Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce. Straně KSČM by ani nepomohlo, kdyby se snažili předložit mírnější zdanění.

Ústavní soud se jednoznačně postavil proti levicovému návrhu, aby na církve dopadla 19 procentní daň na finanční náhrady z restitucí od příštího roku. Rozsudek rezervovaně přijala ministryně financí Alena Schillerové, které tak podle komunistů vypadl příjem okolo 400 milionů ročně. „Já podporovala zdanění nikoliv zpětně, ale do budoucna, týkalo by se to náhrad vyplacených po účinnosti novely,“ uvedla šéfka státní kasy. Podobně hovořil i Lubomír Zaorálek (ČSSD), který by získané peníze nejraději viděl na opravách památek.

Nejvíce však rozhodnutí Ústavního soudu zasáhlo KSČM, která si vynutila podporu církevních restitucí u kabinetu Andreje Babiše. „Jsme přesvědčeni o tom, že celý souboj nemůže skončit tím, že to rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Podle experta na ústavní právo Jana Kysely však znamená rozsudek pro komunisty konečnou. „Vzhledem k tomu, co o rozhodnutí zatím vím, tak možnosti nemají žádné. To, oč se Ústavní soud opřel, není důvod, zda daníte sazbou 19 procent, 17 procent nebo 15 procent. Rozhodnutí bylo napasováno na princip retroaktivity zásahu do legitimního očekávání propojení smluv se zákonem a tak dále. S tím podle mého nemůžete udělat vůbec nic,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.

Podle něj se také jedná o marnou snahu, aby rozsudek byl posuzován evropskými institucemi, jak uvedl Pavel Kováčik. „Když se u nás mluví, že se něco „požene do Evropy“, tak to zpravidla bývá soud ve Štrasburku. Tam ale můžete vést jenom svojí kauzu, protože máte pocit, že do vašeho ústavně zaručeného práva stát zasáhl a nebyla schopna vás ochránit ani poslední instance, tedy Ústavní soud. Štrasburk to určitě být nemůže. A že by zrovna orgány Evropské unie zajímalo, jakým způsobem jsme se vypořádali s církevními restitucemi? To si myslím, že také nebude tento případ,“ řekl pro Echo24 Kysela.

Naopak o úspěchu hovořili zástupci sněmovní opozice a Senátu, kteří zdanění náhrad církvím kritizovali. „Opakovaně jsme na protiústavnost poukazovali ve všech jednáních sněmovny a pochybnost vyslovil svým usnesením o odložení účinnosti i ústavně právní výbor. Je proto zvláště skandální, že pro návrh a přehlasování veta Senátu hlasovalo jako pro svoji úlitbu komunistům 114 poslankyň a poslanců z ANO, ČSSD, KSČM a SPD. A to přes deklarovanou úctu k právnímu státu i tradicím většiny z nich. Stejně tak prezident republiky zákon bez sebemenšího uzardění podepsal. Nepochybuji, že komunisté církve budou jako své ideové nepřátele nadále tepat. Jenom chci věřit, že ostatní subjekty si příště dobře rozmyslí, zda jsou jejich návrhy hodné podpory.“ řekl k rozsudku Marek Benda (ODS).

Rozhodnutí podpořil i lidovecký předseda Marek Výborný, podle kterého je dobrá zpráva, že ústavní systém funguje. Přímo ve sněmovně pak vystoupil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který označil snahu komunistů za krádež. „Ústava zůstala v tomto státě ochráněna. Právní stav ve věci vyrovnání státu s církvemi zůstává stejný tak, jak byl nastaven od 1. 1. 2013. Vám, milí kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda,“ řekl Miroslav Kalousek.

Církve se bojí dalších komunistických pokusů

Ústavní soud přitom rozhodl, že zdanění finančních náhrad nebylo daní v pravém slova smyslu. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa k rozsudku uvedl, že se jednalo o dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem, který míří proti základním principům demokratického právního státu.

„Zákonodárce tím porušil principy právní jistoty, důvěry v právo a jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv, jakožto stěžejní principy demokratické společnosti, a právo dotčených subjektů vlastnit majetek podle Listiny základních práv a svobod a Dodatkového protokolu k Úmluvě ve smyslu ochrany legitimního očekávání jeho zmnožení,“ uvedl Ústavní soud v rozsudku.

Pro nález hlasovalo 12 soudců ze 14. Dva z nich Josef Fiala a Radovan Suchánek zaujali k výroku jiná stanoviska. Suchánek, který býval v minulosti také členem ČSSD uvedl, že zdanění platnou sazbou daně z příjmů právnických osob nijak nemaří účel finanční náhrady, jímž je zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, tedy nikoliv nahradit všechny křivdy.

Nesouhlasné stanovisko ocenily církve, podle kterých se jedná o úspěch. „Doufali jsme v takové rozhodnutí. Argumenty uvedené Ústavním soudem odpovídají našemu očekávání. Jasným cílem návrhu KSČM bylo krátit dohodnutou částku. Pro voliče KSČM je populární bojovat proti církvím. A umím si představit, že dojde k dalším pokusům. Rozhodnutí a argumentace Ústavního soudu je ovšem dobrým důvodem, abychom se nebáli,“ řekl pro Echo24 předseda Židovské obce v Praze František Bányai.

Podobně hodnotil rozhodnutí i pražský arcibiskup Dominik Duka. „Jsem rád, že třicet let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie,“ uvedl Dominik Duka.