Biden má problém, je vyšetřován kvůli podezření z daňových úniků a praní špinavých peněz. Nejedná se však o Joea Bidena, nastávajícího prezidenta USA, ale jeho syna Huntera, dlouhodobě černou ovci rodiny. Případ Bidena mladšího také dobře ukazuje způsob, kterým velká média kryjí záda Bidenovi staršímu a čínský vliv proniká do nejvyšších pater americké politiky.

Federální úřady zahájily vyšetřování Huntera Bidena již v roce 2018, zatím však probíhalo v utajeném režimu, aby neovlivnilo nadcházející volby. To, že se ho tak dlouho podařilo utajit, je samo o sobě pozoruhodné. O Donaldu Trumpovi se média dozvěděla, pokud FBI kolem prezidenta jen prošla.

Náznaky skandálu týkající se Huntera Bidena tu však byly již dříve. Sinclair Broadcasting Group zjistila už v říjnu, že Huntera Bidena vyšetřuje FBI. Ve stejném měsíci deník New York Post postupně zveřejňoval dokumenty získané z Hunterova laptopu. Ty se jednak týkaly jeho působení v ukrajinské energetické firmě Burisma, kde dostával 50 tisíc dolarů měsíčně, přičemž nevykonával žádnou činnost. Druhá část se týkala obchodování Huntera Bidena s Čínou. Pravda, list New York Post mnoho naznačoval, ale žádné právní porušení se mu nepodařilo prokázat, i když bylo v obou případech zřejmé, že Hunter je schopen uzavírat tyto obchody jen proto, že je synem slavného otce. Jedním z lidí, se kterými se Hunter Biden zapletl, je bývalý šéf konglomerátu CEFC Jie Ťien-ming. To je ten stejný Jie Ťien-ming, který dělal poradce prezidentu Miloši Zemanovi a od února 2018, kdy byl zatčen čínskými úřady, je nezvěstný.

Jsou to právě Hunterovy čínské aktivity, o něž se vyšetřovatelé zajímají. Takže se zdá, že na naznačování New York Postu něco bylo. Jenže tehdy byl deník označen ostatními médii za dezinformátora. Například veřejnoprávní rádio NPR uvedlo, že se nebude zprávou zabývat, protože „nechceme mrhat časem zprávami, které nejsou zprávami, a nechceme mrhat čas posluchačů a čtenářů zprávami, které jsou jen pouhým rozptýlením“. Pokud se ostatní média zprávě věnovala, tak jen aby vysvětlila, proč je to blbost a pokus republikánů, či rovnou Putina Bidena zdiskreditovat. Sociální sítě dokonce na čas zamezily šíření zprávy úplně a Twitter zablokoval New York Postu účet. V říjnu těsně před volbami se jim nehodilo šířit cokoliv, co by Bidenovi mohlo uškodit.

Skandál Bidena juniora taktéž naznačuje, že čínský vliv se dostal až do samého středu americké politiky. Novinář Glenn Greenwald upozornil na podivuhodnou řeč čínského profesora a politologa Ti Tung-šenga, kterou přednesl v Šanghaji pro publikum čínských finančníků. V ní prohlásil, že Bidenova administrativa bude pro Čínu lepší, protože ji bude jednodušší manipulovat skrz Wall Street. Také přímo odkázal na Huntera: „Trump říká, že Bidenův syn má nějakou globální nadaci, všimli jste si toho? Kdo mu pomohl tu nadaci vybudovat? Dochází vám to? Je na tom založeno spoustu dohod.“ Ti Tung-šeng tak více než naznačuje, že za Hunterovými aktivitami stojí čínské peníze.

Toho, že Čína má čím dál tím lepší postavení v centru amerického finančního systému, si všímá čím dál tím více lidí. Deník Financial Times tak například minulý měsíc měl článek s titulkem „Přes geopolitickou rivalitu Peking a Wall Street prohlubují vztahy“, konkurenční list Wall Street Journal zase psal, že „Čína má posledního mocného přítele v USA: Wall Street“. Ne že by Wall Street byl prošpikovaný agenty, ale jeho zájmy jsou ve větší spolupráci s Čínou. Peking již v posledních letech dokázal, jak umí ovlivňovat Hollywood nebo NBA, protože říše středu pro ně představuje velký trh. Stejně tak třeba firma Nike, která v USA podporuje nejrůznější progresivní kauzy, zároveň lobbuje proti přijetí zákona, který zakázal v USA prodej výrobků vyrobených v Číně nucenou prací. Také Trump nebyl vůči Wall Street nijak zvlášť nepřátelský, ale jeho nevyzpytatelná povaha a otevřené nepřátelství proti Číně vedlo k tomu, že americkým finančníkům až tolik nenaslouchal.

Pendlování mezi finančním světem a politikou je také celkem ustálená americká tradice. Například Jake Sullivan, Bidenův poradce pro národní bezpečnost, léta Trumpovy éry strávil prací v konzultační společnosti, radil takto třeba Uberu. Tyto byznysové tlaky tak mohou zvrátit protičínský kurz nastavený Trumpem. Je možné, že Bidenova administrativa bude více mluvit o lidských právech, ale v konkrétní krocích bude k čínským komunistům mnohem vstřícnější.

Minulý týden přinesl ještě jednu zprávu o pronikání Číny do americké politiky. Server Axios zveřejnil závěry své investigativní práce ohledně čínské špionáže. Odhalil, že v letech 2011 až 2015 v San Francisku a okolí působila mladá čínská agentka jménem Fang Fang, vystupující také jako Christine Fangová. San Francisco je líhní nadějných demokratických politiků, takže není náhodou, že působila zrovna tam. Starostové a místní zastupitelé jsou často budoucí kongresmani a guvernéři. Minimálně se dvěma starosty spala. Její největší úlovek byl však demokratický kongresman a člen výboru pro zpravodajské služby Eric Swalwell. Jestli s ní měl i sexuální vztah, Swalwell nekomentoval, ale normální člověk by zkazky, že spal s čínskou agentkou, vehementně vyvracel, zvláště pokud by to nebyla pravda. Swalwell tvrdí, že s Fangovou rozvázal veškeré kontakty v roce 2015, kdy ho před ní varovala FBI. Ve stejném roce Fangová z USA urychleně odjela.

Nemusíme si rovnou myslet, že demokraté jsou čínskými loutkami, jak po čtyři roky oni tvrdili, že Trump pracuje pro Rusy, aby nás tyto informace znepokojovaly. FBI uvedla, že Fangová „byla jen jednou z mnoha agentů“. Peking evidentně pracuje na infiltraci americké politiky.