Lidé, kteří řídí kampaň koalice Spolu, by po volbách měli být vyštváni z politiky. Je s podivem, že i tak koalice v průzkumech překonává dvacetiprocentní hranici.

Můžeme to opřít i o data (i když to nejsou žádné objektivní údaje, ale spíš taková statistická magie). Odhad volebního potenciálu Kantar a Data Collect z počátku září přisuzoval koalici potenciál až 31,5 procenta hlasů, zatímco ANO 30 procent. Průzkumy podpory ovšem ukazují pořadí opačné, a to s mnohem větším odstupem.

A i ten odhad volebního potenciálu se pochopitelně nemůže opírat o nic jiného než o dlouhodobou zkušenost veřejnosti s těmito stranami. A ony si nepočínaly o mnoho líp než teď. Na to, jak Andrej Babiš zoufale vládne – zdůrazněme: nejde jen o to, co je zač, ale jak zoufale vládne –, je to mizerie.

Část problému je v samotné existenci koalice. KDU má zřejmě v české společnosti svou roli a svůj strop nepříliš ovlivněný tím, jak to zrovna strana právě teď dělá (a díky tomu, že televize mají v kampani zvýšenou potřebu politických veteránů, a na obrazovkách se tak opět častěji objevuje Cyril Svoboda, si můžeme připomenout, že to strana dělala i mnohem hůř než teď). Zbývající dvě strany, ODS a TOP 09, se sice deklarují jako strany napravo od středu pro podobné voliče, ale v několika programových bodech se zásadně liší.

Zde zdůrazněme, že předmětem tohoto komentáře není řešit meritum přijetí eura ani manželství stejnopohlavních párů. Volební kampaň není příležitostí k výuce voličů. To mohou dělat jiní a jindy. Volební kampaň není vznešená intelektuální práce. Potřebujete aktivizovat voliče prostředky, které na ně zabírají. Propojit to, co unese váš program, s tím, co je zajímá a čím žijí.

Redukce nejmenším společným jmenovatelem na kampaň TOP 09 má ještě jednu vlastnost. Akcentují se symbolická témata a témata zevnitř politického mechanismu. Akcentují se hodnoty. Akcentuje se téma Antibabiš.

Je to slabý materiál. Hodnoty se zastávají. Jejich zastánce si zpravidla někam s někým stoupne. V současné politické komunikaci je to ten nejnudnější žánr.

Komplex Antibabiš, i pokud je dobře podán, má tu velkou nevýhodu, že už je, jak se říká v americké hantýrce, „baked in“, už zapečený do stávajících postojů lidí. Mezi lidmi, u nichž byť jen hrozí, že by mohli přijít k volbám, těžko najdete člověka, který by nevěděl, že Andrej Babiš byl agent StB, je oligarcha, má konflikt zájmů a je vyšetřován kvůli Čapímu hnízdu. Ti, co ho jsou ochotni volit, jsou ochotni ho volit navzdory tomu. Ne proto, že by to nevěděli nebo že by to považovali za dobré.

To byl mimochodem problém amerických liberálů a důvod, proč Donald Trump v roce 2016 vyhrál a v roce 2020 prohrál dost těsně navzdory tomu, co všechno o něm bylo známo. „NeverTrump“ kampaňové spoty neúčinkovaly (přesněji řečeno účinkovaly velmi pozitivně na bankovní konta prohnaných cynických profíků z akcí typu Lincoln Project, jejichž antitrumpovské spoty se moc líbily městským liberálům, ale nepřesvědčily nerozhodnuté voliče. To, že i někteří zdejší podporovatelé Spolu Lincoln Project obdivují, je špatné znamení).

Proč jsou ti lidé i tak ochotni Babiše volit? Máte dvě možnosti. Buď si říct, že ti lidé jsou dílem hloupí, dílem Babišem uplacení (důchodci), v každém případě pro vás nezískatelní, a ignorovat je. „Máte hlas každého myslícího člověka v zemi,“ řekla v 50. letech podporovatelka prezidentskému kandidátu amerických demokratů Adlai Stevensonovi, oslněná jeho skvělým projevem. „Paní, obávám se, že to nestačí. Potřebuji většinu,“ odpověděl ji Stevenson. To řekl moc pěkně, ale proti Eisenhowerovi dvakrát prohrál.

