Vládní nařízení způsobilo masakr testovacích míst. Někde jsou termíny volné až v dubnu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zahlcování testovacích míst zaměstnanci firem pokračuje. Pokud si chtějí například obyvatelé Ústí nad Labem zajít na antigenní test hrazený pojišťovnou, objednat se mohou až na konec března. V některých místech jsou termíny volné dokonce až v dubnu. Ministři přiznávají, že jde o problém, řešit ho podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) mohou například opatřením, ale až ve chvíli, kdy bude na trhu dostatek samotestovacích sad.
Vláda vzala povinné testování zaměstnanců zhurta a v rychlém sledu ho spustila pro větší i menší firmy a následně i pro zaměstnance ve státní správě či agenturní pracovníky a živnostníky, kteří v rámci firem vykonávají nějakou činnost. Jak ale ukazují zkušenosti z krajů i data z rezervačních systémů odběrových míst, řada firem šla cestou testování zaměstnanců v síti antigenních center, v nichž má každý obyvatel právo podstoupit jeden antigenní test na účet pojišťovny za tři dny.
To spustilo už v prvních dnech situaci, která připomínala zahlcení termínů k testování před Vánoci (více jsme psali zde), nyní se na řadě míst čekací lhůty prodloužily na řadu týdnů. Vláda za to schytává kritiku od opozice i hejtmanů v zasažených krajích. Podle zástupců opozičních Pirátů či ODS vláda se zavedením povinného testování otálela, když s ním konečně přišla, nezajistila dostatečné kapacity. „Minulý týden kabinet konečně testování zavedl, avšak bez toho, aby navýšil testovací kapacitu pro většinu laboratorních pracovišť. Ty tak nápor logicky nezvládají,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Problém je podle opozičních stran i v tom, že stát přispívá firmám málo na samotestování, podle Bartoše pak firmám chybí i metodika.
Zaměstnanci firem tak chodí ve velkém počtu na odběrová místa například v Karlovarském kraji, podle hejtmana Petra Kulhánka (za STAN) jsou tak zahlcená. „Pan premiér dnes (v úterý) hejtmanům řekl, že mají testovací centra zaměstnance odmítnout. Pak už ale neuměl reagovat na to, že je každý zaměstnanec zároveň občanem ČR a ze zákona má právo na antigenní testování každé tří dny. Tato otázka ještě vyřešená není, ale je to pro nás značný technický i organizační problém,“ komentoval Kulhánek.
Například v odběrových centrech v Ústí nad Labem je tak nejbližší volný termín 29. března. Podobně je tomu také v mostecké, chomutovské, či děčínské nemocnici. V nemocnici v Teplicích je první volný termín 7. dubna. Obdobně to vypadá v Žatci, Lounech či Jirkově. Vysokou poptávku nestíhají pokrýt ani nemocnice v Olomouckém kraji, plné mají termíny i přes navyšování kapacit na týden dopředu. Zcela obsazené termíny jsou v menších nemocnicích na jihu Moravy. Vyčerpanou kapacitu testování pak rezervační systém ukazuje například i v Plzeňském kraji.
Vládu kritizoval v této věci také hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že nejbližší volné termíny v Liberci jsou až za šest týdnů, podle rezervačního systému pak až do května nemají volné kapacity testovací místa ve Frýdlantu či Turnově. „Stojí za zmínku, že když jsme minulý čtvrtek jednali on-line jako Asociace krajů, tak pan vicepremiér (Karel) Havlíček v přímém přenosu na tiskovce po jednání vlády vyzval zaměstnavatele, aby poslali své zaměstnance do těchto testovacích míst. Výsledek se vskutku dostavil, většina testovacích míst už není schopna nabízet svoje služby až na nějaké výjimky,“ řekl Půta v pondělí. I když své doporučení druhý den na základě žádosti asociace Havlíček odvolal, škoda už byla podle hejtmana napáchána.
Vláda zatím nemá jasno v tom, jak situaci řešit, ministři apelují na zaměstnavatele, aby se snažili testování řešit jinou cestou. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by mohla vláda situaci řešit opatřením, ovšem až v situaci, kdy bude v Česku k dostání potřebné množství testů pro samotestování. Situaci za problém označil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Apeloval bych na zaměstnavatele, aby minimálně či vůbec nevyužívali veřejná testovací místa, ta jsou pro veřejnost,“ řekl s tím, že by preferoval ve firmách možnost samotestování.
Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) dorazí do ČR nyní asi dva miliony kusů samotestovacích sad denně. „A bude to narůstat,“ zdůraznil. Firmy by měly nakoupit tyto sady, nebo využít závodního lékaře. „Nemůžeme zcela zamezit tomu, že zaměstnanec půjde do testovacího centra, nicméně naším cílem je maximálně férově to rozložit,“ uvedl. I vládní opatření hovoří o tom, že mají zaměstnavatelé zajistit testy uvnitř firmy, dodal. Ještě na začátku března však průvodce ministerstva průmyslu uváděl, že samotestování je doplňkové a pokud je to možné, mají firmy využívat síť antigenních center. Následně průvodce dodával, že si firmy mohou zajistit testování i přímo v podniku, pokud si sjednají zdravotníka.
Povinné testování kvůli zabránění šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musí u všech pracovníků dokončit do 12. března. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března. Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování. Od 10. března platí povinné testování i pro úřady s 50 a více pracovníky. Od úterý pak začala platit povinnost testování pro agenturní pracovníky a případně také živnostníky, kteří v podniku vykonávají nějakou činnost.