O Facebooku se někdy říká, že je to sociální síť pro starší lidi, něco na tom asi je, nebo to tak aspoň z mé pozorovatelny vypadá (ze zřejmých důvodů). Jeden taky může sledovat a porovnávat různé strategie vyrovnávání se s „procesem stárnutí“, někdo ho přijímá, někdo popře, někdo si zoufá, někdo se radostně opájí nostalgií. Mezi velmi agilní a sledované uživatele patří třeba úspěšný vývojář počítačových her Daniel Vávra. Plynutí času na něj nedávno taky dolehlo, vyrovnal se s tím na poměry sociálních sítí obsáhle: „Na mně se v zásadě nic moc nezměnilo. Mám stejný účes jako ve dvaceti, akorát jsem prošedivěl. Pořád chodím v kombinaci metalových triček, kapsáčů z armyshopu a hadrech a botech od indie firem. Akorát je mnohem těžší je dnes sehnat, protože ty úspěšnější indie firmy schramstnuly nadnárodní korporáty a ty opravdu indie většinou krachly, protože dnešní mládež chodí buď v korporátních ádách, najkách, nebo laciných nudných shitech z Marks and Spencer a dalších obchoďákových sračkoznačkách...“

Ondřej Štindl