Byl to docela rychlý obrat. Z étosu přidáme všem na všechno, kulminujícího nápadem na školní obědy zdarma pro všechny děti bez ohledu na příjem jejich rodičů, což naštěstí odmítli i svéprávní ředitelé škol, se vláda Andreje Babiše velmi rychle dostala k poznání, že zdroje tu nejsou. Proto je v rozpočtu velmi rychle potřeba začít hledat místa, kde se dá škrtat. Ministryně financí Alena Schillerová už rovnou přišla s návrhem, který mimo jiné počítá s propuštěním desetiny státních zaměstnanců nebo snížení rozpočtu zcela zbytečného ministerstva pro místní rozvoj na polovinu. 

Už první měsíc letošního roku, za nějž zatím máme data o výsledcích státního rozpočtu, ukazuje, že se hospodaření státu vyvíjí podivuhodně. Navzdory na první pohled slušně vypadajícímu přebytku 2,9 miliardy korun. 

Kromě pádu příjmů z daní vypadá velmi podivuhodně výrazný růst výdajů za sociální dávky. To by se ve chvíli velmi slušně rostoucí ekonomiky, rekordního vzestupu platů, nejnižší nezaměstnanosti z celé Evropské unie a nejvyššímu počtu lidí v práci v historii Česka, dít nemělo. Ale děje se to. 

Výdaje za sociální dávky mimo důchody se v lednu meziročně zvýšily o 11,1 procenta. Částka utracená za podpory v nezaměstnanosti se navzdory nepřetržitému nářku podnikatelů, že nejsou lidi, zvedla oproti předchozímu roku o 3,4 procenta. Dávky státní sociální podpory, kam patří třeba rodičovský příspěvek nebo přídavky na děti, stouply o 6,7 procenta. Nejvíce ze všeho, o 13,9 procenta, ale zmohutněly výdaje na ostatní sociální dávky. Sem patří peníze, které stát vyplácí na dávkách v hmotné nouzi lidem, kteří už dávno nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože jsou bez práce příliš dlouho. 

Týdeník Echo se v pondělí 25. února zeptal na vysvětlení pozoruhodného nárůstu peněz na dávky v ekonomice s rekordní nabídkou práce a velmi slušným růstem platů přímo ministerstva financí. Z odpovědi je zřejmé, že moc neví, co se v sociálním systému skutečně odehrává. “Výdaje na podpory v nezaměstnanosti jsou již delší dobu stabilní. Vždy existuje určitá míra nezaměstnanosti, byť jen přechodná a krátkodobá, která si vyžádá výplatu podpor. Základem pro jejich výpočet je též příjem z předcházejícího období, který vystupuje do výpočtu dávky. Takže i při klesající nebo stabilní nezaměstnanosti je vývoj výdajů na tuto dávku neměnný nebo může i mírně narůstat v souvislosti s růstem mezd,” píše ministerstvo financí. To, že se podpora vypočítá z platů, je zřejmé. Proč se ale v číslech nijak neodráží, že nezaměstnaných je méně? Podobné vysvětlení, že sociální dávky vlastně zvyšují vyšší platy, z nichž se počítají, nabízí ministerstvo financí i u nemocenské. I tady je odpověď pozoruhodná. Když prý pracuje více lidí, čerpají zároveň více nemocenské. “Vyšší počet pracujících osob se odráží i ve vyšším počtu prostonaných dnů, za které je vyplácena dávka nemocenské. Výše uvedené dávky jsou tedy závislé a odvozené od úrovně příjmů z pracovní aktivity, logicky tedy, když rostou příjmy, roste i výše těchto dávek,” píše v oficiální odpovědi ministerstvo financí. 

Očekávání, že při vyšší úrovni prosperity je více lidí schopných živit se samo a není závislých na státu, čímž přirozeně klesají výdaje na sociální dávky, v našem případě pozoruhodně nefunguje. Čím víc lidí pracuje, tím jsou prý zároveň více závislí na sociálním systému třeba díky neschopenkám. 

Sám Andrej Babiš to ale vidí jinak. Svým koaličním partnerům ze sociální demokracie vzkázal, že by místo svých nápadů na daně pro banky a zkrácení pracovní doby měli udělat pořádek v sociálních dávkách. „Rozumím tomu, že se blíží sjezd. Sociální demokracie má stále nějaké nápady. Uvidíme, jestli nám to zopakují za stolem. Ale nemyslím si, že by to bylo potřeba. Měli by se soustředit na to, kde platíme sociální dávky lidem, kteří můžou pracovat a nepracují, nebo pracují na černo, tam bych doporučil, aby se soustředili,“ řekl serveru Novinky.cz Babiš.

Je to klasický babišismus. Když se dávky rozdávají, prodává to Babiš. Když se vymknou kontrole a je potřeb utáhnout šrouby, hodí se to na ČSSD. 

Sám Babiš je přitom motivován na dávkách rozdávat, nikoliv je přitvrzovat. Drtivá většina jeho voličů je totiž na nějakých příjmech od státu závislá. 

Sociolog Daniel Prokop z agentury Median nedávno připravil pro Týdeník Respekt zajímavou analýzu, kdo jsou skutečně Babišovi voliči. Většina z nich státu peníze na daních neodvádí, stejně jako Babiš, ale naopak od něj, podobně jako on, bere. 

Vedle už dobře známého faktu, že 45 procent Babišových voličů jsou důchodci, je z analýzy vidět, že dalších 22 procent jsou nezaměstnaní a lidé s minimálním příjmem do 12 500 korun měsíčně, ti, kdo jsou v domácnosti nebo na rodičovské a zaměstnanci s platem do 20 tisíc korun, kteří pokud mají rodinu, dosáhnou na řadu sociálních dávek, ale daně platit nemusí. Jen 31 procent babišovců jsou podnikatelé nebo zaměstnanci s příjmy nad 20 tisíc korun měsíčně. Tedy lidé, kteří od státu peníze neberou, ale naopak mu je na daních odvádí. 

Právě pohled na Babišovy voliče ukazuje, proč sociální dávky rostou. Andrej Babiš si přes ně nakupuje přízeň. Žádné škrty v sociálním systému za jeho vlády nebudou. Dotlačí rituálně sociální demokraty, aby je navrhly. A pak je sám zamítne, čímž si přízeň lidí závislých na dávkách o státu dál pojistí.