S rozhodnutím, které se může týkat statisíců či až milionů lidí, vláda stále otálí. Nejvyšší správní soud označil neuznávání protilátek za diskriminační už před dvěma měsíci, rozhodnutí má přesto padnout nejdříve za několik týdnů. Ministerstvo zdravotnictví se odvolává na neshody mezi odborníky, mezitím však uznávání protilátek podpořila například Česká společnost alergologie a klinické imunologie i některé studie, které poukazují na dlouhodobou ochranu či naopak menší účinnost vakcín.

Jen do letošního března se podle výzkumníků z Masarykovy univerzity v Brně setkala s covidem-19 více než polovina české dospělé populace. PCR či antigenní testy přitom odhalily doposud pouze kolem 1,6 milionu nakažených, což tak ponechává několik dalších milionů lidí v situaci, kdy se nemohou proděláním nákazy v současnosti nijak prokázat. Pokud tedy nepodstoupili očkování, jsou stále odkázáni na opakované testování, ačkoliv podle další studií mají zřejmě dlouhodobou a možná i odolnější ochranu než ti, kteří podstoupili jen samotné očkování.

Na to poukázala v červnu i česká studie z dílny Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Protilátky v krvi podle autorů zůstávají i po deseti měsících a jsou dostatečným důkazem o tom, že se v těle vytvořil dostatek tzv. neutralizačních protilátek. Je přitom jedno, jakou hladinu protilátek v krvi laboratoř naměří.

Podle nové izraelské studie je pak imunita, která se v těle infikovaných covidem-19 vyvíjí, zřejmě silnější proti koronavirové variantě delta, než dvě dávky vakcíny firem Pfizer a BioNTech. Lidé s imunitou tak mají mnohem menší pravděpodobnost nákazy, příznaků i hospitalizace s covidem-19. Nejsilnější imunitu mají pak ti, co prodělali nákazu a jsou i očkovaní, ukázala studie.

Do debaty o uznávání testu na protilátky jako průkazu bezinfekčnosti se pak zapojila i Česká společnost alergologie a klinické imunologie. „Z obecných imunologických principů je známo, že specifické protilátky proti infekčním agens (včetně SARS-Cov-2) jsou objektivním důkazem schopnosti jedince reagovat na imunizaci (přirozenou infekci nebo očkování). Doporučujeme proto uznávat pozitivitu protilátkových testů v souvislosti s protiepidemickými opatřeními (cestování, návštěvy sportovních a kulturních zařízení) jako plnohodnotnou alternativu potvrzení o prodělané nemoci na základě PCR nebo potvrzení o provedeném očkování, a to s platností odpovídající časovému intervalu, po který se uznává prodělané onemocnění na základě pozitivního PCR testu,“ uvedla společnost ve stanovisku.

Ministerstvo zdravotnictví však trvá na tom, že je na rozhodnutí příliš brzy. Kulatý stůl odborníků, kteří měli situaci vyřešit, v druhé půli srpna přišel podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím pouze na to, že se nemůže rozhodnout. Odborníci podle něj potřebují více dat. Řešit situaci tak mají znovu na dalším setkání až v polovině září.

Ministerští poradci trvají na argumentu o zatím neznámé protektivní hranici protilátek. „Neexistuje zatím žádný důkaz, že určitá hladina protilátek se rovná ochrana. A nevíme, jak to bude fungovat proti variantám viru,“ uvedla vedoucí klinické skupiny ministerstva zdravotnictví a náměstkyně Martina Koziar Vašáková. Například podle zmiňované studie SMIS však na hladině protilátek nezáleží, stejně tak ji neřeší i v Rakousku, které test na protilátky jako důkaz bezinfekčnosti uznává.

Jak však ve svém stanovisku upozorňuje Česká společnost alergologie a klinické imunologie, případnou reinfekci nevylučuje kromě naměřených protilátek ani provedené očkování či doba 180 dní od zachycení pozitivním testem. „Všechny tři situace ale riziko přenosu výrazně snižují ve srovnání s osobami, které se s virem nesetkaly nebo nebyly očkované,“ uvedli odborníci ve stanovisku s tím, že jsou tyto osoby také v naprosté většině chráněné proti těžkému průběhu a to i v případě, že došlo k poklesu hladiny protilátek.

Na uznávání protilátek tlačí kromě některých odborníků také opozice. Shodují se na tom volební koalice Spolu, Pirátů a Starostů a také hnutí SPD a komunisté. „V tuto chvíli jsou lidé s prokazatelně naměřenou a zvýšenou hladinou protilátek nuceni k očkování, které jim však nepřináší plný benefit. Stejně tak jim nejsou protilátky uznávány jako doklad bezinfekčnosti. Z našeho pohledu jde o jasnou diskriminaci. Stejně se na to dívá i Nejvyšší správní soud, jehož rozhodnutí opět ministerstvo ignoruje, jak má dlouhodobě ve zvyku. To je nepřijatelné,“ konstatoval například odborník na zdravotní právo a expert Pirátů Ondřej Dostál.