Banky, spořitelní a úvěrová družstva nebo platební společnosti budou muset poskytovat úřadům údaje vyplývající ze zákona proti praní špinavých peněz pro mezinárodní i tuzemskou správu daní. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat tyto údaje jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Schválila to ve středu Sněmovna v novele daňového řádu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) byla s výsledkem spokojena.

Poslanci v závěrečném hlasování zamítli sporný a kritizovaný návrh Pirátů, aby advokáti a obdobné profese museli poskytovat údaje i pro vnitrostátní správu daní. Kritizovala to nejen pravice, která varovala, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, ale i profesní komory. Pro návrh hlasovala s Piráty jen část klubů ANO a KSČM. Obě frakce byly při hlasování rozděleny zhruba na poloviny, někteří poslanci ANO nehlasovali vůbec.

Novela daňového řádu na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají podle směrnice sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní, ministerstvo však šlo nad rámec směrnice a chce, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Už při předchozím projednávání návrhu si za to vysloužilo kritiku pravicových poslanců, kteří vyjadřovali obavy z útoku na soukromí a prolomení profesního tajemství.

Sněmovna přijala novelu upravenou podle návrhu ústavně právního výboru. Na návrh poslanci vyřadili povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo z jaké IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti se navíc nebudou vztahovat na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství navíc bude žádat o informace příslušnou profesní komoru. Schillerová s tím byla spokojena a odmítla tvrzení opozice, že by novela znamenala prolomení bankovního tajemství. „Považuju to za velký úspěch,“ řekla novinářům.

Piráti požadovali, aby i advokáti, notáři, daňoví poradci nebo například auditoři museli poskytovat údaje i pro tuzemskou správu daní. Mělo se to týkat případů s hrozícím daňovým únikem nad půl milionu korun. Piráti to zdůvodnili tím, že jim přijde nelogické, aby se takto získané údaje daly využívat jen pro mezinárodní správu daní, ale ne pro tuzemský výběr daní. Chtěli tím bránit daňovým únikům u velkých korporací, což bylo podle Schillerové v souladu s původním návrhem jejího ministerstva.

Rozšíření kritizovala jak sněmovní pravice, tak i Česká advokátní komora nebo Komora daňových poradců. Podle advokátní komory by to byl protiústavní zásah do zákonem stanovené advokátní mlčenlivosti. Přijatá verze novely je podle STAN i ODS jde nad rámec směrnice a prolamuje bankovní tajemství, podle Marka Bendy (ODS) je ale ještě „snesitelná“.

Návrh Pirátů vyvolal v debatě rozepře, podle Bendy „zcela nepirátsky šel na ruku ministerstvu financí a zájmům finančních úřadů koukat pokud možno do všeho“. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) to byl „zásah do ústavních práv na základě úvahy, že někdy v budoucnu by nemusela být odvedena daň“.

Sociální demokrat Ondřej Veselý označil návrh Pirátů za otevření Pandořiny skříňky. „Mlčenlivost advokátů je základní princip, na kterém stojí vztah klienta a advokáta,“ zdůraznil. Jeho stranický kolega Jan Chvojka řekl, že návrh Pirátů považuje za útok proti právnímu státu.