Pandemie čínského koronaviru utnula rychlý růst platů, který Česká republika zažívala do jejího příchodu. Poslední roky před covidem příjmy prudce rostly zhruba o osm procent ročně. Protože ceny stoupaly výrazně pomaleji, reálná životní úroveň se rychle zvyšovala. Před posledními volbami v roce 2017 dosahoval průměrný plat 29 635 korun hrubého. Koncem roku 2019, než přišel čínský virus a s ním vypínání společnosti a ekonomiky, už to bylo přes 34 111 korun. V covidové éře se vzestup průměrných platů výrazně utlumil.

V první polovině roku 2021 se teď podle aktuálních dat znovu vrátil k rychlému růstu. Celkově platy stouply o 7,3 procent na 36 807 korun. Tento výsledek je ale výrazně zkreslen obrovským jednorázovým růstem platů ve zdravotnictví. Ty se díky odměnám a přesčasům zvedly oproti předchozímu roku o 28 procent. V druhém čtvrtletí dokonce o rekordních 43,2 procenta. Průměrný plat zdravotníků a pracovníků v sociální péči se zvýšil na 47 217 korun. To je po informačních technologiích a finančnictví třetí nejlépe placený obor. Jen pro srovnání. Průměrný plat v průmyslu dosáhl 35 230 korun, ve školství to bylo 36 892 korun a ve veřejné správě, kam patří i armáda nebo policie, 39 732 korun.

Ve většině oborů stoupají ale platy pomaleji než před začátkem pandemie. V Česku se začalo vypínat 13. března 2020. První čtvrtina loňského roku tak byla s výjimkou posledních dvou týdnů ještě předcovidová. Průměr ale ukazuje jen velmi málo toho, co se v covidové éře s platy dělo. Skrývají se pod ním velké rozdíly. Zatímco ve většině oborů příjmy stagnovaly, v některých letěly prudce vzhůru. Jsou to přesně ty, které čínského viru a zavřené společnosti využily k prudkému vzestupu. Platovými vítězi covidové éry jsou ajťáci a zdravotníci. Ti, kdo v té době byli nejvíc ze všech potřeba. A v první linii. Zatímco u zdravotníků se platy zvýšily především díky jednorázovým odměnám a přesčasům, v informačních technologiích je to růst trvalý. Bude navíc pokračovat a podle všeho se dál zrychlovat.

Virus urychlil digitalizaci

Čínský koronavirus byl obrovským urychlovačem digitalizace. I ti, kdo před ním váhali, jestli budou prodávat a pracovat on-line, najednou museli. V časech lockdownů jim nic jiného nezbývalo. Začal IT boom. Programátoři a další informační specialisté byli čím dál žádanější. Stali se silně nedostatkovými profesemi. Kdo je chtěl získal, musel přeplácet. Příjem v informačních technologiích tak překonal průměrný měsíční plat v ekonomice o víc než 23 tisíc korun. V první polovině letošního roku dosáhl 64 391 korun hrubého měsíčně. Ještě v závěru loňského roku to bylo 62 004 korun. Koncem roku 2019, než přišla pandemie, se v informačních technologiích vydělávalo 59 207 korun měsíčně. Velmi rychlý růst přichází už v prvním covidem zasaženém čtvrtletí. Je to přirozené. Vláda všechny svými restrikcemi zavírá doma a za pochodu se musí urgentně digitalizovat. Informační technologie se na pozici nejlépe placeného oboru v zemi s velkým náskokem dostávají před finance, které si tento primát držely desítky let. Ten odstup už je značný. V první čtvrtině letošního roku dosáhl průměrný příjem ve finančnictví 61 672 korun, což je o skoro pět tisíc méně než v informačních technologiích. Před pandemií přitom byly platy v obou oborech téměř stejné: 59 207 korun v informačních technologiích versus 59 181 ve finančnictví. Velmi zajímavý trend je vidět na propojení obou oborů. Nejvíc ze všech ajťáků vydělávají ti, kdo pracují pro finanční branži. Ukazuje to obrovskou vlnu digitalizace financí.

Reálné bankéře nahrazují technologie a umělá inteligence. Bankovní úředník se stal fakticky profesí minulosti. Ti lidé, kteří v bankách a pojišťovnách zůstali, jsou dobře placení specialisté, kteří s lidmi přímo vyjednávají v rolích obchodníků a poradců. Bankovnictví se stává právě díky informačním technologiím čím dál víc personalizované. Už žádné návštěvy přepážek. Rutinní finanční transakce se dělají skoro výhradně elektronicky. Kdo je chce vyřídit v bance osobně, zaplatí dost vysoký poplatek. Za bankéřem se naopak lidé objednávají na speciální schůzku, jen když chtějí poradit nebo vyřídit něco, co digitálně nejde. A těch věcí je čím dál méně. Zatímco počet lidí pracujících ve financích stagnuje, těch v informačních technologiích rychle přibývá. Podle Českého statistického úřadu anyní v tomto oboru pracuje 210 tisíc lidí, o 30 tisíc víc než před šesti lety. Velká část těch, koho dnes platí banky a jsou ve statistikách ve finanční branži, jsou přitom také ajťáci. Z toho je zřejmé, co je profesí budoucnosti s perspektivou rychlého vzestupu životní úrovně i ve chvíli, kdy platy velké části lidí v zemi budou stagnovat.

