Vysoká inflace požírá lidem peníze na spořících účtech, které jsou však mezi Čechy stále oblíbené. Může za to i razantní růst základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Spořící účty poté banky začaly více úročit a lidé tak svoje peníze dále nepřesouvají. Z průzkumu agentury Ipsos navíc vyplynulo, že okolo jedné třetiny lidí se v nejbližší době nechystá ochránit úspory proti rostoucí inflaci.

Růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil nad očekávání o 5,7 procenta a výhledově inflace vzroste až k sedmi procentům. Lidé tím přicházejí i o své naspořené peníze, které ušetřily během lockdownů nebo zrušením superhrubé mzdy a následným snížením daní z příjmu.

Spořící účty byly delší dobou nevyužity kvůli nízkým úrokovým sazbám. Ty se začaly zvyšovat až v poslední době v reakci na kroky centrální banky. V současné době si tak mohou lidé pořídit spořící účet například u Trinity Bank za úrokovou sazby 2,58 procenta, u Expobank za 2,01 procenta, u Monety Money Bank za 2,50 procenta nebo u Air Bank za 1,5 procenta.

Úrokové sazby však stále nepokrývají vysokou inflaci. I když banky nabízejí úrokové sazby vyšší, tak růst spotřebitelských cen je zdaleka překonává. Na spořících účtech tak stále ztrácejí hodnotu. Podle průzkumu Ipsos pak okolo 30 procent Čechů nechce chránit své peníze před vysokou inflací.

Naopak ochránit je hodlá 39 procent dotázaných respondentů. Z nich okolo 36 procent využívá jako svou ochranu před inflací penzijní připojištění, třetina ukládá peníze na spořící účty a 24 procent využívá stavební spoření.

Stálou oblíbenost spořících účtů dokládá i barometr obliby spoření v posledním čtvrtletí letošního roku. Češi podle Asociace českých stavebních spořitelen se vracejí ke spořícím produktům právě kvůli rostoucím úrokovým sazbám. „V posledním čtvrtletí tohoto roku Barometr po třech kvartálech poklesu vzrostl o 1,2 procentního bodu na hodnotu 37,2 procenta. Svědčí to o tom, že narůstá důvěra Čechů v investice a spoření. Současná vyšší inflace však stojí zřejmě za tím, že co do preferencí již třetí čtvrtletí za sebou dominuje Barometru s 54 procenta oblíbeností zlato. Lidé zkrátka stále hledají formu investice, která v jejich očích představuje jistotu a výnos nad hodnotu inflace,“ řekl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Jako druhou pozici obsadilo stavební spoření, které dosáhlo oblíbenosti 51 procent. Dalším oblíbeným produktem je penzijní spoření s oblíbeností 43 procent a spořící účty s 39 procenty. „Jde o konzervativnější formy uložení peněz, nicméně z pohledu komplexního osobního plánu jde o produkty vhodné k zajištění na stáří nebo k pokrytí nečekaných výdajů,“ dodal Šedivý.

Vysoká inflace má také další negativní efekt, který se projevuje na vývoji průměrné mzdy. Ta v letošním třetím čtvrtletí dosáhla hodnoty 37 499 korun, což je o 2012 korun více jak v loňském roce. Průměrná mzda tak sice vzrostla o 5,7 procenta, kvůli inflaci však reálná mzda vzrostla o 1,5 procenta.

„Přestože lidem výrazně narůstají mzdy, v obchodech si toho o moc víc nekoupí. Problém je v tom, že nominální růst mezd z většiny požírá vysoká inflace. Reálně tak mzdy rostou jen hlemýždím tempem,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Ten také dodává, že medián hodnoty mezd je 32 979 korun. Právě medián vyjadřuje hodnotu mzdy, který dostává zaměstnanec uprostřed všech zaměstnanců seřazených postupně. Průměrná mzda totiž bývá zkreslená kvůli vysokým příjmům části pracovníků.