Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent. To bude mít za následek další zpřísnění podmínek ze strany centrální banky.

Meziroční inflace stoupla v listopadu na 6 procent z říjnových 5,8 procenta. I když se jednalo jen o navýšení o 0,2 procentního bodu, tak rychlý růst spotřebitelských cen byl v podobné hladině v říjnu 2008. Meziroční růst zrychlil popáté za sebou a ceny rostou ve většině sledovaných odvětví. Tedy v dopravě, ve službách, pohonných hmotách či u alkoholu a tabáku.

Tak vysoký růst cen znamená překvapení pro ekonomy, kteří odhadují možný vývoj inflace. Česká národní banka například odhadovala o 1,1 procentního bodu menší zrychlení. Podobně se odhady "sekly" v při meziročním růstu spotřebitelských cen v září, které zrychlily na 4,9 procenta. Analytici tehdy odhadovali, že se inflace vyšplhá pouze na 4,5 procenta.

Ministerstvo financí taktéž tak vysokou inflaci nepředpokládalo. V srpnu v prognóze totiž odhadoval resort Aleny Schillerové (ANO), že inflace v příštím roce dosáhne v průměru 3,5 procenta. V listopadové prognóze však svůj odhad zpřesnil na 6 procent. Podobně na tom byla centrální banka, podle které by letos měla dosáhnout v průměru 3,7 procenta místo dříve odhadovaných 3 procent. Na příští rok se pak počítá s průměrem 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta.

Obě instituce navíc očekávaly, že v lednu příštího roku přesáhne inflace sedmiprocentní hranici. Analytici však nyní dodávají, že tato hranice by byla překonána již v listopadu letošního roku. „Pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod. DPH na energie je přitom snížena pouze na měsíce listopad a prosinec. Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj je totiž otázkou, jak na inflaci zareaguje nová Fialova vláda, která však ještě nebyla jmenována. Může se totiž stát, že nulové sazby DPH nebudou pokračovat, protože možným kandidátům vadilo, že je nařízení moc plošné.

Vysoká listopadová čísla jsou tak dalším argumentem pro navýšení základních úrokových sazeb. Ty zvyšuje Česká národní banka, která v listopadu šokově navýšila sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Přitom základní úroková sazba byla ještě v červnu na 0,5 procentech. V srpnu pak došlo k navýšení o 0,25 procentních bodů a v září o 0,75 procentních bodů. Lze tak očekávat, že další navýšení odhlasují bankéři na posledním letošním zasedání 22. prosince.

Další skokové zrychlení inflace může přijít ke konci roku, kdy zaměstnanci uplatňují své nároky u zaměstnavatelů. Kovanda dříve pro Echo24 potvrdil, že už se projevuje tlak pracovníků na vyšší mzdy právě z důvodu inflace. „Už nyní pozorujeme, že mezi zaměstnanci a zaměstnavateli probíhá větší zájem o to, aby byly mzdy navyšovány. Týká se to jak kancelářských zaměstnání, tak i těch, které jsou v sektoru gastronomie. Výjimkou tak nejsou situace, kdy číšníci a kuchaři nebo také řemeslníci si říkají více za své služby. Všichni se totiž odvolávají na vyšší ceny energií nebo růst cen obecně. Napříč ekonomikou si lidé říkají o vyšší mzdy a tato situace bude do konce roku akcelerovat,“ řekl pro Echo24 Kovanda.

Zvyšování platů přitom do oběhu dostává další peníze a hrozit tak může nebezpečné roztočení inflační spirály. „V ekonomice nám to dělá nepořádek, protože růst mezd navyšuje inflační tlaky. Jsme v situaci, kdy lidé mají vysoké úspory na svých účtech. Ve chvíli, kdy se jim poté ještě navýší mzdy, tak se dostáváme do stavu, kdy budou chtít lidé více utrácet, aby nepřišli o kupní sílu. Tím se podporuje inflace,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.