Každá partaj se pochopitelně snaží interpretovat výsledek posledních voleb ve svůj prospěch. Přejme jim to, ale pojďme se podívat, jak to vypadá fakticky, bez emocí infuencerů na sociálních sítích a osobních preferencí.

Andrej Babiš se určitě může označovat jako vítěz voleb. Jeho hnutí, které ve všech ohledech, tedy na počet hlasů a získané mandáty, v krajských zastupitelstvech svoji pozici udrželo navzdory výsledkům posledních průzkumů veřejného mínění ovlivněným hlavně bláznivým a zmatečným vystupováním premiéra a jeho vlády v souvislosti s opatřeními proti pandemii koronaviru.

Zároveň má Andrej Babiš pravdu, že tam, kde to jen trochu půjde, se všichni spojí v koalicích proti němu a jeho vítězství zůstane bez odměny vlády na krajích. To je ale normální. Zažila si to v minulosti každá lídrovská strana, která všem ostatním lezla krkem.

Za vítěze těchto voleb se mohou považovat také Piráti. Získali vysněnou stovku mandátů a potvrdili svoji roli nejsilnější opoziční strany.

Poražení jsou si také vědomi, že zabředli do bahna marnosti. Jsou to komunisti a sociální demokrati. Ti druzí jmenovaní se ještě teoreticky mohou vzpamatovat a v příštích volbách se do Poslanecké sněmovny doškrábat, ale s komunisty snad bude konečně i po těch dlouhých třiceti letech od pádu jejich totalitního režimu definitivně amen.

Pak tady máme partaje, které mají teoreticky potenciál. Tedy přesněji lidovci a ODS, ale oni pořád nevědí, jak na to, respektive ti jejich lídři neumějí převzít balon, valit na branku a dát parádní gól. Topka je zbytková strana, reziduum sporů tradičních stran z přelomu tisíciletí, jejíž trosky musí převzít někdo jiný, musí ji absorbovat koalice typu ODS/KDS, aby někteří jednotlivci na politické scéně stejně jen dočasně přežili.

Ve vedlejší soutěži jsme tady měli souboj mezi SPD a Trikolórou. Vyhrál Tomio Okamura, který Václava Klause mladšího poslal někam do okresního přeboru. Ostatně tento fakt reflektovalo jako první nové televizní duo Lipovská-Bobošíková, jehož myšlenkový trust si v tomto smyslu neodpustil už v neděli na sociálních sítích memojed ve znění, že prezident Klaus pravici vybudoval, poslanec Klaus ji zničil.

Střízlivou analýzou bez lásek a nenávistí nám z těchto posledních voleb vychází, že o post premiéra se budou ucházet Andrej Babiš a Ivan Bartoš. Premiér je i se svými neuvěřitelnými skandály a lapsy na svých a jediní, kdo skutečně rostou, jsou Piráti v čele se skutečně charismatickým autentickým Ivanem Bartošem, který si nachází pevnou voličskou základnu od středu do progresivistického leva. Pořád je to o tom samém, o lídrech, o jejich uvěřitelnosti, o schopnosti přesvědčit, že tomu, co říkají, oni sami věří. Platí to v politice, ve fotbale i v médiích. Tomu na první pohled rozumí úplně každý. Ale výsledek je nakonec obrazem a dílem lídra, trenéra, uměleckého ředitele, jenž se musí opírat o tým, který umí pracovat s hvězdami. Výkonných úředníků je kopec, lídři jsou jehlou v kupce sena. Ale to vždycky ukáže čas.