Nejistá situace na Ukrajině, inflace a také panika na burzách. To jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy příčiny, proč raketově roste cena pohonných hmot. Na burzách však v posledních dnech došlo k pádu cen ropy, přesto se zatím řidiči setkávají s vysokými cenami. V rozhovoru pro Echo24 Kovanda říká, že v současné době není důvod držet ceny nafty a benzinu tak vysoko a k poklesu by mohlo dojít už v příštím týdnu. Zásadní roli také hrají čerpací stanice, které mohou nynější situace využívat. Vyloučit prý nelze ani kartelovou dohodu největších hráčů.

V současné době na benzinových stanicích stále rostou ceny pohonných hmot i kvůli válce na Ukrajině. Nejedná se však o tržní věc, kdy lidé nakupují ve velkém a tím cenu ještě více vyhání nahoru?

Situace je mimořádná a je hnána psychologicky panikou. A to celosvětovou panikou na burzách. Ty se totiž obávají, že dojde na sankce vůči ruské energetice. Tedy že by se od ruské ropy odstřihly nejenom Spojené státy a Velká Británie, ale také kontinentální Evropa. To by znamenalo citelné narušení ruských dodávek a také řada západních firem by pak vůbec neodebírala ruskou ropu. Ztenčil by se tak objem dodávek na světové trhy a to by vedlo k prudkému růstu cen ropy. Například o blízkovýchodní ropu by se přetahovalo daleko více zájemců než dosud. To je obava trhu.

Panika vrcholila na začátku tohoto týdne a proto také narůstala cena. Čerpací stanice tento vývoj sledují a také jim pochopitelně dramaticky narostly náklady. Důvodem je, že jednak roste cena ropy a také velkoobchodní cena paliv na burze v Rotterdamu. Samozřejmě je tady i efekt určitého zvedání ceny nad rámec, co by se mohlo nazvat objektivními náklady. Dopředu totiž benzinky vidí, že ceny porostou, a tak je podle toho okamžitě upravují. Může se také objevit snaha navýšit marži po nějakou přechodnou dobu. Pokud lidé v České republice konzumují denně neustále informace o válce nebo inflaci, tak se vytváří prostředí, že rozkolísané ceny u benzinových pump jsou normální.

Hrají marže benzinových pump podstatnou část navýšení cen?

To záleží. Navýšené totiž mohou být marže z ropných rafinerií nebo u distributorů pohonných hmot. Pumpy tvrdí, že si marže nenavyšují. Nicméně pravda je taková, a potvrzuje to řada studií, že cenový nárůst ropy nebo velkoobchodních cen paliv na rotterdamské burze vede k rychlejšímu zdražení na čerpacích stanicích než je tomu v opačném případě u zlevňování.

Když se podíváme na páteční cenu paliv, tak vidíme docela dramatický pokles cen. Od úterý tohoto týdne cena klesá a čerpací stanice jdou stále s cenami nahoru. Sedí to tak do vzorce, že když je dražší ropa, tak benzinky vystřelí cenu vysoko a když ropa klesá, tak jim to trvá mnohem déle. Podle mého je to důkazem, že dochází k manipulacemi s maržemi.

Měl by do toho stát vstoupit nebo to nechat na samotném trhu?

Je dobré o tom vést diskuzi, což média nyní dělají. To, že si někdo dá vysokou marži, není nic nezákonného. Je ale nutné, aby se o tom vědělo. Čerpací stanice i další dodavatelské firmy by si neměly hrát na svatouška a vymlouvat se. Je velká pravděpodobnost, že dochází k určité manipulaci s maržemi. A jsou pro to příznivé podmínky. Války jsou totiž ekonomicky mimořádné období a spousta lidí při nich v minulosti zbohatla.

Hospodářská komora zveřejnila svůj návrh, jak by se mohla cena pohonných hmot snížit. Tedy kdyby stát uplatnil svá vlastnická práva ve firmě Čepro a prostřednictvím jejich čerpacích stanic prodával pohonné hmoty s přiměřenou marží a navíc aby u velkoobchodu prodávalo odběratelům palivo s definovanou marží. Pomohlo by to dle vás ke snížení i na ostatních pumpách?

Čepro provozuje síť čerpacích stanic EuroOil a myslím si, že skrze defacto státní benzinky mohl stát ukázat správnou cestu. Pokud by stát chtěl něco činit, tak mi to přijde jako konsenzuální řešení. Určitě by nemělo dojít k regulování cenotvorby čerpacích stanic. To je opravdu návrat do socialismu. Jestliže ale stát vlastní síť čerpacích stanic, tak ať tam jde příkladem a ukáže, jak jsou správné marže. Naopak se může ukázat, že ani stát nemůže mít nízké marže. Pak nikdo nemůže mít vůbec nic proti čerpacím stanicím. Návrh je proto velmi smysluplný a mohl by spoustu šumu a nejasností rozptýlit.

Vláda se nicméně odhodlala ke zrušení přimíchávání biosložky do paliv a také ke zrušení silniční daně. Jsou to věci, které pomohou, nebo je to krok, který měl přijít už dávno v minulosti?

Jsou to výkřiky do tmy. Vláda se cítila pod tlakem něco udělat. Domnívám se, že současná vláda má poměrně dobré expertní informace, že ceny jsou vyšponovány panikou. Pokud nyní by byl ochoten kremelský režim usednout k vyjednávacímu stolu s Ukrajinou, může dojít i k poměrně rychlému poklesu cen ropy a následně i paliv. Férové je říci, že kroky vlády nic nezmění. Co se týká biosložky, tak se bavíme okolo 2 korun za litr. V týdnu se ale dokonce stalo, že se o 2 koruny zdražilo jen za jeden den. Zrušení biosložky tak může být vykompenzováno hned za jediný den dalším navýšením pohonných hmot. Co se týká silniční daně, tak dopravci už avizovali, že největším vozidlům to nepomůže. Tedy dodávkám či kamionům.

Stát také zavedl monitoring čerpacích stanic.

To je ale pouze krok, aby se vykázala nějaká činnost. V zásadě se nic nezmění. Co se bude dít, kdyby zjistili, že benzinka má vysoké marže? Mohou je dát k soudu, nebo ji někde zveřejní? Opravdu nevím. Tady se všeobecně ví, že existují řetězce čerpacích stanic, jejichž politikou je držet nízké obchodní marže. Ty to poté dohánějí na vysokých objemech. Marže jsou totiž součástí obchodní politiky. Něco jiného je samozřejmě kartelová dohoda, což je u benzinek častý jev. Nelze ho vyloučit ani v dnešní době, kdy by pumpy mohly koordinovaně zvyšovat cenu. To ale pokrývá běžná antimonopolní legislativa.

Kdy se dá očekávat, že ceny nafty i benzinu poklesnou?

Vzhledem k vývoji posledních dní si troufám být optimistou. Ceny by se mohly snížit poměrně rychle, protože není důvod je držet vysoko. V pátek ceny padaly dramaticky, stejně tomu je na burze. Trh je v jakémsi optimismu, že by mohlo dojít k průlomu v celé situaci a panika by mohla odeznít. V takovém případě bych očekával, že v příštím týdnu by mohly ceny na čerpacích stanicích klesat. Důležité ale je, že se situace může vyhrotit. Pokud by došlo na embargo evropských států na ruskou ropu a plyn, tak můžeme mít ceny na úrovni 55 až 60 korun za jeden litr.