Armáda vlády národní jednoty (GNA) z Tripolisu podporované Tureckem se pravděpodobně chystá překročit „červenou čáru,“ za kterou se Egypt plánuje přímo vojensky zapojit do války v Libyi. Jednotky GNA se totiž blíží směrem k Syrtě, která je branou k libyjským hlavním zásobám ropy, a která je pod kontrolou Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, informovala agentura Reuters. Egypt dostal od parlamentu podporujícího LNA v tomto týdnu mandát k vojenské intervenci.

Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády národní jednoty uznané i OSN, a má zde svá vojska, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt, Rusko a Francie. Přímou intervencí do Libye už v červnu pohrozil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který tehdy reagoval na údajné vměšování Turecka do libyjských záležitostí. Egyptsko-turecké vztahy ochladly v roce 2013, kdy byl v Egyptě svržen prezident Muhammad Mursí zvolený za islamisty a podporovaný Ankarou.

Nyní dostal Egypt k postupu mandát od parlamentu podporujícího LNA. V zemi má však každá ze stran konfliktu parlament svůj. „V případě ohrožení bezpečnosti naší země zasáhnou na naši obranu egyptské ozbrojené síly," stojí v parlamentním prohlášení. ty už nějakou dobu stojí na hranicích s Libyí. Mandát prezidenta Sísího navíc po prohlášení parlamentu přijela ve čtvrtek podpořit i skupina libyjských kmenových vůdců z oblastí napříč Libyí, což podle analytiků posiluje nárok Egypta zasáhnout a znehodnocuje kritiku Turecka, které svou vojenskou intervenci legitimizuje pozváním mezinárodně uznané vlády v Tripolisu, píše server The Arab Weekly.

Na začátku července už o znepokojení z blízkosti Tureckem podporované armády k městu Syrta mluvil generální tajemník OSN António Guterres, který poukazoval na "bezprecedentní míru zahraničního vměšování" v Libyi. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) Turecko do země dokonce převezlo v posledních měsících tisíce islámských extremistů, z toho přes 2 500 tuniských členů Islámského státu, aby podpořili v boji GNA. Tuto praktiku potvrdily i agentuře AP zdroje z armádních kruhů, ty však hovoří o více než čtyřech tisících bojovnících z jiných zemí a pouze o desítkách spojených s extremisty.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí, který v této konfliktní zemi držel stabilitu. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament. Haftar loni začal bojovat o Tripolis, ale v posledních týdnech se armádě, která stojí na straně vlády v Tripolisu, podařilo dosáhnout zásadních úspěchů a postoupit východně od hlavního města. Haftarova armáda naproti tomu ustupuje.