Kdy skončí epidemie čínského koronaviru, vypínání společnosti a ekonomiky, zavírání škol a obchodů a vrátíme se k normálnímu životu? Jak se pozná, že jsme v tom bodě? Kdy politici a média ohlásí, že je konec? Tím bodem zlomu, na který celý svět čeká přidušovaný v různých typech lockdownů, je lék nebo očkování. Lék, který by stoprocentně zlikvidoval následky viru, zatím není na dohled. Nadějný remdesivir pomáhá, ale není to ten lék s velkým L, který by nebezpečí koronaviru pro ty skutečně ohrožené úplně eliminoval. Účinná vakcína naopak začíná být na dohled.

Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca by mohla mít funkční vakcínu proti koronaviru hotovou už v prosinci. Oznámil to generální ředitel Pascal Soriot s tím, že budou-li úřady dostatečně rychlé ve schvalovacím procesu, mohli by se první lidé očkovat už koncem tohoto roku. Britsko-švédská společnost spolupracuje na vývoji vakcíny s Oxfordskou univerzitou. Právě tato vakcína je odborníky označována za jednu z nejslibnějších.

Česká republika se stejně jako další země Evropské unie vzdala práva vyjednávat o nákupu vakcín individuálně a předala tuto pravomoc Bruselu; ten by měl mít jako velký hráč při objednávání vakcín lepší pozici. Je nejvyšší čas, aby vláda představila jasný plán, kdo se bude prioritně očkovat. Aby to neskončilo jako s testováním a trasováním, kde situaci vůbec neměla pod kontrolou a právě kvůli chaosu musela zavírat školy, obchody a restaurace. Kabinet by proto měl s očkovacím plánem přijít co nejdřív. Právě z něj by mělo být jasně vidět, kdy už se země konečně zbaví všech restrikcí a vypínání. Vláda by měla dát dohromady tým expertů, kteří budou schopni celou vakcinaci lidem věrohodně a srozumitelně vysvětlovat, aby rozptýlili spoustu obav a nedůvěry, které se už dnes kolem vakcíny točí.

Přirozenou prioritou, která by vedla k velmi rychlému ukončení všech restrikcí, je naočkování rizikových lidí, které koronavirus skutečně vážně ohrožuje. Je potřeba mířit velmi přesně. Jsou to lidé s nadváhou, cukrovkou, vysokým krevním tlakem a dalšími dnes už dobře známými komorbiditami. Onkologičtí pacienti, lidé závislí na dialýze. Nejsou to zdaleka všichni senioři a ti rizikoví nejsou zdaleka jen mezi seniory. Zdravotní pojišťovny mají přesná data o zdravotním stavu všech obyvatel České republiky. K těm datům má přístup Ústav pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS) profesora Ladislava Duška. Tam by měli mít dlouho předtím, než vakcína vůbec do země dorazí, připravené jmenné seznamy, kdo by měl být prioritně naočkován. Tím, že se tito lidé ochrání před nákazou, se zabrání naplňování nemocnic, padnou i důvody k jakýmkoli restrikcím.

Očkování ale vůbec nemusí být takovou spásou, jak to na první pohled vypadá. Už teď je potřeba řešit přinejmenším dva problémy. Někteří experti varují, že u některých ohrožených se silnými komorbiditami, především nadváhou nebo obezitou, by vakcíny nemusely fungovat. Přitom právě oni by měli být ti prioritně očkovaní, protože jsou nejohroženější. Obezita ale způsobuje v těle chronický zánět, který by podle expertů mohl zabránit účinkům vakcíny.

Druhým problémem může být nechuť lidí k očkování. Proti nemoci covid-19 by se dalo očkovat v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína, 36 procent Čechů. Naopak 46 procent o tom neuvažuje a zhruba pětina není rozhodnuta. Vyplynulo to z průzkumu National Pandemic Alarm, který vznikl mezi 30. říjnem a 2. listopadem na reprezentativním vzorku 1725 lidí. Ochota Čechů k očkování proti jejímu předchozímu zjišťování mírně klesla. Nechuť k očkování stoupá s dosaženým vzděláním. Mezi vysokoškoláky je ochotno dát se očkovat jen 26 procent lidí. Mezi těmi, kdo mají maturitu, 33 procent. U lidí s nižším vzděláním je to 42 procent. Právě mezi těmi nejvzdělanějšími je zároveň nejvíc rezolutních odpůrců očkování. Rozhodné Ne říká 29 procent vysokoškoláků, 26 procent lidí s maturitou a 21 procent s nižším vzděláním. Roman Prymula ještě před pádem sliboval, že k očkování budou lidé motivováni tím, že pro ně nebude platit řada restrikcí, povinností nosit roušku počínaje.