Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) stupňuje tlak na mladé lidi a premiér v nich hledá viníky možného zhoršení situace. Zdůrazňuje, že se mezi nimi koronavirus šíří, protože nejsou dostatečně proočkovaní. Zúčastnit se očkování jim přitom vláda umožnila jako posledním až v červnu, zkrácení termínů druhých dávek u nejčastěji využívané vakcíny pak dovolila pouze nově registrovaným. Novou motivací pak má být také konec proplácení testů ze strany pojišťoven, což předem někteří právníci označili za nezákonné.

Pražskými kluby o víkendu procházel kordon policistů a pracovníků hygien, který na dřívější žádost ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) kontroloval dodržování vládních restrikcí především mezi mladými lidmi. Za celou noc z pátku na sobotu zkontrolovali policisté a hygienici v klubech a barech bezmála 500 lidí, z nichž se prohřešku dopustilo kolem čtyřiceti. Nejčastěji kvůli tomu, že neprokázali bezinfekčnost. Pokuty celkem za zhruba dvacet tisíc korun tak padaly za chybějící negativní testy, ale také například i za to, že mají lidé pouze první dávku očkování. Podobná „razie“ pak proběhla například i v Olomouckém kraji, jak uvedl regionální Deník. Policie tam zkontrolovala v klubech a podnicích 160 lidí, hygiena přitom zjistila jediné porušení pravidel.

„Ta delta je tady, šíří ji mladí lidé, kteří nejsou naočkovaní,“ hlásil ve svém pravidelném nedělním pořadu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš s tím, že se v klubech nedodržují vládní restrikce. Mezi ty stále patří například zákaz tancování na již povolenou hudební produkci. „Prosím vás, je to v zájmu nás všech, přece se nechceme vrátit do lockdownu,“ kritizoval dále premiér. Připomněl pak také rozšíření nákazy ve vinohradském klubu Techtle Mechtle z minulého roku, s nímž hygienici spojili víc než 160 případů v několika krajích.

V Česku se přitom čísla stále drží na relativně nízkých hodnotách. V posledních dnech přibývá v mezitýdenním srovnání méně případů. Stejně jako minulý týden ve středu, čtvrtek a v pátek přibylo i v neděli méně případů než před týdnem, počet klesl na 116 z předchozích 147. Reprodukční číslo, určující kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, se k pondělku snížilo na 0,96 z 1,11. Nízko se přitom drží i počet hospitalizací, který je i podle ministra zdravotnictví Vojtěcha jako ukazatel vývoje stěžejní. Hospitalizovaných bylo v pondělí 28 lidí, od začátku července pak přibylo do statistik zatím šest případů úmrtí lidí s prokázaným covidem. Za shodné období v červnu to bylo šest desítek případů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pak v pondělí potvrdil další z dříve avizovaných „motivací“ k očkování. Od 1. září se nebudou ze zdravotního pojištění hradit preventivní testy na covid-19, které lidé potřebují například při cestování, pro návštěvu kulturních akcí či restaurací. Že jde o nátlak kvůli očkování Vojtěch už dříve otevřeně přiznal s tím, že hrazené testy „pro zábavu“ nejsou standard. Výjimku budou mít děti do 12 let, testy budou i nadále hrazeny také lidem, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat, a těm, kteří už s očkováním začali, ale nemají ho dokončené.

To už předem někteří právníci označili za nařízení, které nemůže jako již řada předchozích obstát před Nejvyšším správním soudem. Zároveň by totiž musela skončit povinnost se v podnicích či na akcích negativními testy prokazovat. Odborník na zdravotnické právo a expert Pirátů Ondřej Dostál deníku Echo24 řekl, že za situace, kdy je očkování dobrovolné, by to znamenalo diskriminaci neočkovaných lidí. Dvojím metrem při posuzování bezinfekčnosti v nařízeních ministerstva zdravotnictví se už Nejvyšší správní soud zabýval. Koncem června označil za diskriminační, že test na protilátky není uznávaný jako potvrzení o bezinfekčnosti – na rozdíl od očkování, nedávno prodělané nemoci nebo negativního testu.

Mladí se do očkování navzdory představám vlády příliš nehrnou a řada z těch, kteří se očkovat nechali, stále čeká na druhé dávky. Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška právě mladí lidé tvoří většinu nových případů nákazy. Průběh onemocnění je však u mladších věkových skupin ve většině případů velmi lehký. Podle Duška jde tak především o to, že by na podzim při zhoršení situace mohli nakazit i rizikovější starší lidé.

Zatímco vláda tlačí v očkování na mladé, odborníci dlouhodobě upozorňovali právě na statisíce lidí starších 60 let, které koronavirus výrazně více ohrožuje a stále nejsou očkovaní, ačkoliv jich to značná část neodmítá. Vláda se na ně však začala zaměřovat teprve v posledních dnech. Minulý týden pojišťovny odeslaly výzvu k očkování více než půl milionu lidem starších 60 let. Tento týden pak podle premiéra Babiše plánují poslat dopis i zbývajícím neočkovaným pojištěncům starším 18 let. O tom, že by pojišťovny mohly lidi k očkování dopisem vyzvat, odborníci nebo některé opoziční strany hovořili už od začátku vakcinace v prosinci loňského roku.

Nejméně očkovaných lidí proti covidu-19 nad 60 let je v některých příhraničních regionech v Moravskoslezském, Zlínském a Plzeňském kraji. Kraje by podle premiéra do těchto obcí mohly poslat mobilní očkovací týmy nebo organizovat svoz lidí na očkování do větších měst. Podle ředitele Krajské hygienické stanice v Plzni Michala Bartoše může nižší proočkovanost v příhraničí souviset i s tím, že u hranic žije hodně pendlerů, kteří se nechali očkovat v Německu, a do českých statistik očkovaných se tak nepromítli.