Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.

Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky nastanou větší potíže pěstitelů v příštích měsících, kdy začne sklizeň zeleniny, proto je třeba zajistit pracovníky co nejdříve. Česká republika je v oblasti zelinářství soběstačná ze 30, 32 procent a pokud by nastal další pokles produkce, situace by se výrazně zhoršila, řekl.

Pomoci by mohl návrh ministerstva zemědělství. Podle ministra Miroslava Tomana (za ČSSD) je třeba změnit podmínky pro přivýdělek včetně zvýšení přípustného počtu hodin. Návrh brzy projedná vláda, řekl Toman. Nynější podmínky umožňují práci na základě dohody o provedení práce maximálně 300 hodin ročně. „My to potřebujeme natáhnout například na 1000 hodin, aby nám to pokrylo celou sezonu,“ uvedl Toman. Jeho resort na návrhu spolupracuje s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Ministr zemědělství se také obrátil na vysokoškoláky a středoškoláky. „Myslím, že by to byla vítaná pomoc, zvláště z těch odborných škol,“ uvedl Toman. Zemědělce chce podpořit rovněž snížením administrativy.

Německo schválilo výjimku pro zahraniční dělníky

Problémy jsou ale všude v Evropě. Například také Německu hrozí nedostatek pracovních sil při nadcházející sklizni. S tou pravidelně vypomáhali sezónní dělníci převážně z východní Evropy, kterým se ale německé hranice jako prevence proti šíření koronaviru uzavřely. Na naléhání zemědělských svazů teď ale berlínská vláda odsouhlasila výjimku pro zhruba 80 000 zahraničních dělníků. K práci na poli je do Německa dopraví zvláštní letadla.

Berlín počítá se dvěma kontingenty – 40 000 zahraničních dělníků bude potřeba v dubnu a stejný počet pak i v květnu. Přicestují ve skupinách a letecky, aby se nepohybovali desítky hodin napříč Evropou. Německá policie se se zemědělskými svazy dohodne, na jakých letištích si je vyzvednou. Bezprostředně po přistání se pracovníci podrobí zdravotní prohlídce, její výsledky pak dostanou místní zdravotnické úřady. Prvních 14 dní budou zahraniční dělníci pracovat odděleně od ostatních a farmy nebudou smět opustit.

Produkci ovoce ohrozilo noční mrznutí

Produkci ale kromě zákeřného koronaviru neprospívá také počasí, které překvapilo v poslední době nočními mrazy. Silné mrazy, které Českou republiku zasáhly v minulých týdnech, zcela zničily letošní úrodu meruněk. Škody se podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka budou pohybovat na úrovni 50 milionů až 80 milionů korun, což je hodnota sklizně meruněk v normálním roce. Z dalších ovocných druhů mrazy poškodily především broskve a třešně. „U nich a dalších ovocných druhů bude možné udělat odhad škod až později,“ řekl Ludvík.

„Nastala paradoxní situace, kdy na mnoha stanicích byl 1. duben nejchladnějším dnem za celou uplynulou zimu,“ řekl Ludvík. Zima byla velmi teplá a ovocné stromy díky tomu přešly ze zimního spánku do rašení o dva až tři týdny dříve než obvykle. Ovocnáři předpokládají, že další mrazivá rána do konce týdne škody v sadech prohloubí.

„Meruňky jsou nyní již odkvetlé, nebo kvetou. Síla mrazů byla taková, že nepředpokládám, že někde jsou meruňkové sady, které by mráz přežily. Začínají kvést rané odrůdy třešní a broskvoní. Škody budou s největší pravděpodobností i u dalších ovocných druhů, například u hrušní či slivoní,“ řekl Ludvík. Meruněk se loni i předloni v ČR sklidilo asi 2000 tun.

Zřejmě nejlépe zatím vyšla z obou mrazových vln jablka, která jsou hlavní ovocným druhem pěstovaným v Česku. Odolat by měly zejména později kvetoucí odrůdy. „U některých raných odrůd či odrůd náchylnějších na mráz je však rašení poměrně daleko a silné mrazy až minus deset stupňů je mohly poškodit,“ řekl předseda ovocnářů. Jasno o ztrátách by mělo být po odkvetení stromů.