Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters. Ve středu vyšlo najevo, že Turecko, Švédsko a Finsko vnímají rozdílně část dohody o vydávání lidí podezřelých z teroristických aktivit.

Erdogan vyzval Švédsko a Finsko, aby naplnily sliby, které daly Turecku v úterním memorandu. "Pokud to neudělají, tak je pro nás mimo debatu zaslat žádost do parlamentu," řekl Erdogan. Spojence v NATO Erdogan vyzval, aby byli "plně solidární" s Ankarou v boji proti terorismu a aby nerozlišovali mezi jednotlivými teroristickými organizacemi. Za teroristickou skupinu například Turecko považuje kurdské milice YPG v Sýrii, které dostaly vojenskou podporu od dalších členských zemích v boji proti teroristům z organizace Islámský stát.

Memorandum o vstupu do NATO

Díky úternímu podpisu memoranda se Švédskem a Finskem souhlasila Ankara se zahájením procesu vedoucího k začlenění obou zemí do NATO. Poslední slovo v tom ale mají až parlamenty členských zemích.

Ve středu se ukázalo, že trojice signatářů vnímá odlišně například pasáž o vydávání lidí podezřelých z terorismu do Turecka. Ankara znovu zažádala o vydání zhruba 30 lidí, kteří jsou podle ní spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK) a hnutím klerika Fethullaha Gülena, které Turecko obviňuje z pokusu o státní převrat v roce 2016. Ankara očekává od úřadů obou zemí kladné vyřízení žádostí. Podobné požadavky Helsinky a Stockholm v minulosti ovšem zamítly.

Švédsko a Finsko v reakci na žádost Ankary uvedly, že budou postupovat podle svých zákonů a mezinárodního práva. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že je vyloučené vydání švédských občanů. Obě země tvrdí, že díky memorandu budou více spolupracovat s Tureckem v boji proti terorismu a vytvoří mechanismus, který má ulehčit výměnu informací, na jejichž základě pak úřady budou moci o extradicích rozhodnout.