Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.

Návrh povinného podílu českých potravin v obchodech se objevil poprvé v květnu v novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta měla za úkol především vyjasnit dvojí kvalitu potravin, která se stala jedním z hlavních témat voleb do Evropského parlamentu. K novele ale přistál pozměňovací návrh Zdeňka Podala (SPD) a Margity Balaštíkové (ANO), aby v roce 2027 bylo v obchodech 85 procent produktů tuzemských potravin.

Návrh nyní míří ke schválení do Poslanecké sněmovny, kdy může být kdykoliv zařazen na program jednání. Zemědělský výbor ve středu podpořil návrh šéfa poslanců SPD Radima Fialy, který připravil pro hnutí ANO a komunisty kompromisní variantu. Ta by počítala s tím, že od roku 2022 by muselo být v obchodech 55 procent českých produktů. Do roku 2028 by pak podíl rostl o 3 procenta každý rok, aby nakonec činil podíl 73 procent.

Tento návrh získal podporu od hnutí vládní koalice, SPD a také komunistů, kteří mají ve stejném složení většinu v Poslanecké sněmovně. K návrhu se přidává i Trikolóra Václava Klause mladšího.

Podle místopředsedy zemědělského výboru a exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) se ale ukazuje, že návrh nemůže projít. „SPD sehrála roli užitečného idiota a dohodli se s hnutím ANO a komunisty. Věří tomu, že lidé o této změně nebudou příliš přemýšlet. Celé to totiž zní líbivě, že chceme české potraviny v obchodech. Nikomu ale nedochází, že když se nám z české potraviny nic neurodí, tak prodejci budou stále muset mít tyto potraviny v obchodech. To přeci nejde,“ řekl pro Echo24 Bendl.

Podle něj i ministerstvo zemědělství tuší, že tento návrh narazí. A to z toho důvodu, že by stát již musel vyjednávat s Evropskou unií o této změně. Česká republika má totiž dohodu s Evropskou unií o volném obchodu. Tímto krokem by pak mohlo dojít k porušení obchodních vztahů a také by se snížil potenciál zboží z dovozu.

Návrh poslance Radima Fialy počítá také s tím, že by se neměl týkat maloobchodních provozoven do 400 metrů čtverečních či specializovaných obchodů. Součástí návrhu je seznam potravin, kterých by se měly kvóty týkat. Jde o produkty, které se dají v České republice pěstovat. V mnoha případech ale v nich není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

S původním návrhem zejména nesouhlasili odborníci a malí zemědělci, podle kterých by záměr přinesl jenom problémy. „Správná cesta není v nastavování tvrdých a limitujících čísel, které ve výsledku jen omezují spotřebitelskou nabídku, ohrožují konkurenční prostředí a mohou přispět k dalšímu zvyšování cen. Nehledě na to, že takovýto způsob řešení rozhodně nemá místo v rámci otevřené evropské tržní ekonomiky,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek.

S tím souhlasí i agrární analytik Petr Havel, podle kterého naopak budou ze zákazů těžit velké zemědělské podniky, jako je holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. „Nejmenším by to nepomohlo skoro vůbec. Do prodejních sítí se totiž se svou malou spotřebou nedostanou. Selské potraviny v malé produkci se neprodávají ve velkoobchodních sítích, protože jejich požadavkem je, aby bylo zásobování stálé. Z podstaty věci je zcela evidentní, že to vyhovuje minimálně středním, ale hlavně velkým koncernům, které jsou už dnes v obchodech,“ řekl pro Echo24 Havel.