Členské státy Evropské unie se připravují na zavedení takzvaných evropských covid pasů. Ty mají zájemcům usnadnit cestování, ve skutečnosti však především po technické stránce. Covid pas totiž neznamená zároveň snadnější pravidla pro překračování hranic, ta se v zemích budou stále lišit a držitelům pasů tak může stále hrozit karanténa či rozdílné podmínky například i pro očkované.

Schválený covidový certifikát obyvatelům EU zaručuje, že jim jejich země na požádání bezplatně vydá digitální či papírové osvědčení, které musí uznávat všechny země v unii. Certifikáty budou k dispozici plně očkovaným lidem, majitelům čerstvých PCR či antigenních testů s negativním výsledkem či lidem, co v posledním půlroce nemoc prodělali.

Europoslanci schválili nařízení o pasech poměrem hlasů 546 ku 93. Jejich konečné potvrzení je na členských zemích, které mají v rukou i zavedení systému. Na čem se však členské státy shodnout nedokáží je srovnání podmínek, za nichž budou lidé vpouštěni na jejich území.

Někteří poslanci přitom před hlasováním dávali najevo obavy z několika úprav, které si při vyjednávání o certifikátech prosadily členské země. Státy totiž budou moci ve výjimečných a odůvodněných případech vyžadovat po majitelích pasů dodatečné podmínky jako jsou například karantény či další dodatečná opatření. Může se to týkat například obav z šíření některých mutací viru či zhoršující se situace v některé ze zemí. Podle poslanců by k tomu však měly země sáhnout jen zcela výjimečně a s dostatečným předstihem o svém záměru informovat.

Nejen pro občany vyrážející během letních měsíců na dovolené do zahraničí to tak znamená potřebu pravidla konkrétních zemí pečlivě kontrolovat. Jak se ukazuje například na případu Velké Británie, situace se může i  poměrně rychle a nečekaně měnit. Ta se rozhodla na počátku týdne vyřadit Portugalsko z takzvaného zeleného seznamu, což pro britské turisty znamená zůstat po návratu deset dní v karanténě. Ze země se tak od víkendu snažily vycestovat zpět desítky tisíc turistů, kteří zaplavili laboratoře provádějící PCR testy i kapacity leteckých linek. Podmínky v jednotlivých zemích pro přicestování i pro návrat zpět do České republiky lze sledovat v přehledech na webu ministerstva zahraničí či na internetových stránkách ambasád.

Pozor si na rozdílné podmínky musí dávat například i lidé, kteří již podstoupili očkování, rozdílný přístup může být i v tom, jak dlouho v zemi platí jako doklad prodělání nemoci. Část zemí totiž bude podobně jako Česko tolerovat jako „propustku“ už první dávku očkování, jiné země k tomuto kroku ovšem nepřistoupily. Zatímco například do Maďarska mohou Češi cestovat ihned po první dávce očkování, ve Španělsku vyžadují alespoň 14 dní od kompletně dovršeného očkování. Kratší jsou pak v některých případech například i intervaly po očkování, pokud již člověk zároveň prodělal nákazu.

Značně rozdílné podmínky se pak týkají dětí a mladistvých. Zatímco Česko nevyžaduje žádné potvrzení do šesti let věku, například na Slovensku tomu tak je až do věku 18 let (zůstává však povinnost registrace). V případě Chorvatska pak mohou bez potvrzení do země vstupovat děti do 12 let věku v doprovodu dospělých, podobně je tomu tak v případě Maďarska, kam v doprovodu bez potvrzení mohou děti a mladiství až do 18 let.

Lišit se pak mohou i pravidla pro návrat z jednotlivých zemí. Ta se totiž nadále budou řídit takzvaným cestovatelským semaforem. Ten dělí země do kategorií podle vývoje epidemické situace. Konkrétní pravidla vstupu do jednotlivých zemí a podmínek návratu pravidelně aktualizuje v cestovatelské mapě na svém webu.

S fungováním evropského covid pasu se počítá od července. Země budou muset uznávat všechny vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), budou však dobrovolně moci akceptovat i další preparáty jako ruský Sputnik V. Právě okolo vakcíny, kterou ve velkém využívá Maďarsko a očkovat s ní začalo i Slovensko, se při zavádění certifikátů čekají debaty. Některé země již daly najevo, že ji až do schválení EMA uznávat nehodlají.

Do pravidel covid pasů se nakonec nedostala povinnost poskytovat lidem pro účely certifikátu bezplatné testy, o které usilovali poslanci, aby předešli diskriminaci neočkovaných. Testy mají být „cenově dostupné“, řada států přitom počítá s různou mírou bezplatných testů, na něž přispěje Evropská komise 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun) z unijních peněz. Češi mají aktuálně nárok na dva PCR testy měsíčně hrazené ze zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví od úterý navíc snížilo maximální cenu testu pro samoplátce, činí nejvýše 814 korun.