V USA se obrací karta proti progresivismu. Zvláštností amerického systému je, že státní zástupce v mnoha oblastech je volený. K tomu se přidaly kalifornské zvyklosti, umožňující celkem jednoduché vyvolání voleb o odstranění politika z funkce. Minulý týden tak byl odvolán hlavní prokurátor San Franciska Chesa Boudin, který se snažil z města udělat jakousi utopii podle progresivistických principů.

Lze bez přehánění napsat, že Boudin je extrémní levičák. Narodil se dvou významným členům radikální organizace Weather Underground, která v sedmdesátých letech terorizovala Ameriku. Když mu bylo 14 měsíců, jeho matka byla odsouzena na 20 let a otec na 75 let za účast na loupeži, při níž zemřeli tři lidé, ochranka a dva policisté a další tři byli zraněni. Boudina vychovali další dva členové Weather Underground, kteří unikli vězení za terorismus jen proto, že soud uznal, že FBI si při jejich stíhání počínala nelegálně.

Levicová výchova se na něm ale evidentně podepsala. V roce 2009 například gratuloval venezuelskému prezidentu Hugovi Chávezovi ke zrušení limitů na počet funkčních období. Tvrdí, že návštěvy rodičů ve vězení ho přesvědčily o nutnosti kriminální reformy.

Působil jako obhájce, ale v roce 2019 teoreticky přeběhl na druhou stranu, když byl zvolen státním zástupcem. Prakticky zůstal však obhájcem. Sliboval, že nebude pronásledovat zločiny „kvality života“, jak se v USA říká menším zločinům, jako je vandalství, graffiti, ale hlavně užívání drog. Vlastně se jednalo o převrácenou teorii „rozbitých oken“, tedy tvrzení, že je potřeba stíhat i menší přestupky, protože jinak pocit bezpráví vede k všeobecnému rozvratu. Díky aplikování teorie „rozbitých oken“ se v devadesátých letech podařilo ukončit v New Yorku vlnu kriminality.

Boudin tak dokonce zastavil stíhání pouličních drogových dealerů. Prý se jedná jen o malé ryby, on chce jít po těch velkých. Hlavně ale tvrdil, že malí dealeři jsou samy oběti, donucené k této práci kriminálními gangy. Kdyby přestali platit, mohli by ublížit jejich rodinám, například v Hondurasu, odkud podle Boudina snad až polovina pouličních dealerů pocházela.

Celkově Boudinovy reformy měly vliv na vlnu zločinnosti ve městě. Je pravda, jak upozorňovali jeho zastánci, že v počtu opravdu závažných zločinů, například vražd, San Francisco zůstávalo pod americkým průměrem. Loupeže ale vystřelily od roku 2019 o 40 %. Vykrádání aut je nadprůměrné. Z města odchází lékárnické řetězce, kterým se kvůli loupežím nevyplatí dále ve městě obchodovat. Řetězec Walgreens tak uzavřel ve městě sedm poboček a tvrdí, že krádeže v San Francisku jsou čtyřnásobné oproti národnímu průměru. Město s tím nic nedělá. V roce 2011 70 % případů krádeže v obchodech končilo zatčením, v roce 2021 to bylo 15 %.

Pak je tu epidemie narkotik. Ve městě se množí případy předávkování, ztracených existencí a bezdomovců. Lidé si otevřeně píchají drogy na ulici. V roce 2020 tak 700 obyvatel San Franciska zemřelo na předávkování, ve stejném období 261 zemřelo na covid.

Abychom byli spravedliví, není to pouze vina Boudina. Jak popisuje v časopise The Atlantic sanfranciská rodačka Nellie Bowlesová, vždy se jednalo o volnomyšlenkářské a progresivní město. V dětství potkávala na ulicích nahé hipíky a drogy byly považovány za součást tamějšího života.

Jenže zhruba v posledních deseti letech se něco změnilo. Jednak dorazil fentanyl, nevyzpytatelná droga, po které počet předávkovaných začal rychle růst. Za druhé sanfranciské volnomyšlenkářství bylo dotaženo do logického důsledku. Bezdomovectví, drogová závislost, a dokonce smrt začaly být vnímány jako individuální rozhodnutí, do něhož nemá nikdo co mluvit.

Město tak zřídilo například speciální slumy pro bezdomovce a drogově závislé, kde dostanou zdarma najíst, mohou se umýt, obdrží nové oblečení a přístřešek v podobě stanu. Pod dohledem lékařů a sociálních pracovníků se tam mohou oddávat drogovému rauši. Podle progresivní teorie je nesmí nikdo soudit a cílem je minimalizovat nebezpečí, například tím, že dostane čisté jehly.

Bowlesová popisuje dva zarážející případy. V jednom se po ulici potácel zakrvácený bezdomovec. Když ale přijela sanitka, objevili se tam i aktivisté za práva bezdomovců, kteří ho informovali, že má právo odmítnout léčbu. Tak se i stalo a záchranáři ho nechali zakrváceného na ulici. V druhém případě se Bowlesová zmiňuje o matce, jež si přeje, aby se její drogově závislý syn dostal do vězení, jelikož se domnívá, že to je jediný způsob, jak ho ze závislosti dostat.

Celkově je San Francisco město v úpadku. Zločinnost stoupá, množí se mrtví bezdomovci a všeobecný nepořádek. K tomu je potřeba připočítat astronomické ceny za bydlení. Částečně je to způsobeno přistěhováním se velkého počtu královsky bohatých zaměstnanců v nedalekém Silicon Valley. Přispěla však k tomu i skutečnost, že ve městě je téměř nemožné cokoliv nového postavit. Zákony umožňují aktivistům blokování nové výstavby téměř do nekončena a developer je sprosté slovo.

Situace se začala měnit během pandemie, kdy rodiče s hrůzou zjistili, že vedení městských škol vůbec nezajímá co nejrychlejší návrat dětí do tříd, ale spíše odstraňování rasismu a další progresivistická agenda. Příznačné bylo, když rada pro vzdělání zablokovala, aby se Seth Brenzel ujal místa v komisi reprezentující rodiče. Přestože byl členem menšiny – Brenzel je gay, k jeho smůle je zároveň běloch. Zdvihla se vlna odporu, že bílých je ve výboru již příliš a mají uvolnit černým. Z deseti členů byli bílí tři.

Kvůli neschopnosti tak rodiče odvolali tři členy rady, což byla první vlaštovka měnících se poměrů. Odvolání Boudina je další. Starostka London Breedová, která ještě před pár lety podporovala hnutí za odebrání peněz policii, tak nyní úplně otočila.

Pro progresivní křídlo demokratů to znamená zásadní problém. Republikáni v San Francisku téměř nebydlí. Přes všechno osočování, že se jedná o pravicovou konspiraci, jde o boj uvnitř Demokratické strany. Navíc vzpouru proti Boudinovi i členům rady pro vzdělání vedli Američané asijského původu, tedy členové etnické menšiny. Pokud progresivisté musí čelit vzpouře v takovém městě, jako je San Francisco, ve zbytku země evidentně mají utrum. Ukazuje se, že lidé nechtějí progresivistickou utopii, ale čisté město, nízkou zločinnost, dobré školy a to, aby jim před prahem neumírali bezdomovci.