Evropské země se ve většině stále drží přísných restrikcí, v některých z nich se však pokusily udat směr jinou cestou. Vláda Velké Británie rozhodla už v letních měsících, že zruší všechny restrikce a spolehne se na očkování a osobní zodpovědnost lidí. Podobnou cestou se pak po létě vydalo i Dánsko. To se k restrikcím vrací, Velká Británie však i přes rostoucí čísla v přístupu vytrvává a vsází na to, že epidemii finálně zlomí důsledným očkováním v rizikových skupinách.

Britský premiér Boris Johnson v červenci zrušil protiepidemická omezení v Anglii a prohlásil, že v zimě se chystá čelit pandemii spíše očkováním než nařizováním nošení roušek nebo lockdownů. V posledních týdnech do britských statistik přibývalo denně v průměru kolem 40 tisíc nových případů, britská vláda však změnu nechystá. Čísla na rozdíl od pozitivních případů tolik nerostou u hospitalizací či úmrtí.

Podle statistik se už od října pohybují počty hospitalizací denně mezi osmi sty a tisícem, v nemocnicích leží kolem osmi tisíc covidových pacientů, z toho kolem devíti set na ventilátoru. V případě úmrtí se v průměru čísla pohybují od sto do sto padesáti denně. „V datech nevidím v tuto chvíli nic, co by naznačovalo, že potřebujeme plán B,“ řekl podle agentury Reuters minulý týden britský premiér Boris Johnson. Tento plán by počítal například s povinným nošením roušek či respirátorů, nařízenou prací z domova či zavedením vakcinačních průkazů.

Například v Německu, které má velmi podobná čísla pozitivních, naopak vláda začala tvrdě zpřísňovat opatření. V obou zemích dosáhla proočkovanost celé populace na zhruba 67 % (asi o 9 % více než je v Česku), zatímco se v Británii statistiky drží v podobných číslech delší dobu, Německo se na podobné hodnoty rychle dostalo během posledních týdnů.

Podle britského ministra školství Nadhima Zahawiho, který byl donedávna vládním koordinátorem pro očkování, za odlišným vývojem od jiných evropských zemí stojí právě letní rozvolnění pravidel, uvádí britská média. To podle něj umožnilo viru šířit se v letních měsících, kdy nebyl zdravotní systém pod takovým tlakem, zbytek pak má vyřešit očkování.

Británie totiž „utekla“ jiným státům v rychlosti, s kterou podává posilující třetí dávky, které se týkají zejména starší, rizikové populace. V Británii podali zdravotníci posilující dávku vakcíny už téměř 30 % populace starší dvanácti let. Posilující dávku mohou dostat lidé s vážnými problémy či starší padesáti let po šesti měsících od ukončeného očkování.

Naopak v Dánsku se s rostoucími čísly rozhodli vrátit k restrikcím. Země byla první v Evropské unii, která se rozhodla zrušit koronavirové restrikce, došlo k tomu 10. září. Dánská vláda se spoléhala na vysokou proočkovanost, dokončené očkování má 75 % dospělé populace, nad 12 let pak 85 %. V první polovině listopadu však sáhla k „brzdě“ a oznámila návrat covidových pasů při vstupech do restaurací, barů či na akce s větším počtem lidí. K opatřením se země vrátila při denních přírůstcích kolem dvou až tří tisíc pozitivních, v září to bylo jen kolem dvou set.

Britská vláda pouze aktualizovala doporučení obyvatelům Anglie, aby si udělali rychlotest na koronavirus, než navštíví přelidněné uzavřené prostory, či před setkáním s někým, u koho v případě nákazy hrozí vážný průběh covidu-19, informovala britská BBC. K aktualizaci doporučení dochází v předvánočním období, kdy se mnoho lidí vydává nakupovat dárky do rušných obchodních center. Samotesty jsou v Anglii nadále dostupné zdarma a lze je získat on-line či v lékárnách.

Případy mírně narůstají i ve Španělsku, které je podobně proočkované jako Dánsko, ale i v sousedním Portugalsku, které je s 87 % nejproočkovanější zemí unie. I zde se vláda zaměřuje na přeočkování vybraných profesí, lidí starších 65 let či těch, kteří dostali jen jednou dávkou kvůli prodělání nemoci či kvůli jednodávkové vakcíně od firmy Johnson & Johnson. Ve Španělsku i Portugalsku se pak na některých místech začínají vracet restrikce v podobě roušek či covid pasů.