Kdyby se to stalo v nějaké jiné zemi, napsal angloamerický populista Raheem Kassam, ministerstvo zahraničí USA už by odesílalo protestní nótu a začalo financovat opozici. Jde o pondělní prohlídku Trumpova sídla na Floridě několika desítkami detektivů FBI. Postupovali tak, jak to známe od Šlachtových chlapců: vtrhnout k politikovi, prohledat všechno od záchodu po sejfy, materiály sesbírat do pytlů, odjet – a pak se v nich přehrabovat s nadějí, že něco výživného obsahují.

Je to historický zvrat (k horšímu, samozřejmě), zlobí se Trumpovi příznivci. Odpověď na otázku, jestli se z Ameriky coby majáku svobody náhodou nestává banánová republika, kde se spravedlnost uplatňuje podle politických hledisek, musí zajímat i nás. Kdyby jen proto, že k hledisku Spojených států přihlížíme v různých oblastech – od zahraniční a bezpečnostní politiky přes výstavbu jaderných bloků a 5G sítě až po vyzbrojování armády.

Amerika nepochybně prochází krizí důvěry v instituce. Američané mají dobré důvody pro ztrátu důvěry ve vědu (klimatologie, biologie), ve zdravotní byrokracii (covid, vakcína a přirozená versus umělá imunita), v tradiční média a v některé federální úřady, jako jsou ministerstvo spravedlnosti nebo FBI.

Ale i tak by tu zůstával zcela zřejmý dvojí metr. Hillary Clintonová, kterou outsider Trump porazil v roce 2016, přesměrovala a pak jakoby omylem „vymazala“ více než 30 tisíc pracovních e-mailů. FBI to vyšetřovala, pak vyšetřování zastavila, aby ho – k její nelibosti – krátce před volbami obnovila. Ale žádnou prohlídku u ní nikdo neudělal, nezabavil jí žádný počítač, nešel si pro účetnictví do nadace manželů Clintonových, kam v době, kdy Hillary řídila americkou diplomacii, tekly finanční dary od různých zahraničních aktérů.

Trump byl více než polovinu svého času v Bílém domě otravován vymyšlenou konspirační teorií o tom, že na svém vítězství spolupracoval s Kremlem. Sběr materiálů a jejich rozptyl do médií platil a schvaloval volební tým Clintonové. FBI toho byla účastna, její ředitel po svém odvolání Trumpem věštil z televizní obrazovky brzký průlom ve vyšetřování asi stejně suverénně jako u nás Karel Randák po razii na Nečasově Úřadu vlády.

Součástí teorie o spolupráci Trump Tower – Kreml v roce 2016 byl únik e-mailů z centrály Demokratické strany na WikiLeaks. Clintonová tvrdila, že e-maily ukradli ruští hackeři. Firma, která pro demokraty spravovala server, nepovolila FBI do serveru vstoupit. A tak vyšetřovatelé převzali tvrzení lidí placených Clintonovou o Rusech. Dále tu máme laptop Huntera Bidena s e-maily, které naznačují minimálně to, že syn současného prezidenta obchodoval s tatínkovým vlivem, a maximálně, že se to dělo s otcovým vědomím. Vyšetřovatelům FBI musel být laptop doslova vnucen, od té doby uběhly měsíce a vcelku nic se neděje.

Politizace mocné FBI, která je kromě vyšetřovacího úřadu i kontrarozvědkou, dosáhla takového stupně, že je potřeba být zaslepený, aby to člověk s průměrným zájmem o politiku neviděl. Zaslepenost je asi ideologického rázu. Může být dokonce idealistická. Kdo sám sebe přesvědčí o tom, že vyzyvatel stávajícího establishmentu, tedy například Trump, je fašista, bude se snažit tomu zabránit. Co jsou zpravodajské hry proti zřizování koncentračních táborů?

Zajímavé je, že historicky chovala nedůvěru ke světu tajných služeb levice. Dnes se naopak na zdroje ze služeb progresivní levice odvolává a i jinak na práci služeb profituje. Za poslední dobu zpravodajské hry několikrát zasáhly do vysoké politiky – vedle tažení proti Trumpovi je to například aféra Ibiza v Rakousku z léta 2019, která vyvrcholila až loni v říjnu pádem kancléře Kurze; čerstvě zpravodajské úniky v Itálii, kde se voličům snaží namluvit, že pravice svrhla v parlamentu premiéra Draghiho na pokyn ruského velvyslance, atd. – a kupodivu vždycky ten zásah vyzní proti populistům a pro „liberální demokracii“.

Amerika disponuje silnou pravicovou, „populistickou“ scénou. Je to dnes asi jediná země, kde budou terče zpravodajských her schopny si to s útočníky v dohledné době vyřídit.