Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.

Podle Rusnoka nemá cenu se ekonometricky zabývat počítáním, kde by inflace a kurz mohly být bez růstu úrokových sazeb. Na podporu svého vyjádření zmínil Estonsko, které je podle něj relativně stabilizovanou zemí eurozóny, má nulovou úrokovou sazbu, nemusí řešit vliv kurzu a inflaci má 19 procent.

Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB Dana Hájková uvedla, že kdyby sazba zůstala na 0,25 procenta, představovalo by to extrémně uvolněnou měnovou politiku ve výrazně inflačním prostředí. Nyní základní úroková sazba činí 5,75 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 1999.

„Inflace by byla vysoká, kurz by byl slabší a ještě by přiživil vyšší inflaci. A výrazně by přiživila inflaci nedůvěra veřejnosti v centrální banku a v její schopnost vrátit inflaci na inflační cíl,“ řekla Hájková. Spočítat vývoj inflace bez zvyšování sazeb by podle ní teoreticky šlo, ale bylo by to velmi složité.

Rusnok ve funkci guvernéra skončí ke konci června. Nahradí jej dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.