Vysoce kontroverzní zpráva lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), ve které obvinila ukrajinskou armádu z ohrožování civilního obyvatelstva, čerpala podle ukrajinského Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost mimo jiné z výpovědí lidí ve filtračních táborech a vězeních na Ruskem okupovaných územích. Výzkumníci AI navíc neměli na tato místa přístup, takže k získání svědectví lidí údajně využili externí pracovníky, například místní novináře.

„Centrum pro strategickou komunikaci zjistilo, že výzkumníci Amnesty International získávali materiál na okupovaných územích, včetně filtračních táborů a věznic, a proto některé z rozhovorů vedených pro nechvalně známou zprávu mohly být provedeny právě tam. Obsahově ‚správná‘ výpověď byla často jedinou šancí, jak projít filtrací a opustit okupovaná území. Kromě toho materiály shromážděné během výzkumu nezávislými novináři a dobrovolníky někdy podléhaly ověření ruské kontrarozvědky FSB,“ tvrdí ukrajinské Centrum pro strategickou komunikaci.

„To znamená, že informace získané od svědků na místě mohly být získány pod značným tlakem a nikdy by neměly být použity jako ‚důkaz‘ ve zprávě takového rozsahu a významu,“ dodalo Centrum.

The Centre for Strategic Communication has learned that Amnesty International researchers were operating on the occupied territories, including filtration camps and jails, and thus, some of the interviews conducted for the notorious recent report may have been conducted there.1/3

— Stratcom Centre UA (@StratcomCentre) August 8, 2022

Podle dostupných informací navíc na těchto územích nemohli pracovníci AI operovat přímo, ale jen skrz síť externích pracovníků.

Kritika Amnesty International

AI obvinila ve své zprávě ukrajinskou armádu, že ohrožuje civilisty tím, že při obraně před ruskou invazí zřizuje základny a umisťuje zbraně v obytných oblastech. Podle ní ukrajinské síly jednají v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože dělají z civilních cílů vojenské.

„Většina obytných oblastí, kde se vojáci nacházeli, byla vzdálena několik kilometrů od frontových linií a existovaly reálné alternativy, které by neohrožovaly civilisty – například vojenské základny, hustě zalesněné oblasti nebo jiné stavby dále od obytných oblastí,“ uvedla AI s tím, že nenalezla důkazy o tom, že by ukrajinská armáda požádala civilisty o evakuaci z přilehlých budov nebo jim při ní pomáhala.

Na organizaci se po vydání zprávy strhla drtivá kritika. Řada odborníků AI viní z neznalosti mezinárodního a válečného práva, nedostatečného zdrojování zprávy nebo zaujatosti. Také podotýkají, že vojáci musí být přítomni ve městě, které chtějí před útoky bránit.

Šéfka ukrajinské pobočky AI Oksana Pokalčuková po kritice opustila svou funkci. Amnesty International prohlásila, že si plně stojí za svou zprávou, v e-mailu zaslaném agentuře Reuters se nicméně omluvila za „rozrušení a hněv“, které způsobila.

Organizace připouští, že ne všechny ruské útoky na civilní oblasti na Ukrajině měly zasáhnout vojenskou infrastrukturu. Tvrdí naopak, že některými útoky spáchaly ruské síly válečné zločiny, neboť mířily na civilní cíle. Praxe ukrajinské armády, kdy rozmisťuje vojáky do obydlených oblastí, v žádném případě neospravedlňuje nahodilé ruské útoky proti civilním cílům, včetně útoků mezinárodně zakázanou municí, zdůrazňuje AI.