Ústavní soud citelně zasáhne do vládních restrikcí. Soud totiž podle více zdrojů deníku Echo24 rozhodl o tom, že vyhoví ústavní stížnosti na diskriminaci maloobchodů. V současné době se k věci píše nález. V praxi by to znamenalo, že se po vyhlášení nálezu maloobchody musí otevřít. Ústavní soud vládní zákaz zrušil kvůli tomu, že nebyl dostatečně odůvodněný.

Ústavní soud měl projednávat ústavní stížnost skupiny senátorů, kterou inicioval Lukáš Wagenknecht v listopadu loňského roku. Stížnost se zaměřovala na tři oblasti. První mířila na to, proč jsou uzavřené maloobchody a přitom průmyslové podniky bez omezení fungují. Senátorů, také vadilo, že ne všechny maloobchody musely mít zavřeno. Dosud totiž fungovaly prodejny květin či zbraní. Třetí napadená část byla na diskriminaci, kdy docházelo k nerovnováze trhu. Malé obchody totiž byly uzavřeny a ve velkých obchodech bylo k dostání jakékoliv zboží.

Stížnost se ale netýkala restaurací, stravovacích služeb nebo kultury. Pouze maloobchodu a služeb.

Návrh na zahájení řízení o zrušení usnesení vlády by newsroom on Scribd

Mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková však zatím nechtěla potvrdit, že by v této věci mělo být rozhodnuto. „O tom nic nevím. Jednání pléna jsou neveřejná, podobně jako jejich program. V tomto směru nemohu říct vůbec nic,“ řekla pro Echo24 Číhalíková Sedláčková.

Na stránkách Ústavního soudu byl odpoledne zveřejněn program s bodem nálezu k ústavní stížnosti, která by měla být zveřejněna až v pondělí 22. února soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem.

Ústavní stížnost podepsalo 63 senátorů

Senátoři ve své stížnosti žádali, aby byla Ústavním soudem přednostně projednána. Argumentovali tím, že jde o závažnou situaci pro samotné podnikatele a živnostníky. Poukazovali také na to, že pod stížnost se podepsalo na 63 senátorů. Běžně k ústavní stížnosti stačí 10 podpisů zástupců horní komory.

Stížnost se zaměřovala na vládní usnesení z 16. listopadu, která omezovala maloobchodní prodej. K tomu se pak připojily další usnesení, která platnost prodlužovala až do 12. prosince.

„Z právního hlediska spornou otázkou zůstává, zda se může Ústavní soud návrhem zabývat i po pozbytí platnosti napadeného opatření. Senátoři jsou přesvědčeni, že ano. V opačném případě by vláda mohla porušovat Ústavu dle libosti. Nyní je tak v rukou Ústavního soudu, zda jí to umožní,“ uvedli senátoři při podání žádosti.