Britský premiér Boris Johnson v pondělí oznámil, že 19. července skončí veškerá koronavirová omezení. Týká se to i plně očkovaných cestujících z takzvaných „oranžových“ zemí, kam momentálně spadá i Česká republika. Britové to uvítali hlavně jako „záchranu“ léta. Statisíce Britů jsou totiž připraveny vyrazit do teplých krajin a změnit barvu z tradiční mléčně bílé na ohnivě rudou. Má to však důsledky i pro celou Evropu. Británie je totiž první zemí, která se odhodlala k tomuto kroku a chystá se žít s covidem.

Do jisté míry Johnson neměl na výběr. Když vláda oznámila, že odkládá zrušení posledních omezení o měsíc, setkalo se to s rozčarováním i protesty. Poslední velká demonstrace proběhla 26. června. Vláda to zdůvodňovala rostoucími případy koronaviru. Měsíc pokračujících restrikcí měl koupit Británii čas naočkování dalších lidí.

Hlavní důvod, proč ale Británie může otevřít, jsou vakcíny. Přestože počet případů stoupá, koncem června dosáhl téměř 19 tisíc případů denně, nenásleduje korespondující počet hospitalizací a úmrtí. Ve skutečnosti počet hospitalizací zaostává i za „optimistickým“ modelem, který vypracovala britská obdoba českého MeSES zvaná SAGE. Podle modelu 20. června mělo být hospitalizováno 398 lidí, ve skutečnosti to bylo 171. Na 21. června se počítalo s 448 hospitalizacemi, ve skutečnosti to bylo 181. Tento počet hospitalizací nejspíše bude i tak nadhodnocený, jelikož lékaři se nyní nebojí posílat do nemocnic více případů, vědí, že nejsou v krizi a nehrozí kolaps.

To, že za to mohou vakcíny, je nepochybné. Případy covidu vystřelily hlavně v kategoriích 20–39 a pod 20 let, ty jsou nejméně proočkované. Zároveň covid u nich má mírný průběh. Naopak v proočkovaných kategoriích se covid téměř nešíří. Vakcíny tak evidentně splnily svůj cíl, aby sloužily jako štít pro ty nejrizikovější a umožnily zbytku společnosti vrátit se do normálu. Dokonce i jinak velmi opatrný hlavní medicínský poradce vlády Chris Whitty prohlásil, že propojení mezi infekcemi a hospitalizacemi je „velmi oslabené“.

Jenže za poslední rok a půl si svět navykl sledovat počet covidových případů, takže na rostoucí čísla reaguje hystericky. Německá kancléřka Angela Merkelová se pokusila prosadit 14denní karanténu pro všechny přijíždějící z Británie bez ohledu, zda jsou plně očkovaní či ne. Tento pokus zablokovaly jižní země, které jsou na britských turistech chytající barvu raka závislé.

Krok vlády je však kontroverzní i v Británii. Například ohlášení, že nošení roušek, i když doporučené, se stane dobrovolné, část Britů šokovalo. Stejně tak oznámení ministra zdravotnictví Sajida Javida, že počet případů koronaviru může v létě vystoupat na 100 tisíc za den, přesto si myslí, že „nemůžeme žít ve světě, kde jediná věc, na kterou myslíme, je covid“.

Liberální demokraté tak obvinili vládní konzervativce, že se snaží vyvolat třetí vlnu. Labouristický stínový ministr zdravotnictví Jon Ashworth zase prohlásil, že si „nemyslí, že jakákoliv smrt, které lze předejít, je akceptovatelná“. Na sociálních sítích a v komentářích v některých britských médiích se lze zase dočíst zděšení, že lidé budou smět cestovat v londýnském metru bez roušek.

Británie ukazuje cestu z pandemie. Vakcíny fungují a dokázaly přerušit propojení mezi nákazou a hospitalizací. Je potřeba přestat počítat každou infekci a začít žít normálně. Jenže jak taktéž ukazuje britská reakce, zvyknout si znovu na život bez všeobecných vládních restrikcí poskytující pocit, že se o nás někdo stará, může být pro určitý segment lidí velmi těžké.