Země Evropské unie včera symbolicky společně odstartovaly očkování proti čínskému koronaviru. Jako poslední z vyspělého západního světa. Britové začali jako první už čtvrtého prosince. Týden po nich rozjeli vakcinaci Američané. Následovala Kanada, Izrael, Austrálie, Nový Zéland.

Ve všech zemích mimo Evropskou unii se už očkuje masivně. Britové měli k 20. prosinci očkováno přes 600 tisíc lidí vakcínou od firmy Pfizer/BioNTech.

Rekordním tempem jede Izrael. Ten se sice zavřel do dalšího tvrdého lockdownu, ale velkou rychlostí očkuje už týden. Za tu dobu dostalo vakcínu od Pfizeru 280 tisíc lidí. Tato země je s 8,8 milionu obyvatel srovnatelně lidnatá jako Česká republika, kam na druhý svátek vánoční dorazilo za velké mediální pozornosti a policejní ochrany prvních 9750 dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech.

Očkovat začalo prvních šest nemocnic v Praze a v Brně. K vakcíně se naštěstí po prvotním vytáčení a lavírování postavili čelem jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Miloš Zeman. Ministerský předseda se stal vůbec prvním občanem České republiky, kterému lékaři v Ústřední vojenské nemocnici v Praze vakcínu píchli. Zdravotnické jehly se obávající prezident takový hrdina nebyl. Očkování ale jasně podpořil ve svém vánočním projevu. Sám si prý počká až na vakcínu, u které bude stačit jen jedna dávka. Taková zatím schválena není. Pfizer i další americká firma Moderna, která už je schválena v Americe i Británii a čeká na souhlas Evropské lékové agentury (EMA), mají dvě dávky. Stejně jako AstraZeneca od švédského výrobce a Oxfordské univerzity, která je v Británii těsně před schválením. A snad se brzy dočká i Evropa. Očkování na jeden vpich má zatím v plánu jen firma Johnson. Její vakcína ale bude nejdřív v březnu. Takže Miloše Zemana asi naočkují nejdřív s příchodem jara.

Očkování je jediná reálná cesta, jak se dostat z ničivé série vypínání ekonomiky a společnosti. V této chvíli už po zkušenosti posledních měsíců víme, že politici, a nejen ti čeští, jiné strategie než vypnout zemi vždycky, když začne počet případů stoupat, schopni nejsou. Po těchto zkušenostech je už naivní si myslet, že jsou schopni jakýchkoliv logicky a manažersky náročnějších úkolů, jako je ochrana rizikových nebo dostupné masové testování. Už se jen v destruktivních lockdownech čeká na vakcínu.

Důležité je, aby přišla v dostatečném počtu co nejrychleji. Operace očkování se ujal osobně Andrej Babiš, takže nám nezbývá než za autoritativní k tomuto tématu považovat právě jeho slova.

Včera při pózování u vpichu tvrdil, že do konce ledna přijede do Česka 355 tisíc dávek vakcín. Na běžné občany, s výjimkou zdravotníků, seniorů a těch z rizikových skupin, se prý dostane v březnu.

Babiš tvrdí, že Česko uplatnilo opci u firmy Pfizer, od které dostane další čtyři miliony dávek navíc, dohromady osm milionů. Celkově podle něj dostane 15,9 milionu vakcín pro 8,95 milionu lidí. Premiér počítá s tím, že se bude očkovat po následujících devět měsíců.

Jenže víc než samotné množství je tady rozhodující čas. Je potřeba, aby co nejrychleji byli naočkováni hlavně všichni senioři a lidé z rizikových skupin. Právě oni totiž při nákaze plní z více než devadesáti procent nemocnice. Až budou očkováni, skončí tlak na nemocnice. A tím i důvod a ospravedlnění pro jakýkoliv lockdown. Nákazy mladších generací mimo rizikové skupiny špitály neplní.

Babiš jako šéf operace očkování musí přesně říct, kdy toto datum přijde. Kdy budeme mít dost vakcín pro všechny tyto lidi a zvládnou se naočkovat. Za toto datum nese odpovědnost jen on sám. Andrej Babiš osobně rozhoduje, jak dlouho budeme žít v ničivých lockdownech.

Každý den rozhoduje. Ti, kdo zvládnou své rizikové kompletně naočkovat, se z pasti čínského koronaviru vyhrabou první. Zatím k tomu nemáme našlápnuto. Je potřeba hodně přidat plyn. A velmi pečlivě sledovat, jak rychle očkujeme v porovnání s těmi nejvyspělejšími.