S novým kabinetem premiéra Petra Fialy (ODS) mají přijít i některé výrazné změny ve vedení pandemie. Česko by mělo mít novou vládu už v pátek odpoledne a pokud se bude držet původních plánů, do restaurací či služeb by se brzy měli vrátit neočkovaní lidé, změnit by se měl systém karantén na školách i vyřešit dlouhodobý spor o uznávání protilátek. Otázkou je, jak do plánů nové vlády zasáhne varianta omikron.

Zřejmě budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má podle nedávno představeného plánu s pandemií covidu v řadě ohledů rozdílné plány než vláda současná. Změnit se má opět přístup k neočkovaným, kteří v současnosti na řadu míst vůbec nesmí, pokud nemají v posledních 180 dnech potvrzený pozitivní test, změnit se má i posílání celých tříd do karantén či posílit role krajských hygien v řízení pandemie.

Odborný tým budoucího ministra chce totiž vrátit do hry uznávání testů PCR jako průkazu bezinfekčnosti. Ačkoliv by nemuseli neočkovaní s negativním testem mít přístup na všechny typy akcí, například do restaurací či kadeřnictví by se mohli vrátit. Test by měl jako v poslední etapě platnost 72 hodin od odběru vzorku. Nová vláda chce proto v nejkratším horizontu navýšit kapacitu laboratoří na 200 tisíc PCR testů za den, budoucí ministr Válek dříve deníku Echo24 řekl, že v dlouhodobém horizontu chce kapacitu až 600 tisíc.

Změnit by se měla také vyhláška o povinném očkování pro lidi starší 60 let. Budoucí ministr ho odmítá s tím, že je nevymahatelné a není to správná cesta. Na školách pak chce podle plánů budoucí vláda prosadit tzv. systém test-to-stay, který místo uzavření celých tříd do karantény ponechává žáky v lavicích s tím, že se v příštích dnech opakovaně testují.

Výrazným tématem, v němž se budoucí vláda liší, je otázka uznávání protilátek jako průkazu bezinfekčnosti. To vyvolává dlouhodobě debaty mezi odborníky i politiky, zatímco část je ostře odmítá brát v potaz s tím, že přítomnost protilátek neznamená automaticky ochranu před covidem, jiní je naopak prosazují. Současná vláda je dlouhodobě striktně odmítala.

Budoucí vláda naopak vyvolala v příznivcích uznávání protilátek naděje, že se stanou součástí průkazu bezinfekčnosti. Plán Válkova odborného týmu označil „zohlednění protilátek“ jako jedno z nejdůležitějších opatření. Zatím se však budoucí ministr či jeho tým konkrétní podoby nedobral.

„Žádný verdikt zatím není. Pan profesor Válek je tomu otevřen, chápe, že protilátky nejsou žádný výmysl, že to existuje a má souvislost s imunitní ochranou, ale jestli se to dostane do certifikátů či jakým způsobem se to bude uznávat, je zatím ve hvězdách. Konkrétní podobu to nemá, ale uzavřené to ještě není,“ řekla deníku Echo24 mikrobioložka Hana Zelená, která ve Válkově týmu působí. Konkrétně se k tomu tak zatím nevyjadřuje ani Vlastimil Válek. Mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk pro deník Echo24 uvedl, že se k otázkám uznávání protilátek vyjádří v pátek odpoledne po jmenování ministrem zdravotnictví.

Změnu v plánech však může přinést i nová varianta omikron. Některé prvotní zprávy právě mluvily například o možném větším riziku prolomení imunity po prodělání předchozích variant viru. Pro určení přesných vlastností nové varianty však stále není dostatek dat. Válkův odborný tým tak má pracovat na zvláštních plánech pro variantu omikron, které mají být hotové do začátku nového roku.

Před novou vládou bude také rozhodnutí, zda prodlužovat nouzový stav. Vyjádřit se k tomu má v pátek po jmenování. Vláda ANO a ČSSD v demisi vyhlásila nouzový stav kvůli vývoji epidemie 25. listopadu s účinností od půlnoci na 30 dní. Stav nouze bez prodloužení přestane platit o vánočních svátcích.