Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni stouply o 2,6 procenta na odhadem 1,82 bilionu dolarů (necelých 42 bilionů Kč), zjistila studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.

Podle zjištění SIPRI, který srovnává jak oficiální vládní údaje 155 zemí, tak statistiky jejich centrálních bank, statistiky NATO a odpovědi vlád na dotazy například v rámci OSN, vydaly v roce 2018 nejvíce peněz na zbrojení USA – 649 miliard dolarů (téměř 15 bilionů Kč). Své vojenské výdaje loni zvýšily o 4,6 procenta a byl to první nárůst po sedmi letech. Tato země vynakládá na zbrojení více než třetinu celosvětových armádních výdajů a zároveň téměř tolik prostředků jako osm za ní následujících zemí dohromady, napsal týdeník Der Spiegel.

Za USA následuje v žebříčku Čína s 250 miliardami dolarů, což představuje meziročně o pět procent více. V první pětce, která dohromady vynakládá na zbrojení 60 procent celosvětových vojenských výdajů, se umístila ještě Saúdská Arábie, Indie a – jako jediná země Evropské unie – Francie s 63,8 miliardy dolarů. Rusko skončilo na šestém místě, když své vojenské výdaje loni snížilo o 3,5 procenta na 61,4 miliardy dolarů.

Přestože ruské armádní výdaje klesají, mimo jiné kvůli zhoršující se ekonomické situaci, je země v regionu stále vnímána jako silná hrozba, řekl týdeníku Der Spiegel analytik SIPRI Pieter Wezeman. Výsledkem jsou pak výrazně rostoucí náklady na obranu v zemích střední a východní Evropy.

Ukrajina loni zvýšila své vojenské výdaje o 21 procent na 4,8 miliardy dolarů. Ve srovnání s rokem 2013, posledním před vypuknutím vojenského konfliktu na východu země, je to dokonce nárůst o 53 procent.

Polsko, které představuje v rámci střední Evropy co do vojenských výdajů špičku a vynakládá na ně 41 procent výdajů regionu, dalo na armádu meziročně o 8,9 procenta více. Bylo to 11,6 miliardy dolarů. Sousední Litva zvýšila své vojenské výdaje v uplynulém desetiletí vůbec nejvíce ze všech evropských zemí. Mezi roky 2009 až 2018 o 156 procent.

Česká republika se dostala do patnáctky zemí s nejvyšším meziročním nárůstem zbrojních výdajů. Podle údajů SIPRI Praha loni zvýšila své výdaje na obranu o 18 procent na 2,8 miliardy dolarů.

Evropa jako celek pak loni zvedla své výdaje na obranu o 1,4 procenta na 364 miliard dolarů. 0 1,4 procenta více daly na obranu západoevropské země, jejichž zbrojní výdaje představují tři čtvrtiny celoevropských. O celých 12 procent více investovaly do svých armád státy střední Evropy. Jejich výdaje ale v celoevropské měřítku představují jen 7,8 procenta. Evropské výdaje na armádu v uplynulém desetiletí střídavě klesaly a stoupaly, rostly celkem šest let.

Kromě USA a Evropy zvyšují své vojenské výdaje i asijské státy, a to každý rok od roku 1988, kdy je SIPRI začal monitorovat. Naopak africké státy v uplynulých čtyřech letech výdaje na armádu snižovaly. V minulém roce klesy i vojenské výdaje těch států Blízkého východu, pro něž se podařilo získat data.