Anebo můžete zkusit dělat kampaň, jako byste chtěli vyhrát. Zatímco vy zaujímáte postoje, lidé se musí potýkat se všedními problémy. A z nich se dnes k politickému využití eminentně hodí inflace.

Nevšimli jste si, že je nad čtyřmi procenty, že překročila očekávání analytiků a ČNB a že říkají, že koncem roku může být klidně pět? A hlavně že ve specifických sektorech a u konkrétního zboží, třeba ve stavebnictví, je závratně vyšší a je to opravdový problém, nejen číslo znepokojující ekonomy?

Můžete se jen tak přiživit na naštvanosti lidí, dát jim najevo, ano, rozumím vaší naštvanosti, jsem naštvaný s vámi. To je volební kampaň.

Ale nemusíte se bát diskuse. Protože kde se inflace bere? Můžete poukázat na Green New Deal a nebudete lhát, naopak můžete s jistotou predikovat, že bude hůř a porostou ceny energií. Že to, že bydlení se stává prakticky nedosažitelným, je dílem kvůli tomu, že se málo staví (kdo tu vládl?), a dílem je to monetární jev – lidé bezhlavě ukládají peníze do nemovitostí, protože se bojí inflace. Můžete poukázat na to, že díky těm sekerám, které ministryně Schillerová nadělala, je v ekonomice hodně peněz, které honí méně zboží. Protože se nevyrábělo. Můžete připomenout, že všechno bylo zavřené, školy u nás byly zavřené nejdéle na světě, a přesto u nás zemřelo na covid nejvíc lidí na obyvatele na světě. Že to není úplně doslova pravda? Tak jo. Jen nechte Andreje Babiše, ať vás opraví, že v Peru a v Severní Makedonii a v Bosně a v Bulharsku zemřelo lidí ještě víc. Jen do toho, nechte ho to říct. Protože zvládnutí pandemie opravdu není jeho trumfová karta.

Jenže ODS se do této diskuse nepouští. Když je debata na libovolné ekonomické téma a dostane slovo představitel ODS, tak si můžete jít udělat kafe, protože víte, že zase řekne, že řešením jsou nízké daně a omezení regulací a byrokracie.

Možná se ošíváte, že je to trochu demagogie, že upřímně řečeno nemáte rychlé řešení a nechcete se jen populisticky přiživovat na tom, co je toliko přirozenou fluktuací volného trhu? Víte co, už jste udělali mnohem horší věci. Třeba jste loni na podzim hlasovali s ANO pro snížení daní, přestože jste věděli, že je to ekonomicky nezodpovědné, a pokud vyhrajete a budete vládnout, budete tu fiskální spoušť muset uklízet. O tom špatném vizuálním dojmu, že jste hlasovali s Babišem, nemluvě. A přesto jste usoudili, že váš brand strany nízkých daní vám velí to udělat. Takže trocha demagogie ve volební kampani vás opravdu nezabije.

Ale kampaň Spolu je těžkopádná, ani nemusí jít o makroekonomii. Před pár týdny ministryně Schillerová slavnostně otevřela zrekonstruovaný bazén v hotelu Thermal. Velká akce, koncert populárního umělce, dětský plavecký oddíl, super video. A pak se ukázalo, že kvapná práce byla zfušovaná, voda tekla, kam neměla, kachlíky nelícovaly. Fotografických důkazů přehršel, a srozumitelných každému odleva doprava, od lidí se základním vzděláním po PhD. Nemusíte rozumět účetnictví a je jedno, jakou ideologii zastáváte, fotografie kachlíků nakladených jak zuby bezdomovce mluví samy za sebe. Klasická potěmkiáda, po které by šla libovolná opozice v libovolné demokratické zemi. Z videa na nepříliš sledovaném instagramovém účtu paní ministryně by udělala aspoň na chvíli prvořadou záležitost – tak jako to dokázal Babišův tým udělat z malicherných dohadů v koalici Pirátů a Starostů o to, jaké nanuky v kampani rozdávat. Jen u nás ne. Třeba by to nezabralo moc, třeba je lidem opravdu všechno jedno, když jim Babiš přidal na důchodech. Ale určitě by to zabralo víc než kdovíkolikátá fotografie lavičky Václava Havla.

Po těchto volbách musí přijít zúčtování, jinak čeká ODS osud Sobotkovy ČSSD.