Evropský průmysl čeká další zdražování emisních povolenek, které je součástí zelených plánů na co nejrychlejší odstranění znečišťovatelů ovzduší. Současná cena emisí se v Evropské unii pohybuje kolem 58 eur a od počátku roku se zvýšila už o desítky procent. Od toho se pak odvíjí i rostoucí částky za elektřinu, které domácnosti pocítí. Důležitý bude i výsledek blížících se německých voleb. Velkou šanci na úspěch zde mají socialisté i Zelení, kteří volají po citelném zdražování povolenek nejvíce. Vzhledem k provázanosti českého a německého průmyslu budou mít energetické změny na tuzemskou ekonomiku značný dopad.

S blížícími se volbami do Spolkového sněmu, které se budu v Německu konat 26. září, se sociální demokraté poprvé po dlouhé době dostali do čela předvolebních průzkumů a předběhli tak vládnoucí křesťanské demokraty. Za nimi na třetím místě pak skončili Zelení.

Zelení ve svém programu požadují navýšení cen za vypouštění oxidu uhličitého již za dva roky na 60 eur. Vzhledem k tomu, že v Německu se nyní za tunu platí 25 eur, je to více než dvojnásobně vyšší částka. Náklady by pak měly do roku 2030 vzrůst na 150 eur za tunu a do poloviny třicátých let na 195 eur. To má umožnit co nejrychlejší přechod na sto procent obnovitelných energií.

Zároveň se však sami Zelení obávají sociálních dopadů, protože kvůli ještě vyšším cenám paliva, které by nastaly, by si už řada lidí nemusela dovolit dojíždění a cestování. „Pokud nastavíme laťku příliš vysoko, prohrajeme energetickou přestavbu,“ varoval spolupředseda Zelených Robert Habeck. Také sociální demokraté chtějí na „znečišťovatele“ uvalit ještě vyšší ceny emisí a občanům s nižšími příjmy zároveň slibují, že na ně zatížení nedopadne.

„Němci jsou rozhodnuti pro zrychlování své Energiewende téměř napříč politickým spektrem. Zelení možná chtějí zrychlovat o něco více než křesťanští demokraté, ale budou umírňováni v jakékoli koalici. Silný hlas SPD by naopak znamenal možnost většího ovlivnění českého průmyslu, na rozdíl od energetiky. Důraz sociálních demokratů na to, kdo má nést náklady, spíše než na vlastní rychlost energetické přeměny, bude znamenat, že aby „ochránili sociálně slabé“, zničí německý průmysl,“ vyjádřil se pro deník Echo24 hlavní analytik skupiny Natland Petr Bartoň.

Strany, které usednou ve vládě, pak mají zcela ve svých rukou, zda cena emisních povolenek postupně vystoupá až na 195 eur. „Tržní síly jsou při určování ceny povolenek na trhu až druhotné. Primárně se cena odvíjí od počtu povolenek na trhu, a ta je pevně v rukou politiků. Letos se měl například snížit objem evropských povolenek v oběhu „jen“ o 1,74 procenta, ale nakonec bude asi staženo zhruba 2,2 procenta, aby se cena povolenek ještě rychleji zvýšila, a tím aby se zvýšila i cena energií, a tím aby se motivovala ještě rychlejší energetická proměna, aby se stihly nové, mnohem přísnější cíle unie do roku 2030. Tedy 195 eur za povolenku, a klidně víc, tu může být ani ne do roka, pokud politici dostatečně sníží jejich počet,“ řekl Bartoň.

Výsledek německých voleb a povolební naplňování programů vítězných stran pak bude mít každopádně vliv i na tuzemský vývoj. „Pokud se říká, že provázaností našeho průmyslu jsme sedmnáctou spolkovou zemí, pak energeticky to platí v podobné míře. A nejen v Česku. Energie, která se v Německu nevyrobí, se musí dovézt. Česko bylo dlouhou dobu limitováno tím, že jsme neměli dostatek natažených „přeshraničních drátů“, kterými bychom mohli v dostatečném množství a v dostatečné rychlosti reagovat na rychlé proměny na německém energetickém trhu. To se ale postupně zlepšuje,“ řekl Bartoň.

Dopad německé energetické změny na českou ekonomiku je tedy značný, a je i jedním z motivátorů dostavby jaderných elektráren v Česku. Ty totiž mají sloužit nejen českému, ale stále integrovanějšímu energetickému trhu okolních zemí.

„Hlavní ovlivňování jde však přes fundamentální změny v energetickém průmyslu, odklon od jádra, odklon od uhlí, a podobně, ne přes energetické povolenky. Zatímco Německá politika přímo určuje energetickou politiku, termíny ukončení činnosti jednotlivých druhů paliv a podobně, vliv na evropské emisní povolenky je menší a velice přenesený. Případné rychlejší snížení počtu povolenek se rozhoduje na celoevropské úrovni, kde má Německo jen jeden hlas, jakkoli významný,“ tvrdí Bartoň.

Právě Zelení v Evropském parlamentu rovněž usilují o zvýšení cen emisí tak, aby do roku 2030 vytlačili uhelné elektrárny z trhu a přešli na obnovitelné energie. „Cena oxidu uhličitého 150 eur do roku 2030 je pro to základním kamenem,“ řekl poslanec Zelených Michael Bloss.

Ekonomové pak upozorňují na to, že i kdyby se dnes od zelených regulací upustilo, zdražování neskončí, jen poroste o trochu pomaleji. „Sílící tlaky na snižování emisí jsou na trzích do cen propsány zejména po nedávném zkrácení limitu pro dosažení uhlíkové neutrality o pět let dříve v roce 2045. Zdražování je dnes více výsledkem měnové politiky než té fiskální. Mnohem důležitější je sledovat kroky centrálních bank, emisní opatření k vyšším cenám nepochybně přispívají a často jsou jejich hlavním cílem, ale nejsou tím nejdůležitějším,“ sdělil redakci Echo24 hlavní ekonom instituce Roger Dominik Stroukal.