní, ale jejich řádným a efektivním výběrem. Díky EET jsme vybrali 33 miliard navíc, vyškrtala jsem daňové výjimky za 12,4 miliardy, daňová kobra zachránila 13 miliard a na převodních cenách jsme na dani doměřili 4,5 miliardy navíc. Díky kontrolnímu hlášení bráníme daňovým únikům na DPH ve výši desítek miliard ročně. To je jasná řeč čísel,“ tvrdí Schillerová. To, že kvůli zavedení elektronické evidence tržeb (EET) skončilo mnoho podnikatelů, případně byly rozdávány drakonické pokuty za chyby zjištěné kvůli EET, již ministryně nezmínila. Informovali jsme o tom například zde. Některé podniky kvůli zavedení EET navíc ukončily svou činnost, případně zdražily své služby. Psali jsme o tom třeba zde nebo zde.

Spor o digitální a bankovní daň

Maláčová Schillerové vyčetla to, že nebyla zavedena digitální daň. Tu původně vláda plánovala zavést ve výši 7 % na některé internetové služby poskytované na území ČR. Posléze však vláda z tohoto záměru vycouvala, a to například poté, co za nezavedení této daně lobboval tehdejší americký velvyslanec v ČR Stephen King. Schillerová tvrdí, že tu již vláda do voleb nezavede, v dalším volebním období s ní ale počítá.

„Pokud jde o digitální daň, od začátku říkám, že potřebujeme silnou globální dohodu na úrovni OECD. Ta zatím stojí na návrhu minimální korporátní daně ve výši 15 % zajišťující, aby firmy platily daně tam, kde reálně podnikají a dosahují zisků. Proto ji podporuji. Samozřejmě jsme ale do přijetí globálního řešení chtěli zavést vlastní digitální daň, což už bohužel do voleb nestihneme. Nepochybně ale právě i tyto národní iniciativy přispívají k urychlení globální dohody,“ tvrdí Schillerová.

Její politická konkurentka Jana Maláčová mezitím plánuje zavádět několik nových daní. Kromě progresivních daní z příjmu znovu oživuje plán ČSSD na zdanění bank. O to sociální demokracie usilovala v uplynulém volebním období několikrát, hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš se proti tomu ale několikrát postavili. Jeho Agrofert, nyní ve svěřenských fondech, má totiž u banky půjčeno desítky miliard korun a existuje možnost, že by proti němu banka mohla spustit compliance, tedy předčasné zesplatnění úvěrů potenciálně nebezpečnému klientovi. Jde o praxi, která se provádí u osob obviněných z trestného činu. Právě Babiš je totiž obviněn v souvislosti s kauzou možného nezákonného čerpání dotace na stavbu resortu Čapí hnízdo. Psali jsme o tom zde.

V souvislosti s tímto kontextem tak není jasné, s kým chce Maláčová, v případě, že se ČSSD do sněmovny dostane, novou bankovní daň zavést. ANO je totiž proti ní, stejně jako současná pravicová opozice. „To si řekneme po volbách, podle toho, jak budou voliči rozdány karty. Pokud budou různé politické strany stát před tím, jestli navýší DPH, nebo zavedou bankovní daň, tak se budou muset rozhodnout. A my chceme bankovní daň. Dokážete si představit, že v této situaci, kdy se vše zdražuje, by se ještě navyšovala cena základních potravin nebo energií?“ říká Jana Maláčová. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 8. a 9. října.