Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.

Vláda Petra Fialy je pod tlakem, že dostatečně nereaguje na vysokou inflaci, zdražující energie a s tím související klesající životní úroveň občanů. Fialův kabinet proto zvolil podpory a příspěvky, o které si lidé v nouzi mohou zažádat. Na rostoucí ceny elektřiny a plynu to však nemá žádný vliv a bez zásahu se tento typ zdražování zřejmě neobejde.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že na vládě se hledá optimální model. Sám chce přijít s několika variantami, které budou ve shodě s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN). Jednat by se ale zřejmě mělo o zřízení státního obchodníka s elektřinou. Co si pod tímto pojmem lze představit? „Firmu, která plně patří státu a která bude nakupovat a prodávat elektřinu. Podporu musí dostat koncový zákazník. Tedy domácnost nebo firma. Tu elektřinu za netržní cenu mu musí prodat plně státní firma,“ uvedl Stanjura.

Podle něj se tak bude jednat o model, kdy se nakoupí část elektřiny mimo burzu. V praxi by to vypadalo tak, že tržní cenu části elektřiny zaručí stát. Pro některé domácnosti či firmy by tak elektřina nemusela být tak drahá.

Proti státním intervencím však vystupuje například ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého by se jednalo o další ze státních zásahů do ekonomiky. „Že se uvažuje i státním úřadu, podniku nebo obchodníkovi, je podle mého levicový recept. Znamená to zátěž pro státní kasu, která na tom už nyní není dobře,“ řekl pro Echo24 Kovanda.

Podle něj je možné současnou situaci s drahými energiemi řešit komplexně a na úrovni Evropské unie. „Alespoň přechodně by se mohla zbrzdit zelená transformace a přimět Německo, aby nevypínalo své jaderné elektrárny. K tomu také snížit závislost na ruském plynu ale pouze v případě, abychom se zároveň nestříleli do nohy extrémně drahými cenami energií. Pokud by politický tlak byl neúčinný, tak by se mohly hledat cesty nové. Včetně té, kterou zmiňuje Zbyněk Stanjura,“ dodal Kovanda.

Další z hlavních ekonomů Petr Bartoň z Natland se domnívá, že pořád existuje možnost, že místo nového státního obchodníka by stát mohl garantovat sociální tarif, který by skutečně mířil na nejpoškozenější obyvatele. „Bez plošných drahých opatření, což je vždy nejefektivnější sociální politika,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle něj jsou však zapotřebí dvě podmínky. „Zaprvé by měl být jasně časově omezený, přičemž pokud by trval „zvláštní stav“ déle, může být po splnění předem daných podmínek prodloužen, opět na omezené období. A za druhé, dodavatelé energií potřebují od vlády jednoznačný test, kdo se do programu ze sociálních důvodů kvalifikuje a kdo ne. Vláda identitu sociálně potřebných lidí zná, dodavatel by po ověření rodného čísla na vládním serveru měl být schopen jednoznačně určit, zda se žadatel do sociálního programu kvalifikuje,“ dodal Bartoň řešení, které by se tak mohlo obejít bez zřizování státního obchodníka s energiemi.

Na kroky vlády také tlačí odborníci. Energetický expert Pavel Janeček v rozhovoru pro Echo24 uvedl, že vláda nakonec bude muset přistoupit k systémovému a plošnému řešení. „Připomínám precedent, podle kterého je zastropována cena z výnosu fotovoltaických elektráren. Něco podobného by se dalo aplikovat na zastropování cen elektrické energie. Ale v krátkodobém horizontu. Pokud s tím budeme váhat například půl roku, tak tu nemusíme mít žádný průmysl,“ řekl Janeček.

V případě úplného výpadku dodávek ruského plynu chce Evropská komise navrhnout zastropovat ceny plynu pro spotřebitele. Jak píší v sobotu německé deníky, zjistil to list Welt am Sonntag z dokumentu Komise o "krátkodobých intervencích na trhu s energií". Psali jsme o tom zde.

K omezení cen energie ale přistoupily v pátek, na základě výjimky EK, už Španělsko a Portugalsko. Zavádějí svůj vlastní tarifní systém, který omezuje ceny plynu. V obou zemích je řada plynových elektráren. Madrid plánuje snížit ceny pro domácnosti i průmysl o 30 procent.