Ruské ministerstvo obrany už 18 dní nepodává informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině. Jen 2. března poprvé a zatím naposledy ohlásilo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Od té doby nic. Na základě otevřených zdrojů se podařilo potvrdit jména již 557 zabitých ruských vojáků, píše na svém webu ruská redakce BBC. Požádala ruské ministerstvo o údaje a čeká na odpověď.

Ukrajina odhaduje ruské ztráty na 15.000 vojáků, ale to může zahrnovat nejen zabité, ale i raněné a zajaté. Americký list The New York Times s odvoláním na „konzervativní odhady“ americké rozvědky psal o 7000 zabitých, a to na základě analýz médií, satelitních snímků a záběrů ruských vojáků a techniky pod palbou. I tyto údaje mohou být nepřesné.

V Rusku se každý den objevují nová jména zabitých a snímky pohřbů. Nejčastěji jména zabitých uvádějí hlavy regionů, místní média či školy, kde zabití dříve studovali. V několika případech o zabitých informovali blízcí příbuzní. BBC na základě konkrétních informací, zahrnujících úplné jméno a hodnost, sestavila seznam 557 zabitých ruských vojáků.

The Ministry of Defense of #Ukraine declares that since the start of the invasion on February, 24th, around 15,000 #Russian soldiers were killed. pic.twitter.com/xU7quz17cB

— NEXTA (@nexta_tv) March 21, 2022

Nepřihlíželi ke zprávám o desítkách, někdy stovkách zabitých, pokud chyběla jména a příjmení, ani ke zprávám o smrti lidí, kteří nebyli v ruské armádě, ale sloužili v silách separatistických republik či v tzv. Wagnerově (v ruštině Vagnerově) skupině.

Například Radio Svoboda informovalo, že na Ukrajině zahynulo nejméně 130 profesionálních vojáků z Dagestánu. V otevřených zdrojích BBC našla informace o 51 mrtvých. BBC kromě potvrzených 557 úmrtích ruských vojáků našla zprávy o dalších 38 úmrtích, ale ta dosud nebyla nezávisle potvrzena.

Senátorka za Tuvskou autonomní republiku Ljudmila Narusovová prohlásila, že na Ukrajině přišlo o život nejméně 96 povolanců k armádní službě. „Z roty se stovkou mužů přežili jen čtyři,“ tvrdila během rozpravy o zákonu, který hrozí až 15 lety vězení za šíření lživých zpráv o ozbrojených silách. Senátorka žádala ministerstvo obrany o potvrzení, ale odpovědi se nedočkala. Ruské úřady dlouho tvrdily, že na Ukrajině nejsou povolanci, ale před pár dny přiznaly, že „několik vojáků-povolanců“ bylo v ruských jednotkách na Ukrajině.

Jméno prvního ruského vojáka, který přišel o život na Ukrajině, uvedl první muž Dagestánu 26. února. V prvních březnových dnech následovaly hlavy několika dalších regionů. V půli března se už začaly objevovat desítky oficiálních zpráv o pohřbech vojáků a důstojníků v ruských městech a vsích.

Mezi potvrzenými zabitými je jeden generálmajor, zástupce velitele 41. armády Andrej Suchoveckij (47), který se zúčastnil tažení v Sýrii a byl oceněn dvěma řády za hrdinství. Ukrajina tvrdí, že o život přišli již čtyři ruští generálové, ale oficiálně byla potvrzena jen smrt Suchoveckého.

In this epic video you can see the Russian soldiers, who surrendered and became POWs, helping #Ukraine in collecting and loading bodies of other Russian soldiers who were killed for conducting aggressive war against neighboring country. pic.twitter.com/Mjnh5wwnaY

— Victor Kovalenko (@MrKovalenko) March 21, 2022

V seznamu potvrzených ztrát je sedm plukovníků. Úřady v Sevastopolu potvrdily smrt kapitána 1. třídy (což je u námořnictva ekvivalent plukovníka pozemních sil), zástupce velitele Černomořské flotily Andreje Palija, který v roce 1993 odmítl složit přísahu Ukrajině. Mezi zabitými je nejméně devět podplukovníků, nejméně 20 majorů a nejméně 70 nižších důstojníků. V seznamech oficiálně přiznaných ztrát jsou desítky výsadkářů (od vojínů po velitele kostromského pluku) a přinejmenším sedm členů speciálních sil armádní rozvědky GRU. Mezi zabitými je i několik příslušníků pořádkové policie OMON z různých ruských regionů a také příslušníci elitních jednotek Ruské národní gardy, a to včetně seržanta Jevgenije Dudina, který v druhý den bojů zahynul i se služebním psem při útoku na letiště Hostomel u Kyjeva, jak tvrdí jeho matka Gulnara Valijevová.

