Hranice se uvnitř Evropské unie zavírat nebudou, v praxi však spíše jen pro byznys. V návrhu, který má v pondělí předložit Evropská komise členským státům, bude vyzývat k „silnému odrazování“ a cíleným restrikcím na cestování za jiným než nezbytným, tedy například pracovním účelem ze zvláště zasažených zemí. Důvodem jsou obavy z nových mutací koronaviru.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je třeba hledat způsob, jak udržet uvnitř unie volný trh a zároveň omezit cestování napříč státy, země by tak měly „silně odrazovat“ občany od cestování. Šéf Evropské rady Charles Michel dodal, že se státy budou muset nejspíše rozhodnout o dalších restriktivních opatřeních pro cestování za jiným než nezbytným účelem.

Při odpovědích na dotazy novinářů na tiskové konferenci po jednání lídrů EU nevyloučil ani možnost úplného zákazu cestování za jinými než pracovními či obchodními účely. Takový dočasný zákaz chtěl prosazovat například belgický premiér Alexander De Croo, samotná Belgie ho plánuje zavést od středy.

Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho se však většina shodla na tom, že je nutné zachovat volnost pohybu, zároveň je však také zásadní žádat, aby se zásadně omezilo cestování po Evropě, informovala agentura AP. Jeden z konkrétních návrhů se týká spojení testování i karantény. „Po lidech cestujících z těchto tmavě červených zón mohou být požadovány testy před odjezdem stejně jako karanténa po příjezdu (do jiné země),“ prohlásila von der Leyenová s odkazem na barvu, kterou by měly zvláště rizikové zóny mít na mapě Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Jednotlivá opatření pak mají zůstat na rozhodnutí členských států.

Lídři některých zemí včetně německé kancléřky Angely Merkelové dávali před čtvrtečním jednáním najevo, že chtějí přesvědčit ostatní k přísnějšímu testování či dalším opatřením, jinak zváží uzavření svých hranic. Mezi státy s největším denním nárůstem na obyvatele v rámci EU patří i Česko. Podle šéfky EK by měla nová opatření zajistit, aby pendleři mohli nadále vykonávat svou práci.

Na summitu řešili šéfové vlád a států i jednotný „očkovací pas“. Podle Michela budou státy v první fázi hledat shodu na tom, jaké parametry by měl tento certifikát „pro lékařské účely“ mít. O tom, zda by mohl sloužit i k jiným věcem, jako například usnadnění cest přes hranice, se budou země bavit až v další fázi, uvedl šéf unijních summitů. Některé země upozorňují, že je nejprve nutné vyřešit otázky ochrany soukromí či vyloučit, že by využívání certifikátu diskriminovalo neočkované lidi.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli řekl, že možnost vydávání jednotného průkazu podporuje. Očkovací „pas“ prosazují zejména jihoevropské státy jako Řecko nebo Portugalsko. „Nesmíme zároveň diskriminovat ty, kteří se očkovat třeba nemohou. Je potřeba k tomu přistupovat citlivě,“ poznamenal ministr.

Je přesvědčen, že po nějakou dobu bude pro cestování do jiných zemí variantou buď předložení negativního testu, nebo potvrzení o očkování proti covidu-19. „Když třeba nebudete ještě moci být očkován nebo třeba i z důvodu jiné nemoci se nebudete nikdy moci nechat očkovat, tak aby tady byla možnost cestovat s použitím testů, ideálně antigenních,“ uvedl.