Cyklodoprava jako jedno z ústředních předvolebních témat v Praze. Nedávno se pražská radnice pochlubila rekordními investicemi do cyklisté infrastruktury (od roku 2019 do ní investovala přes miliardu korun) a letos chce postavit nejvíc cyklotras v historii. Jenže pro koho? Praha není Amsterdam a i přes všechny snahy stále patří víc motoristům než cyklistům. Spor se vede především o často kritizované a nebezpečné cyklopruhy, které hlavně na rušných komunikacích, na rozdíl od cyklostezek, využívají cyklisté jen v ojedinělých případech. Problematické cyklopruhy kritizují nejen opoziční, ale i koaliční kolegové Pirátů a Prahy sobě, kteří za celou koncepcí dopravní výstavby stojí.

Pražský radní a náměstek primátora pro dopravu, Adam Scheinherr (Praha sobě), se na začátku května pochlubil loňskými rekordními investicemi do cyklo-infrastruktury (370 milionů korun). A pro letošek chce postavit historicky nejvíc cyklotras. „Jenom přes Technickou správu komunikací investujeme 127 milionů korun a s dotacemi pro městské části se letos dostáváme na necelou čtvrt miliardu. Otevřeme nejvíce nových úseků cyklotras v historii. To je výsledek intenzivní přípravy z posledních let,“ říká Adam Scheinherr.

Loňský rok podle něj potvrdil, že obliba cyklodopravy v hlavním městě výrazně roste. „Sčítače zaznamenaly bezmála 5,9 milionu jízd Pražanů po městských cyklistických trasách. Ze sčítačů také víme, že počet průjezdů se od roku 2019 v podstatě zdvojnásobil a alespoň jednou za měsíc jede v Praze na kole 456 tisíc lidí.“ Statistiky podle něj tvrdí, že kolo používají Pražané stále více nejen pro volný čas, ale i na jízdy do práce.

Právě ze sčítačů, které zaznamenávají průjezdy, je však patrný dlouhodobý trend, že většina pražských cyklistů se vyhýbá silnicím v centru metropole a využívá především páteřní cyklostezky podél Vltavy (dlouhodobě bývá nejvíc průjezdů zaznamenáno na modřanské a trojské cyklostezce). I proto se má za to, že jde především o rekreační cyklisty.

Scheinherr již dříve pro deník Echo24 uvedl, že cyklopruhy vznikají v Praze po vzoru švýcarských měst. Třeba v hlavním městě Bernu ale tvoří cyklistika více než 15 % z celkového dopravního mixu, zatímco v Praze – podle dat TSK – pouhé 1 %. Zbytek přepravy tvoří MHD (43 %), automobily (33 %) a pěší doprava (23 %). Podle některých expertních názorů se navíc Praha nemůže v dohledné době stát cyklistickým městem typu nizozemského Amsterdamu, a to kvůli svému kopcovitému krajinnému profilu.

Vadí mi, že se z kola stává fetiš, říká Pospíšil

Koaliční zastupitel za TOP 09 Jiří Pospíšil říká, že není proti investicím do cyklistiky, nesouhlasí však, že by se měla preferovat městská cyklistika na úkor automobilů. „Nebudu rozporovat investice do nových cyklostezek. Princip investic do cyklostezek mi nevadí. Vadí mi ale, že nedochází ke změnám technických parametrů vozovky a domalovávají se tam cyklopruhy, aniž by tam na ně byl dostatečný prostor. Lidé, kteří mi píší, si pak často stěžují, že se zužují pruhy pro automobily a tím se zvyšuje i riziko srážek,“ říká pro Echo24.

„Vadí mi, že s radním Scheinherrem se z kola stává fetiš a v zásadě se tak vytvářejí cyklopruhy tam, kde nebyly vhodné technické podmínky. Nechci Pražanům vnucovat, jakou formu dopravu mají používat. Jako městský liberál chci, ať se sami rozhodnou, jakou formu dopravy využijí a ať k tomu mají nabídku. Město jim má ty varianty nabídnout, ne že budeme dělat všechno pro to, abychom donutili Pražana používat cyklostezky. To je sociální inženýrství,“ dodává Pospíšil.

Portlík: Scheinherr vyhlásil válku motoristům

Proti bezmeznému malování cyklopruhů je také opoziční pražský zastupitel za ODS a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Pan Scheinherr vyhlásil válku motoristům,“ říká.

„V programovém prohlášení měli slovo automobil třikrát a pomalu pokaždé v negativní konotaci. Výsledek čtyřletého vládnutí tomu odpovídá. Až teď, když zjistili, že motoristé jsou velká část voličů, tak najednou začali oprašovat věci jako například mimoúrovňové křížení Poděbradské a Kbelské, což jsou nápady, které jsme dávali dohromady před deseti lety. Důvod, že dělají v tuto chvíli mimoúrovňové křížení je, že vědí, že ty cyklopruhy na hlavních komunikacích jsou úplně k ničemu a že je potřeba udělat mimoúrovňové cyklostezky, protože ty klasické cyklopruhy prostě nefungují,“ míní Portlík.

„Myslím si, že podíl cyklodopravy se zvyšuje, že jde v posledních pěti šesti letech nahoru, ale pořád jsou to nízká procenta. Počmárali celou Prahu, ale musí to mít hlavu a patu, aby to cyklisty lákalo,“ dodává.

Kvůli některým zbytečným cyklopruhům dochází podle Portlíka k omezování řidičů. „Všichni se můžeme podívat, jestli ty cyklopruhy řidiče omezují, nebo neomezují. Silnice, kde je relativně úzký jízdní pruh, není ve finále komfortní ani pro cyklisty, protože se nadýchají dýmu, ani pro automobilisty, protože musejí dávat sakramenský pozor, kdyby se něco nedejbože stalo. Když máme jít po vzoru Švýcarska, tak by se měli všichni podívat, kolik ve je Švýcarsku nebo v německém Bonnu a v dalších městech cyklostezek. Je potřeba hýbnout kostrou, aby cyklisté jezdili co nejvíce mimo auta. Cyklotrasy se mají vést mimoúrovňově a mimo vozidla. Nebo můžeme jít rovnou cestou Thajska a pak je zbytečné na ty silnice cokoli kreslit.“

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) loni na konci léta ve vyjádření pro Echo24 rekordní městské investice do cyklistiky obhajoval. „Ze srovnání roku 2020 s rokem 2019 lze vidět nárůst intenzit cyklistů celkem o 38 %. Na tuto zvýšenou poptávku musí město reagovat. Proto usilovně pracujeme na rozvoji infrastruktury pro cyklodopravu ve městě,“ uvedl tehdy primátor Hřib.

Praha postavila v roce 2021 celkem 21 kilometrů nových cyklostezek. Současně ale vzniklo také 27,5 kilometru cyklopruhů, na které se snáší většina občanské i politické kritiky.