Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření dnes navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.

Před 320 akreditovanými novináři hovořil francouzský prezident bezmála hodinu, ačkoli se původně očekával jen asi 20minutový projev. Až poté došlo na dotazy a tedy i na první samostatnou Macronovu tiskovou konferenci od nástupu do prezidentského úřadu.

Své plány rozdělil 41letý prezident do čtyř poměrně širokých okruhů. Nejdříve hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, dále o sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a záležitostech souvisejících s kulturou a občanskou společností.

Co se týče konkrétních opatření, Macron potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl "výrazné snížení daně z příjmu". Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Macron zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.

"Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic," pokračoval prezident v líčení svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než 2000 euro (přibližně 51.000 Kč) na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě.

Dnešní projev prezentoval Macron jako vyvození závěrů z "velké národní debaty", při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu. Tento projekt vláda spustila v reakci na několikaměsíční protesty tzv. žlutých vest, které začaly jako projev odporu proti ekologickým opatřením, postupně se však proměnily v mnohdy násilné projevy obecnější nespokojenosti se směřováním země.

Během celonárodní debaty se podle Macrona ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku či imigrace.

"Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku," dodal francouzský prezident. Započatá transformace Francie by podle něj měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro "nové dějství naší republiky" si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok.