Česká národní banka včera zvedla úrokové sazby na nejvyšší laťku od roku 1999. Z dosavadních 5 na 5,75 procenta. To, co vypadá jako velký skok, je ale mírnější zásah, než by česká ekonomika v této chvíli potřebovala, aby inflace začala alespoň brzdit. Po jednání to přiznal sám končící guvernér Jiří Rusnok. Česká národní banka v nové, dost temné prognóze varuje, že v létě se máme připravit na to, že ceny oproti předchozímu roku porostou až o 15 procent. Průměrný vzestup za celý letošní rok bude kolem 13 procent.

Banka přiznává, že sice je stále velká část inflace dovezená v dražších energiích, surovinách a materiálech, zároveň už ale dost jasně popisuje i velká rizika domácí provenience. Především to, čemu se říká inflační očekávání. Nebezpečné psychologické nastavení, kdy lidé v atmosféře všeobecného zdražování čekají, že ceny dál prudce porostou. A tak se raději snaží nakoupit, ještě dokud je levněji. Tím inflační spirálu dál roztáčejí. Zároveň si víc říkají a budou říkat o vyšší platy.

Otázka je, kdy se to celé zastaví a znovu se vrátí cenová stabilita, která je pro prosperitu nezbytná. Česká národní banka moc dobře ví, že by ještě vyšším zvednutím sazeb srazila dříve inflaci, zároveň by ale utlumila už tak slabý růst Proto včera řekla: raději tu inflaci budeme tolerovat o něco déle. V opačném případě by sazby už včera musely jít alespoň na šest procent.

Teď je otázka, co přijde dál. Bankovní rada včera zasedala na jednání o sazbách naposledy v tomto složení. Už příští měsíc končí mandát guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Rusnok už má druhý mandát, a pokračovat nemůže. Ostatní dva mohou.

Do růstu cen teď promluví prezident Miloš Zeman, který vybere tři nové členy bankovní rady. Z nich jeden bude nový guvernér. Zeman už v televizi v neděli řekl, že o jeho jménu je fakticky rozhodnut. Přiznal, že vybíral ze čtyř kandidátů. Těmi podle dostupných kuloárních informací byli viceguvernéři Marek Mora, Tomáš Nidetzký, člen bankovní rady Aleš Michl a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Tím vyvoleným guvernérem byl podle dostupných informací právě Dlouhý.

Prezident se zároveň zařadil do tábora těch, kdo si myslí, že zvedání sazeb už by nemělo pokračovat. Vladimír Dlouhý v nedávném Salonu Týdeníku Echo připustil, že i on by teď alespoň na nějakou dobu zvedání úroků zbrzdil. Tím dal prezidentovi najevo, že se do jeho představ umí vejít.

Kritika zvyšování úroků přichází především od podnikatelů, kteří mají hodně úvěrů. Není náhoda, že do ČNB tak ostře střílí Andrej Babiš. Jeho Agrofert dluží bankám 43 miliard korun. Tady každé procento znamená obrovské peníze.

Centrální banka v poslední době o zvyšování sazeb pravidelně hlasuje v poměru 5 : 2. Proti jsou Oldřich Dědek a Aleš Michl. I kdyby se k nim v roli guvernéra přidal Vladimír Dlouhý, pořád je to menšina 3 : 4.

Pokud prezident Miloš Zeman skutečně chce zastavit zvyšování úroků, dá se očekávat, že alespoň jednomu z dvojice „jestřábů“ Nidetzský–Benda nový mandát nedá. A na jeho místo jmenuje odpůrce zvyšování sazeb. Aby přetočil většinu na čtyři odpůrce vyšších úroků. Mezi ekonomy se nehledá taková figura snadno. Prezident je ale muž tvrdohlavý, a když něco chce, zpravidla toho dosáhne.

Pokud Zeman využije prostor, který se mu otevřel, a poměr sil v bance změní, dá se čekat, že se éra zdražování výrazně prodlouží. Když si lidé jednou zvyknou na to, že dvojciferný růst cen je standard, přizpůsobí tomu své chování. Třeba si budou pravidelně říkat o to dvojciferné přidání. Z takové zdražovací spirály se pak hodně těžko vystupuje. To už se nedá svést ani na Putinovu agresi, ani na covidem rozbořený světový obchod. To, jak končí inflační spirály, jsme včera viděli na zprávách z Turecka. Před rokem tam byla inflace 17 procent. Ne o moc vyšší než našich současných 13 procent. Teď se dostala na 70 procent. Prezident Erdogan je dlouhodobý odpůrce zvyšování úroků.