Generace 30 plus ze středně velkých firem

Tak jako průměr v zemi jen málo odráží realitu výrazně odlišných příběhů v různých oborech v čase pandemie čínského viru, rozdíly málo odráží i ajťácký průměrný příjem. Poměry v oboru jsou velmi rozdílné a některé trendy docela překvapivé. Třeba ten, že cizinci na pozicích specialistů na informační technologie vydělávají v Česku víc než domácí. Detailní obrázek ukazuje nová studie Lidské zdroje v informačních technologiích, kterou v srpnu zveřejnil Český statistický úřad.

Statistici dělí ty, kdo pracují v informačních technologiích, do dvou skupin: IT speciality a IT techniky. Dá se to rozlišit zhruba tak, že ti první jsou ti, kdo vymýšlejí. Programátoři, datoví architekti. Ti, kdo stavějí informační systémy podle potřeb zákazníků. Ti druzí jsou ti, kdo o data pečují. Správci a provozní ajťáci. Rozdíly v platech obou skupin jsou velmi vysoké. Jako ve všech ostatních oborech mezi stratégy a tvůrci na straně jedné a produkčními, kteří jejich nápady a rozhodnutí uvádějí do života, na straně druhé. Statistici pracovali s daty z konce roku 2020, kdy průměrný plat v informačních technologiích dosahoval. Zatímco první skupina specialistů vydělávala v průměru přes 71 tisíc korun měsíčně, technici přes 48 tisíc. Obě skupiny jsou přitom zhruba podobně velké a čítají přes sto tisíc lidí. Nejvyšší platy mají IT manažeři s průměrnými 115 tisíci korunami. Následují specialisté v prodeji informačních technologií s 89 tisíci korun. I v tomto nejlépe placeném oboru v celé ekonomice se ukazuje, že po těch, kdo řídí, mají nejvyšší příjmy ti, kdo umějí prodávat. Obchodníci. Teprve za nimi následují ti, kdo digitální řešení přímo vymýšlejí. Analytici a vývojáři softwaru a aplikací vydělávají v průměru necelých 74 tisíc korun měsíčně.

I v informační technologiích se potvrzuje to, co platí v celé české ekonomice. Nejvyšší příjmy mají lidé mezi 35 a 44 lety. Pak přichází pokles. V informačních technologiích je po padesátce docela prudký. Výrazně větší v té lépe placené polovině u informačních specialistů. Ti si v generaci mezi 25 a 34 lety vydělávají v průměru 64 022 kourn. Pak přichází rychlý vzestup. Mezi 35 a 44 lety je to 78 322 korun měsíčně. Mezi 45 a 54 lety 75 550 korun. A následuje prudký pád. V generaci 55 plus je to už jen 60 666 korun. U techniků je pokles příjmu s věkem výrazně menší. Informační technologie jsou věkově velmi mladá branže. Jen 15 procent specialistů má přes padesát let. U techniků je to dokonce ještě o procento méně. Experti na genderová témata by z tohoto oboru opravdu neměli radost. Dominují v něm muži. A to velmi výrazně. Ženy tvoří jen 17 procent všech ajťáků. Stav se za posledních dvacet let, kdy to v roce 2001 bylo 13 procent, moc nemění.

Zato je to obor, kde je pracuje nejvíc cizinců. V roce 2020 mělo 29 procent všech ajťáků cizí pas. Před dvaceti lety to bylo pouhých pět procent. Brno, které je dnes českým centrem informačních technologií, je plné mladých Španělů, Italů a Řeků, kteří přišli do tamních IT firem za lepšími platy, než jim nabízejí doma. Velmi zajímavé je, že cizinci vydělávají v Česku v tomto oboru víc. Rozdíly jsou opět větší u specialistů než techniků. Čech si přijde v průměru na 67 204 korun. Cizinec v roli specialisty na 85 220 korun. Ti ze zemí Evropské unie v průměru vydělávají 81 129 korun. Zajímavé je, že lépe než Češi jsou placeni i Slováci se 75 028 korunami. Vůbec nejvyšší platy mají ti, kdo přišli ze zemí mimo Evropskou unii. U specialistů je to v průměru 93 376 korun. Pravděpodobné vysvětlení je v tom, že většina špičkových firem v IT přichází z Ameriky a Asie a platy táhnou vzhůru příjmy jejich expertů. Dá se tedy říct, že vůbec nejlépe placenými lidmi v Česku jsou cizinci ze zemí mimo Evropu.

Dalším zajímavým trendem je, že ajťáci nejvíce vydělávají ve středně velké firmě mezi 250 a tisícem zaměstnanců. Tam si specialisté přijdou v průměru na 81 145 korun.Ve firmě s více než pěti tisíci lidmi už si vydělají jen 66 094 a u těch vůbec nejmenších s méně než deseti zaměstnanci jen 45 768 korun.

Rukojmí politiků

Zatímco ajťáci se mohou těšit, že vzestup příjmů bude pokračovat, protože o ně bude stále větší zájem, zdravotníci, jimž v první čtvrtině roku rostly platy vůbec nejrychleji, si po jednorázových covidových odměnách, které přišly na účty právě v druhé čtvrtině letošního roku před volbami, nemohou být jisti vůbec ničím. Většinu ze vstupu totiž tvoří právě odměny a přesčasy. Průměrný měsíční plat lékařů mezi lety 2018 až 2020 vystoupal zhruba o 15 tisíc korun a loni činil téměř 96 tisíc korun. V první polovině letošního roku už vydělávali přes 105 tisíc korun měsíčně. To se týkalo lékařů působících ve státních zdravotnických zařízeních spadajících pod ministerstvo zdravotnictví, což jsou fakultní nemocnice, různé specializované ústavy nebo příspěvkové organizace krajů.

Na rozdíl od IT, kde rozhoduje trh, je to tady čistá politika. Stejně jako u učitelů.