Příliš pozdě, příliš málo – takový je nápad ministra školství Roberta Plagy (ANO) vrátit do škol od 1. března maturanty a posléze další středoškoláky aspoň na praxi. I bez přímých důkazů je zřejmé, že vládní garnitura začíná nějak reagovat na širokou nevoli veřejnosti. Ta je, pokud může autor soudit ze své nutně omezené zkušenosti, už opravdu silná. Olej do ní přilil samotný Plaga slovy z minulého úterka, že do Velikonoc zřejmě neotevře nic.

Tato lidová nevole v posledních dnech pomalu prorůstá do politiky. Ve čtvrtek má sněmovna rozhodovat o prodloužení nouzového stavu. KSČM prozatím vládě v tomto bodu vypověděla podporu. Z opozice, která k zavřeným školám až dosud většinou mlčela, na konci týdne začaly zaznívat jiné hlasy. Ilustrativní je vývoj v ODS, jejíž předseda Petr Fiala i expert strany pro školství Martin Baxa v pátek, tedy plné čtyři dny po Plagově výroku, konečně nalezli trochu odvahy. Baxa zformuloval sérii požadavků, mezi nimi otevření prvních stupňů a mimoškolních aktivit. Je to pozdní, pořád bohužel jen částečné probuzení, ale je to posun oproti hibernaci, v níž ti lidé trávili poslední týdny. Že se lámou ledy, můžeme vidět i ze včerejších slov náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého na ČT: „Školy by měly být otevřeny v co nejkratší možné době.“

Veleopatrný Plaga sebemenší uvolňování podmiňuje rozjezdem masivního testování žáků i učitelů. Cestu ukázalo sousední Rakousko, kde se ode dneška základní školy otevírají úplně a střední na šichty. Tento důležitý krok jde ruku v ruce s testováním žáků antigenními testy. Ty mají na rozdíl od testů známých u nás být takzvaně neinvazivní, ve formě podloubání se v nose do hloubky jednoho až dvou centimetrů, případně pitvání slin, a proti takovým činnostem malé děti patrně nebudou nic namítat.

Nechme teď stranou diskusi o tom, jestli testy, které nám stejně nenajdou nemocné, a dokonce ani nakažlivé, ale jen nosiče větší či menší až miniaturní částečky viru, mohou být trvalou cestou z lockdownů, protože karantény mohou být ad hoc. Babišova vláda vystrašila nás i sebe tak, že bez testování by se prvních, naléhavě potřebných kroků k nastartování škol vůbec neodvážila. Proto je neuvěřitelné, že na rakouské východisko z tohoto bludiště ji upozornila až přímá zpráva, že Rakousko neinvazivní testy ve školách ode dneška spouští. Ministr Plaga ještě v úterý o žádných neinvazivních testech ve školách neztratil ani slovo, nejspíš proto, že o nich nevěděl.

Přitom plán rakouské vlády není nový. Jako záměr byl oznámen 2. ledna. A o týden později tamní ministr školství Heinz Fassmann představil jeho rámec, řekl, že školám vláda objednává pět milionů rychlotestů. Nechal k tomu dokonce zveřejnit instruktážní video.

Kde byla následující měsíc česká diplomacie, naše velvyslanectví ve Vídni, politici udržující k jižním sousedům různé komunikační kanály? Jak to, že Plagovo ministerstvo od svých rakouských kolegů nic nezjistilo a nepořídilo si u nich know-how? U nás mezitím Úřad vlády natáčel edukativní klipy s influencerkou Annou Šulc o očkování, které teenageři upřímně řečeno vůbec nepotřebují a na které se rizikové skupiny zatím ani nemohou zaregistrovat.

Koronakrize byla černá labuť pro všechny a jen málokterý premiér se za ten rok nedopustil chyb. Zrovna pro Andreje Babiše skýtala unikátní příležitost – přece jen se uvést do dějin světlým písmem. Zrovna on kdysi před voliče předstoupil s implicitní nabídkou, že dnes už tolik nezáleží na programu, ale hlavně na manažerských schopnostech. A právě v nich on a jeho ministři selhávají ukázkově, teď bohužel i k přímé škodě našich dětí.