Stát na jednu stranu vydává svou aktivitu směrem k osobám samostatně výdělečně činným za pomoc, přesto to mnohdy dopadá úplně opačně. Příklad je u dnešního posledního termínu pro podání daňového přiznání za loňský rok. Na to jsou navázané přehledy sociálního a zdravotního pojištění, které ale mají jiný den odevzdání. Zatímco u sociálního je datum posledního odevzdání 18. září, u zdravotních přehledů tomu bylo 3. srpna. Přitom aby podnikatelé a živnostníci mohli odevzdat zdravotní přehledy, musejí mít uzavřené daňové přiznání. Od začátku srpna tak skáčou sankce, proti kterým se OSVČ mohou ohradit jen individuální žádostí u své pojišťovny.

Stát prostřednictvím ministerstva financí dvakrát změnil termín pro podání daňového přiznání. Česká správa sociálního zabezpečení na to dokázala reagovat a konečný termín posunula o měsíc později na 18. září. Ministerstvo zdravotnictví už tak pružné nebylo a reagovalo pouze na první prodloužení a finální termín nastavilo na 3. srpen. Daňoví poradci, ale i ekonomové nad tímto krokem pouze kroutí hlavou.

Podnikatelé a živnostníci se ale při podávání přehledů nemohou pohnout z místa bez daňového přiznání. Jakákoliv pozdní lhůta je tak k ničemu. „Co je Vám tedy platné, že daně můžete podat v polovině srpna, sociálku v polovině září, když vše musíte mít zpracováno od 3. srpna, protože zdravotní pojištění s lhůtou nepohnulo? Instituce se podkopaly navzájem,“ řekla místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavla Břečková.

Podle ní je stát službou pro všechny. „Tady se ale naprosto ukázala neschopnost naší přebujelé státní správy najít nějaký logický soulad, který by pomohl těm, kterým má sloužit,“ kritizuje Břečková postup ministerstva zdravotnictví.

Resort Adama Vojtěcha (za ANO) celou záležitost po jednání s řediteli zdravotních pojišťoven mírní. Ze schůzky vyplynulo, že sankce v podobě pokut za pozdní dodání přehledu se proti OSVČ nebudou uplatňovat, pokud jej odevzdá řádně do 18. září jako u sociálního pojištění. Má to ale ovšem háček.

„Neplatí to totiž v případě sankcí za pozdní úhradu. Zde ministerstvo zdravotnictví uvádí, že je nezbytné podat individuální žádost o její prominutí. Nevíme, zda se máme smát nebo brečet. Jestli si ministerstvo zdravotnictví představuje pomoc podnikatelům v této době takto, je to skutečně absurdní a dokumentuje to úřednický pohled od kancelářského stolu bez jakékoli zpětné vazby na praxi,“ řekl člen Prezidia Komory daňových poradců a vedoucí sekce daň z příjmů právnických osob Jiří Nesrovnal.

Ten také dodává, že komora se snažila o narovnání podmínek, když se obrátila dopisem na ministerstvo práci i ministerstvo zdravotnictví. Resort Jany Maláčové ale jako jediný dokázal zareagovat. „Bohužel reakce ministerstva zdravotnictví byla negativní. Hlavním důvodem byl fakt, že termín pro podání přehledů je stanovený zákonem a případná změna legislativní cestou by se nestihla a jiné řešení možné není,“ uvedla komora.

V současné době tak odborníci doporučují, ať zdravotní přehledy podají co nejdříve a zároveň zaplatí pojistné. Z toho se totiž vypočítává sankce, která každým dnem naskakuje. „Zdravotní pojišťovna tak již může komukoli, kdo podává přehled a hradí svůj nedoplatek na zdravotním pojištění, vyměřit pokutu. Nikoli tedy za pozdní podání přehledu, ale za pozdní uhrazení pojistného. Pokuta v případě pozdního uhrazení zdravotního pojistného činí 0,05 procenta dlužné částky za každý kalendářní den,“ řekl ekonom a člen poradců z Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.