Veteránský spolek příslušníků zvláštních sil informoval také o zabitém příslušníkovi elitní jednotky Viťaz, seržantovi Michailu Beljakovovi z Penzy.

V šestý den války ruské ministerstvo obrany informovalo o skoro 500 zabitých, ale nevíme, jaká byla další dynamika ztrát, říká bývalý zástupce velitele sil NATO v Evropě Richard Shirreff. „Myslím, že (ruský prezident Vladimir) Putin udělal dvě klasické chyby: podcenil nepřítele a nadhodnotil schopnosti a kvality vlastní armády a letectva. Ale podle dostupných informací Rusové nemají drtivou převahu,“ uvedl tento britský generál. „Pokud Rusko chce uspět v tomto tažení, bude muset poslat své pěší síly do měst a dobývat je, a to bude znamenat podstatný nárůst ztrát,“ dodal. Úspěch při dobývání měst obvykle vyžaduje šestinásobnou převahu útočníka nad obránci.

Rusko kromě toho přišlo o přinejmenším osm vojenských letců (včetně pilotů, navigátorů a palubních mechaniků), což jsou špičkoví specialisté a elita každé armády. Výcvik každého letce trvá roky a stojí miliony dolarů.

Nejmladším padlým na Ukrajině se stal Jegor Melnikov, kterému do 19. narozenin chyběl jediný den. Zahynul v první den války. „To je můj syn Jegor! Jegor Eduardovič! Jsem hrdý! Stydím se,“ napsal na instagramu otec Eduard Melnikov. Post je nyní nedostupný.

Ruská armáda přišla o nejméně šest devatenáctiletých vojáků.

Z vyšetřování BBC lze vyvodit, že „náklad 200“ (šifra pro zabité vojáky) dorazil do nejméně 70 z 83 ruských regionů (bez započtení anektovaného Krymu a Sevastopolu).

Vojáci z anektovaného poloostrova se tažení také účastní. Sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev opakovaně zveřejňoval informace o zabitých.

Ruské regiony přistupují ke zveřejňování zpráv o zabitých rozdílně. Například v Dagestánu a Severní Osetii oficiálně oznámili už 77 zabitých (dohromady) a náčelníci okresů osobně přicházejí na pohřby. V 15 regionech úřady neoznámily ani jediné úmrtí vojáků, ačkoliv například v Kemerovské oblasti si BBC ověřila zprávy o pohřbech sedmi vojáků. V některých regionech média zprávy o smrti vojáků později mažou.

Zatím je známo jméno jednoho zabitého povolance, Maxima Chanygina ze vsi Ozernoje v Saratovské oblasti. Matka dalšího zabitého ruského vojáka, Pavla Pozanena, řekla listu Bumaga, že syna nezákonně zapsali mezi profesionální vojáky, než ho poslali na Ukrajinu. „Vše je tak složité,“ postěžovala si Natalja Pozanenová, bez dalších podrobností.

„Nevím, kvůli čemu to vůbec bylo zapotřebí,“ řekla BBC matka vojáka Valerije Zalužného, který upadl do zajetí. „Žádnou válku a bojové operace nechápu,“ dodala.

Další matka zajatého vojáka – Irina Očirovová – našla svého syna na videu se zajatci a pak šla na demonstraci s plakátem „Ne válce“.

Gulnara Valijevová, matka zabitého příslušníka speciálních sil, řekla BBC, že syn ji koncem ledna říkal, že jej posílají na tři měsíce na služební cestu, prý na cvičení. Valijevová věří ve dvě věci: že Rusko „doslova o den“ předešlo útoku na své území a že Rusko pouze přesně střílí na vojenské cíle. A to ji zlobí:

„Už všechny nenávidím. Tvrdí, že jsou tam civilisté a že naši chlapci po nich nesmějí střílet. Ale oni Žeňu ostřelovali, civilisté z Kyjeva. Proč oni můžou a naši chlapci ne? Teď říkám: bombardujte civilisty, ať naši chlapci zůstanou naživu.“