Za 12 dní budou v Americe volby. Volí se celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Zatímco všeobecně se očekává, že republikáni získají sněmovnu, souboj o Senát bude velmi těsný. Je pravděpodobné, že obě dvě strany by se v takovém případě snažily nasadit co nejlepší kandidáty. Přesto senátní zápas v Pensylvánii dosti pokulhává za ideálem volebního střetu mezi giganty státnosti. Proti sobě kandidují šarlatán a brambora. Jedná se také o celkem dobrou případovou studii, jak se média snaží vytvářet vlastní realitu a jak občas tento narativ narazí do zdi.

Za republikány kandiduje „Dr. Oz“, celým jménem Mehmet Oz, zasloužilý chirurg, specializující se na operace srdce. Oz je však zároveň televizní hvězda, nejdříve docházel jako medicínský expert do superúspěšné show Oprah Winfreyové. Od roku 2009 pak uvádí vlastní pořad, Dr. Oz Show. Tam občas zavítal do propagace pochybných lékařských praktik, jako je homeopatie nebo nejrůznější přípravky na hubnutí. Vysloužil si tak pověst „obchodníka s hadím olejem“, jak říkají Američané podvodným prodejcům.

Mehmet Oz je ale alespoň plně při smyslech, což se nedá říct o jeho demokratickém protivníkovi Johnu Fettermanovi. Ten 13. května, jen pár dnů před datem primárek, prodělal mrtvici. Přesto se stal kandidátem Demokratické strany na senátora za Pensylvánii. Jeho tým a rodina ho dlouho schovávaly, pak ho začaly vypouštět na přísně hlídané stranické akce a kontrolované rozhovory. Udělaly však jednu chybu, souhlasily, že se zúčastní jedné televizní debaty proti Ozovi.

Demokraté se snaží odvést pozornost od zjevných Fettermanových problémů dvojím způsobem. První je osočení z ableismu, jak se říká diskriminaci vůči handicapovaným. Tvrdí, že pochybnosti o Fettermanově stavu jsou urážkou zdravotně postižených lidí, kterým je upíráno vést plnohodnotný politický život. Koneckonců v kongresu již lidé s postiženým slouží. Senátorka Tammy Duckworthová nemá nohy a kongresman Dan Crenshaw zase oko.

Bouře kritiky se dočkala i moderátorka televize NBC Dasha Burnsová, která s Fettermanem vedla interview. Během něj měl Fetterman také k dispozici titulky. Než ale natáčení začalo, snažila se s ním vést nezávazný rozhovor. Podle Burnsové nebylo jasné, že „našemu rozhovoru rozumí“. Že Burnsovou kritizovali demokraté, kteří mají zájem na tom, aby Fetterman vyhrál, není překvapivé. Nejhlasitější kritici však byli její kolegové novináři. Connie Schultzová z USA Today napsala, že rámování reportování o zdravotním stavu Fettermana „vypovídá více o nás než o něm“. John Hendrickson z magazínu The Atlantic tvrdil, že „součástí přetrvávající stigmatizace zdravotního postižení v naší kultuře je hluboké nepochopení různorodosti – a spektra – tělesných a duševních problémů“.

Na to je prostá odpověď. Je rozdíl mezi fyzickým a mentálním handicapem. Nikdo nezpochybňuje, že Duckworthová a Crenshaw nemohou vykonávat své funkce, jelikož jejich postižení nemá vliv na jejich mentální stav.

To u Fettermana říct nejde. Sice jeho lékař, jenž je zároveň přispěvatelem jeho kampaně, vydal prohlášení, že mrtvice neměla žádný vliv na jeho myšlení, jen prý projevuje „poruchou sluchového zpracování“. Oficiální lékařskou zprávu, jež by přesně dosvědčila, co Fettermanovi je, však jeho tým odmítá zveřejnit.

Pak je tu druhý způsob vypořádání se s problémem Fettermana. Ten se sice neobjevuje v oficiální kampani, ale demokraté o něm otevřeně a cynicky mluví na Twitteru. V podstatě tvrdí, že je jedno, jestli je Fetterman zcela při smyslech, či ne. Hlavní je, že stále dokáže zmáčknout to správné tlačítko na hlasovacím zařízení, případně mu někdo ukáže, které má zmáčknout.

Je to smutné svědectví o stavu americké veřejné debaty. Údajně nezávislá mainstreamová média jasně přebírají linku demokratů a žádají voliče, aby nevěřili vlastním očím a uším.

Tento cynismus se může demokratům tvrdě vymstít. V senátním souboji jde o každé křeslo. Průzkumy před několika měsíci věštily drtivé vítězství Fettermana, nyní je to vyrovnané. Kdyby demokraté nominovali někoho, kdo umí dát dohromady souvislou větu, nejspíše by nyní byli o krok blíže k udržení Senátu.